Více než šestiletý růst české ekonomiky se v 1. čtvrtletí zastavil. Hrubý domácí produkt meziročně reálně klesl o 2,2 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím se propadl o 3,6 %. K propadu došlo v průmyslu i ve službách.
Podle prvního odhadu byl pokles HDP způsoben značným zhoršením bilance zahraničního obchodu i poklesem investiční aktivity. Utlumena byla spotřeba domácností, ekonomiku naopak stimulovala vládní spotřeba.
Rekordní březnový propad průmyslové produkce o 8,7 % ovlivnil i výsledný pokles za celé
1. čtvrtletí roku, který činil 4,6 %. „Průmyslová produkce směřovala k cyklickému útlumu již
v minulém roce a v lednu a únoru se dynamika příliš neměnila. Během března však v reakci
na opatření proti šíření koronaviru omezila řada podniků výrobu a někdy ji prakticky zastavila. Produkce v automobilovém průmyslu proto klesla o více než čtvrtinu a nejbližší subdodavatelská odvětví se propadla o desetinu,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Více než 15% pokles v březnu zasáhl i strojírenství, výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů nebo výrobu nápojů. Situace v průmyslu se následně otiskla i do negativního vývoje vývozu. V souvislosti se zvýšenou poptávkou v březnu naopak mírně rostla produkce
v potravinářství a rovněž ve farmaceutickém a papírenském průmyslu. Stavebnictví nebylo dosud významně zasaženo.
Výrazně negativní byl vývoj služeb. „Za celé čtvrtletí tržby ve službách meziročně reálně klesly
o 4,3 %, z toho v březnu propad činil více než 10 %. Obzvláště zasaženo bylo ubytování, pohostinství a stravování, kde tržby klesly v březnu meziročně na polovinu,“ upozorňuje Marek Rojíček. Obecně byly významně zasaženy oblasti související s cestovním ruchem. Růst si naopak zachovaly informační a komunikační činnosti a kurýrní a poštovní služby.
Maloobchodní tržby v březnu meziročně klesly o 9,3 %, což vedlo po více než šesti letech
k poklesu v celém čtvrtletí o 0,7 %. Zasažena byla většina specializovaných prodejen, zejména ty bez možnosti doplňkového prodeje přes internet. Zvýšená poptávka naopak stimulovala tržby
v kategorii farmaceutického, zdravotnického, kosmetického a drogistického zboží. Dařilo se provozovnám s převahou potravin, zahrnující velké obchodní řetězce. U nich rostly svižně i tržby v segmentu nepotravinářského zboží.
