Na první pohled nevypadají svitky z Herculanea nijak pozoruhodně, připomínají kus uhlí. Přežily výbuch sopky Vesuv v roce 79 a kdyby se někdo pokusil dva tisíce let staré dokumenty znovu rozvinout, rozpadly by se. Odborníci se už dlouho pokoušejí je rozluštit, i když text je pro lidské oko prakticky nečitelný. Teď ale hlásí první úspěchy, k nimž jim pomohla umělá inteligence (AI), napsal server stanice CNN.
Poprvé od doby, kdy Pomepeje a Herculaneum pohřbily vrstvy sopečného popela, se podařilo dekódovat slovo na na jednom z objevených papyrových svitků, oznámil tým vědců, který své kolegy vyzval ke spolupráci v rámci projektu Vesuvius Challenge (Vesuvská výzva). Díky počítačovým technologiím a pokročilé umělé inteligenci ohlásil Luke Farritor, student univerzity v americké Nebrasce, že se mu podařilo přečíst řecké slovo „porphyras“, tedy purpurový.
Farritor použil techniku pojmenovanou virtuální rozbalování, která umožňuje zuhelnatělý svitek rozvinout v počítačové realitě díky pokročilému snímkování prostřednictvím výpočetní tomografie, která využívá rentgenové paprsky. Umělá inteligence pak dokáže na dokumentu vyhledávat stopy inkoustu, a dávat tak dohromady slova. Technologii vyvinul profesor Brent Seales z univerzity v Kentucky a vylepšuje ji už skoro 20 let.
Snaha rozluštit svitky z Herculanea ale trvá mnohem déle, nejméně od doby kdy je začátkem 18. století náhodně objevil dělník, který v místě někdejšího města zničeného Vesuvem kopal studnu. Na místě se našlo přibližně 1100 zuhelnatělých svitků, které podle všeho pocházejí z knihovny domu patřícího tchánovi Julia Caesara. Sbírka je jedinou dochovanou rozsáhlejší knihovnou z dob antiky.
V 19. století se lidé pokoušeli stovky papyrů rozvinout, ale křehký materiál se rozpadl na kusy. Jedním z těch, kdo se snaží studovat tyto fragmenty, je i Michael McOsker z londýnské University College. „Máme před sebou evidentně dlouhou cestu, než se nám podaří přečíst celý svitek, to je ten hlavní cíl. Ale jsem si jistý, že teď už je to řešitelná záležitost a že to nejspíš ani nepotrvá tak dlouho,“ řekl.
„Nerozvinuté papyry jsou velmi vděčné a významné a mít kompletní texty bude obrovský skok kupředu… Ta obrovská šíře možností mě teď skoro paralyzuje a jsem vděčný za jakékoli antické dílo, které se nám podaří najít. Bude velmi vzrušující studovat cokoli, co objevíme,“ dodal.
První slovo ve svitcích rozluštil Farritor a téměř současně a nezávisle na něm i Youssef Nader, absolvent biorobotiky na Svobodné univerzitě v Berlíně. Oba za to dostali ocenění za úspěšné dekódování prvního slova ve výši 50.000 dolarů (1,2 milionu korun). Hlavní cena vypsaná projektem Vesuvius Challenge ale na svého vítěze teprve čeká. Částka 700.000 dolarů (16,4 milionu korun) připadne týmu, kterému se podaří přečíst čtyři souvislé pasáže o délce nejméně 140 znaků.
Seales doufá, že částečné rozluštění podle podmínek soutěže se podaří do konce letošního roku a že přečíst celý svitek bude možné do konce roku 2024.
„Tento materiál vznikl před 2000 lety – tehdy žili lidé, kteří ho psali. Psali o lásce, psali o válce, psali o míru, vedli spolu spory. V těchto rukopisech jsou i dialogy, které spolu vedli o svém filozofickém pohledu na svět. I kdybychom si z toho vzali jen poučení o tom, jak silné lidské pouto nás pojí s antikou, bude to podstatné,“ uzavřel Seales.
