Lidé jsou někdy až přehnaně opatrní a dávají si pozor na to, co o sobě prozrazují druhým při osobním rozhovoru. Často se ale méně ostražitě chovají na Internetu. A právě to se jim může stát osudným. Dnešní díl se bude týkat toho, jak se vám může vymstít, pokud dáváte vaše fotky nebo videa z party na web.
Naší ulicí se o víkendu přehnala vlna nenávisti, zloby a stupidity v podobě party feťáků, kteří se rozhodli ničit. Poškrábali lak na více než třiceti autech. Kromě škody na vozidlech ale přidělali nemalou práci spoustě lidem. V neposlední řadě majitelům aut.
Zkušenost s prvním výslechem
A tak jsem se ocitla u výslechu i já. Naposledy (a poprvé) jsem na policii vypovídala před třinácti lety kvůli reportážím v kauze Orlických vražd. Docela mě proto zajímalo, jak to bude probíhat tentokrát. Musím uznat, že mě přístup dvou sympatických policistů příjemně překvapil a chvílemi i pobavil.
Když se dozvěděli, že jsem z Microsoftu, několikrát zavzdychali nad pomalostí svého počítače a poočku sledovali, co já na to. Až do okamžiku, kdy jsem měla uvést, na kolik odhaduji vzniklou škodu, nebyl problém. Vzhledem k tomu, že nemám vůbec ponětí, kolik stojí oprava poškozeného laku a odmítala jsem uvést konkrétní částku, ocitli jsme se na mrtvém bodu. Policisté mi poradit nechtěli. Svou opatrností, kterou zmiňuji v úvodu, mi tak připomínali australské doktory, kteří se mě vždy ptali na diagnózu. Vyhýbali se tak tomu, aby mi jasně řekli, co mi je – věděli, že pokud by se spletli, mohli by čelit žalobě.
Nakonec mi poradil pán, jeden z těch třiceti dalších poškozených, který seděl v čekárně a přes otevřené dveře poslouchal celý náš rozhovor.
Nečekané usvědčení ze zločinu
To, že tu partu vandalů chytnou, je docela pravděpodobné. Nejen, že jsou zachyceni na kamerách, ale pokud budou dostatečně hloupí, možná si ze svého nájezdu na cizí auta pořídili video nebo fotky a pochlubí se s nimi na webu.
V USA už je známo několik případů, kdy ke skončení za mřížemi stačilo mnohem méně než obrázky přímo “z akce” na místě činu. Jak se ukázalo, například fotky z večírku, které měl na svých stránkách v populární sociální síti Facebook Joshua Lipton, mu napomohly ke dvěma letům pobytu ve vězení.
Byly totiž pořízeny pouhé dva týdny poté, co čelil u soudu obvinění ze zavinění dopravní nehody v opilosti, při které vážně zranil jednu ženu. Joshua na nich pózoval na Halloweenské party v převleku za kriminálníka. Právníkům poškozené pak fotografie posloužily k tomu, aby mladíka vylíčili jako nestoudného “pařmena”, který si užíval, zatímco jeho oběť trpěla v nemocnici.
Právě Facebook a MySpace začínají být stále častěji využívány nejen při práci personálních agentur, ale i detektivů a právníků.
Dalším zajímavým fenoménem, kterým si mohou lidé v dnešní době způsobit potíže, je tetování. Je totiž “in” nechat si na kůži zvěčnit logo té firmy nebo technologie, ke kterým se “hlásíte”. Vtipně tak může působit například vytetovaný Html kód </head> <body> přímo na krku nebo iniciály jmen převedené do binárního kódu.
Pokud o vás ale bude, například i díky vašim fotkám na sociální síti, známo, že máte tattoo loga nějaké IT firmy, těžko budete personalistům vysvětlovat, že nabízená práce pro konkurenční společnost je váš odvěký sen.
Určitě se tedy vyplatí být obezřetný co se týče toho, s jakou “kůží chodíte na trh”. A to nejen na ten pracovní.
Vybráno z blogu:
Microsoftí flirtování
Pomáhajte světu
Hodně štěstí, Bille!
Jednoduchý social networking
Barbora Zychová má více než 12letou praxi jako reportérka a moderátorka různých televizních, rozhlasových, tištěných a online médií. A to jak v České republice, tak i v zahraničí. Sedm let žila v Austrálii, kde vystudovala Masters with Honours in Journalism and Mass Communication.
Po návratu do Prahy pracovala v zahraniční redakci zpravodajství TV Prima a před rokem přijala nabídku společnosti Microsoft. Od té doby pracuje na pozici Enthusiast Evangelist pro oblast Střední a Východní Evropy. Pravidelně píše vlastní blog zaměřený nejen na IT.
