S tím, jak se rozšiřuje využití umělé inteligence přímo při tvorbě softwaru, se intenzivněji začínají diskutovat také o dalších souvislostech: např. o otázce, zda v tomto případě nemůže dojít k nějakým kolizím s duševním vlastnictvím.
První věc, samotné nástroje AI nebo alespoň základní platformy bývají často open source. V tom z hlediska samotného kódu pro vývojáře žádný problém není, stejně jako u klasického open source vývojového prostředí. Je na tvůrci softwaru, pod jakou licencí pak výsledný kód uvede, respektive, jinak by příslušné vývojové prostředí asi moc popularity nezískalo. Nicméně jiná věc už jsou případné patenty; když někdo udělá objev s pomocí systému AI (zde si představme spíš lék než software), má na tom (právně) hlavní zásluhu uživatel AI, firma, která systém dodala, nebo třeba vlastník dat použitých pro strojové učení?
A právě učení vyvstává i určitý problém týkající se přímo vývoje softwaru. Bez ohledu na licenci samotné AI se tato učí programování na nějakých datech, jimiž je obvykle právě otevřený kód. Má-li tento nějakou konkrétní licenci, která například ukládá povinnost publikovat odvozená díla opět pod stejnou licencí, co s tím?
Christopher Tozzi na ITPro Today v této souvislosti zmiňuje i tak široce používané nástroje pro generování kódu, jako jsou GitHub Copilot a Amazon CodeWhisperer (tedy relativně široce používané; nicméně řada prognóz předpokládá, že programování s pomocí AI se letos stane běžnou, i když nikoliv převládající metodou – běžnou v tom smyslu, že se bude používat v podnicích pro řešení standardních problémů, nikoliv jen pro vědecké či jinak speciální úlohy). Proti GitHub Copilot již byla v této souvislosti podána i žaloba, která finálně směřuje na Microsoft a OpenAI.
Převládá nicméně prozatím pohled, že AI nedělá nic jiného než lidé. Kód s otevřenými licencemi se přímo nekopíruje, ale používá k učení jako pomůcka – podobně, jako by to dělal lidský programátor a v těchto případech to zatím nikomu nevadilo. Samozřejmě ale kdo ví, jak vše dopadne, protože pohled na duševní vlastnictví se s postupem technologií mění rovněž. Třeba se právě v souvislosti s nástupem umělé inteligence podstatně rozšíří definice odvozeného díla. To by vývoj softwaru s pomocí umělé inteligence i její další využití dost omezilo; nejistotu ovšem přináší už samotné riziko, že by k takovému posunu mohlo dojít, i když to aktuálně nevypadá jako pravděpodobné, uzavírá Christopher Tozzi.
Zdroj: ITPro Today a další
Viz také: Bitva umělců s umělou inteligencí o autorská práva začíná
