Technologická očekávání v devíti klíčových oblastech v roce 2020 formulovali experti ze společnosti Red Hat. Komentují klíčové technologie a očekávané události nadcházejícího roku v oblastech AI/ML a AIOps, v blockchainu, edge computingu a Internetu věcí a další trendy.
Ústup integrovaných platforem AI
Očekává se ústup integrovaných platforem AI. Spolu s platformou Kubernetes se zákazníci přesunou k nejlepšímu možnému přístupu k datové vědě a platformám a postupům pro AI. Standardizace bude řízená projekty jako Kubeflow – a následným systémem Red Hat Open Data Hub, a Kubernetes se stane jádrem platformy AI. Bude těžší odlišit existující nabídky, které představují tenká uživatelská rozhraní a pracovní vrstvy ve stejných stozích open source, a pozornost se přesune k rozlišeným, specializovaným komponentám.
Strojové učení pro malá data a objemná data budou dvě samostatná vlákna. Většina existujících problémů v odvětví se stále týká malých dat. Převažujícími překážkami jsou dostupnost čistých dat, definice problémů a modelů s použitelnými řešeními, nasazování modelů do produkčního prostředí a sledování výkonnosti modelů – to vše při současném dodržování předpisů, firemních pravidel a bez nutnosti účasti více různých týmů při nasazování modelu. Pro většinu organizací bude stále výrazným problémem práce s verzemi dat a modelů.
Úvodní modely pro hluboké učení vyžadovaly velké objemy dat, aby se mohly vytrénovat a vyladit modely typu open source. V mnohem menším měřítku jsou však datové množiny pro obrazové i jazykové úkoly realistické a jsou k dispozici v různých knihovnách (např. fasti.ai a spacy). Tím se otevírají další datové množiny pro analýzu, problémem zůstává spotřeba času a způsob interpretace. Ve většině případů se budou hojně využívat nehluboké techniky učení, například lineární modely, stromové modely, clusterování, analýza časových řad a specializovanější analytické nástroje jako teorie front nebo diskrétní optimalizace. Přitom otázky důvěry a správy budou v popředí a jádru aplikací AI v reálném světě. Patrně prý uvidíme nárůst snah o regulaci AI, stejně jako dalších technologií pro správu důvěry modelů. Trh zaplaví specializovaný hardware, určený pro řešení potřeb v oblasti efektivity napájení a výkonu, a speciálně v případech interference.
Více pozornosti přitáhnou platformy AI Ops / AI Dev (Sec) Ops. AI se prý začíná prosazovat v provozu AI a Dev(Sec)Ops a patrně upoutá pozornost ve výjimečných investicích. Zavedení dodavatelé platforem do této oblasti výrazně investují a budou se zaměřovat na tvorbu autonomního hybridního cloudu. Ústředním bodem autonomního hybridního cloudu se údajně stane platforma Kubernetes, jelikož poskytuje požadované možnosti standardizace a automatizace, především ve spojení s principem Kubernetes Operators. Pro zákazníky to znamená vyšší spolehlivost, kvalitu a škálu v produkčním prostředí i v pracovních postupech DevOps.
Tokenizace v blockchainu
Tokenizace, tedy reprezentace digitální i nedigitální hodnoty v podobě tokenů v blockchainu, kde je možné s nimi dále obchodovat a vyměňovat, bude podle Red Hatu i nadále podporovat úvahy o uvolnění síly volného trhu v podstatě pro cokoli a způsobí štědré investice, jelikož se nyní těší velkému zájmu finančního sektoru.
Poroste i zájem o digitální měny centrálních bank. Není prý překvapivé, že po oznámení plánované kryptoměny Facebooku s názvem Libra došlo k oživení zájmu o kryptoměny i ke vzniku obav ze strany různých vlád,“ říká Simon a dodává, že „kombinace těchto dvou faktorů pohání kryptoměny centrálních bank, o nichž mnoho centrálních bank v posledních letech uvažuje. Někteří vnímají „fedcoiny“ (či digitální měnu s nuceným oběhem, fiat) jako další logický krok v rámci státem krytých měn, další je chápou jako naléhavý a nezbytný krok.
Pokročí i spolupráce soukromých, uzavřených blockchainů s těmi veřejnými, otevřenými. Jestli panuje ve sféře blockchainu nějaká shoda, tak na faktu, že nebude jeden blockchain, jenž by vládl všem. S touto skutečností na mysli lze říci, že je zde výrazný zájem zabránit „horizontálním silům“ a zajistit, že různé blockchainy mohou interagovat, a tento zájem bude sílit s dozráváním projektů jako Polkadot nebo Cosmos. Red Hat shledává zajímavým i skutečnost, že otevřená povaha blockchainového ekosystému v otázce kódu i kultury představuje významný faktor, jenž umožňuje uvedené interoperabilní fungování a predikuje, že toto vše připravuje cestu pro budoucnost, kdy bude existovat spousta veřejných i soukromých blockchainů a budou si spolu vyměňovat hodnotu v tzv. internetu hodnoty (Internet of Value).
