Evropská komise (EK) dnes představila obrysy plánu, jak zajistit bezpečné a efektivní digitální propojení Evropské unie. Počítá mimo jiné s vytvořením pravidel pro sdílení dat mezi firmami a úřady či s budováním rychlých sítí či velkokapacitních úložišť. Komise hodlá rovněž podporovat širší využívání umělé inteligence. Chce jej však zároveň regulovat, aby neomezovalo práva lidí.
Brusel již delší dobu chystá podmínky pro vznik jednotného digitálního trhu, který by reagoval na postupný přesun ekonomiky do virtuálního světa.
„Plán, který dnes představujeme, má ambici vytyčit digitální budoucnost Evropy. Zahrnuje vše od kybernetické bezpečnosti po kritickou infrastrukturu, od digitálního vzdělávání po dovednosti, od demokracie po média,“ uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Zveřejněná strategie však neobsahuje návrhy konkrétních závazných pravidel, ale spíše vytyčuje cestu, kterou se komise chce v příštích měsících a letech ubírat.
Za stěžejní považuje komise vytvoření podmínek pro efektivní proudění dat mezi firmami, mezi soukromým sektorem a úřady či mezi jednotlivými státy. To by nemělo být na úkor ochrany citlivých osobních údajů či konkurenčního prostředí.
„Naše společnost tvoří velké množství průmyslových a veřejných dat, které změní způsob, jímž tvoříme, spotřebováváme a žijeme. Chci, aby evropské podniky včetně těch malých a středních měly k těmto datům přístup, z čehož budou profitovat Evropané,“ uvedl komisař pro jednotný trh Thierry Breton.
Lepší výměna dat podle EK lidem umožní například v reálném čase získávat informace o zpoždění vlaků a dalších dopravních prostředků. Usnadní vytváření klimatických modelů či varování před přírodními katastrofami. Důležitou oblastí je také možné budoucí přeshraniční používání virtuálních měn jednotlivých států či vytváření digitální identity obyvatel.
EK očekává, že se do roku 2025 světový objem digitálních dat proti předloňsku zpětinásobí na 175 zetabytů, k čemuž přispěje budování sítí páté generace (5G). Hodnota digitální ekonomiky EU by do té doby měla proti roku 2018 vzrůst téměř trojnásobně na více než 800 miliard eur (přes 20 bilionů korun), což je téměř šest procent HDP 27 unijních zemí.
Komise dnes vedle digitální strategie představila takzvanou bílou knihu vytyčující cíle spojené s „důvěryhodným využíváním umělé inteligence“. Unijní exekutiva chce podporovat rozšiřování samočinných systémů, které má ale doprovodit systém regulací bránících diskriminaci obyvatel EU.
Podle místopředsedkyně EK pro digitální agendu Margrethe Vestagerové chce Brusel zajistit, aby v budoucnu firmy i lidé profitovali z datového propojení a práce vyspělých strojů bez obav o své soukromí či bezpečí. „Ať už to znamená bezpečnější a méně znečišťující jízdu autem díky propojeným automobilům nebo zachraňování životů pomocí zapojení umělé inteligence do lékařských zobrazovacích metod,“ uvedla příklady Vestagerová.
Používání umělé inteligence se stává čím dál běžnější v oborech, jako je finančnictví, zdravotnictví, vzdělávání či právo. Europoslanci minulý týden vyzvali komisi, aby zajistila její transparentní a odpovědné využívání. Obavy se týkají například provozu aut bez řidiče či automatizovaného výběru uchazeče o práci, při němž by mohly být na základě algoritmu znevýhodněny ženy či příslušníci menšin.
Podle návrhu komise by měly mít úřady možnost kontrolovat algoritmy řídící inteligentní stroje stejně jako dnes testují spotřební zboží. EK by rovněž chtěla zahájit diskusi o tom, zda v budoucnu umožnit regulované využívání technologie rozpoznávání obličejů.