Blockchainy jako kotevní vrstva
Když lidé uvažují o blockchainech, často je vnímají jako řešení určitého problému, nikoli jako možnost celkového řešení. V budoucnosti tak prý budeme svědky nárůstu projektů využívajících blockchain jako vrstvu ve svém řešení, častokrát jako kotevní vrstvu, kterou mohou ostatní prvky využívat k budování důvěry, jak již dokládají projekty s vlastní, samostatnou identitou, například Sovrin, založený na systému Hyperledger Indy. Ostatní oblasti, v nichž se jako součást řešení bude patrně využívat více blockchainů, jsou internet věcí a umělá inteligence.
Po vrcholu mediální popularity blockchainu v minulém roce se pozornost přesunula ke zprostředkování skutečných řešení. Často to prý znamená používat blockchain spíše jako nástroj, vrstvu v určitém řešení než jako řešení samotné. Rovněž to znamená sledovat, jaké konkrétní silné stránky blockchainy mají, a využívat je: použití tokenů a související ekonomiky, revize kryptoměn a toho, co umožňují, z pohledu státu, a přenos hodnoty v síti heterogenních účastníků.
Technologie Edge Computingu, tedy zpracování dat „na okraji“ se stává stále populárnější. Tři nejvýznamnější poskytovatelé veřejného cloudu (Amazon, Azure, Google) již nabízejí lokální komponenty pro služby, koncové brány, a dokonce platformy mikrokontrolérových koncových zařízení, což ve všech případech slouží k podpoře zákaznických dat v rámci nabídky platformy jako služby. Velký počet veřejných cloudových služeb se zmenší tak, aby odpovídal těmto koncovým platformám a aby se rostoucí počet zákaznických uživatelských případů proměnil v atraktivní, avšak současně proprietární platformy s platbou dle využití.
Stejně tak se firemní koncová řešení dočkají přesnější definice a hojně se budou přesouvat do produkce. Koncová nasazení se definují především podle jednotlivých případů použití, nikoli na základě konzistentní technické architektury, která omezuje rozšíření edge computingu, jelikož jednotlivé implementace musí jedinečným způsobem řešit problémy s distribucí výpočtů. Dodavatelé firemních platforem zaměřených na datová centra stanoví malý počet konzistentních technických architektur pro edge computing a dodají platformy a vývojářské nástroje, které zkrátí zákazníkům dobu zhodnocení při zavádění nových služeb edge computingu a dají jim možnost pustit se do širšího ekosystému inovativních služeb, při současném zachování kontroly nad firemní infrastrukturou a procesy.
5G pro inovace
Architektury sítí 5G vytvářejí aplikační příležitosti i výzvy týkající se infrastruktury. Nižší latence, vyšší šířka pásma, vyšší hustota zařízení a zvýšená spolehlivost společně vytvářejí poptávku po vícevrstvých distribuovaných aplikačních architekturách – například výkonné datové analytice na koncovém zařízení, zasílající anomální data do připojené cloudové služby k dalšímu uvážení, nebo nezávislé operaci koordinované zařízením a kontejnerizovaným aplikačním komponentám v připojené základní stanici“ a dodává, že současně „nové (a rychle se rozrůstající) možnosti síťových aplikací 5G vyžadují vyšší flexibilitu a pružnost mobilních operátorů, s podporou přechodu od virtuálních síťových funkcí (VNF) ke kontejnerovým síťovým funkcím (CNF), s cílem nabízet nové služby s možností snadného nasazení.
Poskytovatelé telekomunikačních služeb se údajně rozdělí na základě strategií zavádění mobilních možností edge computingu. Jedna skupina poskytovatelů telekomunikačních služeb naváže partnerství s jedním ze tří zmíněných gigantů, aby ve svém mobilním systému edge computingu co nejrychleji využívala technologické možnosti a služby daného poskytovatele veřejného cloudu. Cenou za tuto možnost bude ze strany poskytovatele telekomunikačních služeb v podstatě předání klíče k cenným prvkům v jednotlivých lokalitách danému poskytovateli cloudu a omezení prostoru pro poskytovatele telekomunikačních služeb v hodnotovém řetězci a v kontaktu se zákazníkem. Další skupina si bude chtít udržet kontrolu nad svým majetkem a pustí se do širšího ekosystému služeb a vývoje služeb, s cílem vyvinout vlastní platformu pro mobilní edge computing. To ovšem vyžaduje, aby daní poskytovatelé spojili síly s dalšími poskytovateli telekomunikačních služeb a dohodli se na způsobu, jak federovat mezi svými mobilními platformami pro edge computing, aby bylo možné maximalizovat dostupnost vývojářů inovativních a atraktivních služeb edge computingu pro zákazníky.
