Termínem generativní umělá inteligence se označují systémy, které na základě tréninku na obrovském množství dat dokážou vytvářet zdánlivě originální výstupy ve formě textů, obrázků a dalších médií v reakci na zadání uživatele. Do povědomí široké veřejnosti se dostaly zejména díky chatovacímu systému ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná Microsoftem. Firma 30. listopadu 2022 ChatGPT zdarma zpřístupnila veřejnosti a systém si rychle získal popularitu.
Výběr informací o vývoji umělé inteligence (AI) v posledním roce:
Vybrané nástroje generativní umělé inteligence
– Zřejmě nejznámějším chatovacím robotem (chatbotem) na světě založeným na umělé inteligenci je systém ChatGPT, který se těší podpoře Microsoftu, jenž do firmy investoval deset miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). ChatGPT byl po svém zpřístupnění veřejnosti nejrychleji rostoucí spotřebitelskou aplikací vůbec a v současné době každý týden používá kolem 100 milionů uživatelů. Nástroje na platformě OpenAI vytváří přes 90 procent amerických podniků z žebříčků Fortune 500. Technologii OpenAI k vytváření generativních aplikací používají více než dva miliony vývojářů. Vedle účtů zdarma existují i placené prémiové účty ChatGPT s rozšířenými funkcemi. Letos na jaře firma představila pokročilejší model GPT-4, který odpovídá dotazy s větší přesností, je spolehlivější a kreativnější. GPT-4 podle OpenAI mimo jiné dokáže vést lidskou konverzaci, skládat písničky a shrnovat dlouhé dokumenty. Nejnovější verze GPT-4 Turbo se opírá o aktuální data a bude schopna zpracovávat a odpovídat na podněty uživatelů, které délkou vydají na román.
– Pozdvižení v posledních dnech vyvolalo odvolání šéfa Open AI Sama Altmana. Společnost Microsoft, která OpenAI podporuje, následně oznámila, že Altman bude pracovat pro ni. Většina zaměstnanců OpenAI poté pohrozila odchodem, pokud celá správní rada nerezignuje a Altman se nevrátí. Altman se na svoji pozici o několik dní později vrátil a správní rada se částečně obmění.
– Alternativy ChatGPT uvedla řada dalších firem, mimo jiné Microsoft, který představil vlastní chatovací systém Bing Chat a letos v březnu, měsíc od zpřístupnění, zaznamenal 100 milionů denních uživatelů. V listopadu firma přejmenovala svůj systém, který je dostupný zdarma, na Copilot a vybavila ho novými funkcemi, které zvyšují jeho interaktivitu a rozšiřují jeho roli pomocníka v kancelářských aplikacích, jako jsou prezentační systém PowerPoint, e-mailová služba Outlook či aplikace pro videokonferenční hovory Teams.
– Google koncem března představil vlastního chatovacího robota Bard, který firma na podzim rozšířila a zdokonalila a nyní po faktické stránce systém ověřuje své odpovědi, analyzuje soubory a dokumenty uživatele či umožňuje přidat do konverzace další osoby. Zatímco v březnu měl Bard kolem 30 milionů aktivních měsíčních uživatelů, v srpnu to bylo již 183 milionů.
– Agentura Bloomberg v červenci uvedla, že Apple pracuje na AI podobné ChatGPT a Bardu a vytvořil vlastní základ známý jako Ajax pro vytváření rozsáhlých jazykových modelů. Testuje také chatovacího robota, kterého někteří inženýři nazývají Apple GPT.
– Společnost Meta Platforms, která je mateřskou firmou Facebooku, v červenci uvedla na trh model AI Llama 2 založený na modelu jazyka, který je dostupný pro veřejnost pod otevřenou licencí.
– Také řada čínských technologických firem jako například Alibaba nebo Baidu, vyvinuly vlastní chatboty ve stylu služby ChatGPT.
– Elon Musk letos v listopadu na síti X zpřístupnil v testovacím režimu omezenému počtu uživatelů chatbota využívajícího AI nazvaného Grok, který je vyvíjen na základě dat ze sítě X.
– Odborníky je ceněný také vyhledávací chatbot Perplexity, který v reálném čase prohledává internet, zobrazuje použité zdroje a umožňuje zdarma přístup k GPT-4. Jiné programy fungující na stejném principu mohou generovat obrázky jako například Midjourney, který umožňuje uživatelům vytvářet obrázky na základě krátkých pokynů, nástroje jako Whisper nebo Trint zase přepisují mluvené slovo. Nástroje AI umějí ale i generovat a analyzovat programovací kód.
Možnosti využití
– Část širší veřejnosti i vědců hodnotí umělou inteligenci pozitivně a považuje ji za užitečný nástroj pro zrychlení a zefektivnění mnoha pracovních činností. V současnosti se AI používá zejména v sektoru personalistiky a řízení lidských zdrojů, v administrativě, marketingu či reklamě. Podle říjnového průzkumu Digital Trust Insights Survey poradenské firmy PwC celosvětově 75 procent firem na AI sází jako na prostředek ke zvýšení produktivity, v Česku je to jen 39 procent.
– V souvislosti s vyhledáváním v chatbotech se používá termín prompt, tedy přesné vstupní zadání. Správně formulovaný prompt umožňuje vygenerovat ucelenou odpověď na rozdíl od klasických vyhledávačů, které po zadání dotazu generují relevantní odkazy. Stále více žádanými se v oblasti informačních technologií stávají tzv. prompt inženýři, tedy specialisté na tato přesná zadání a lidé, kteří chtějí efektivně komunikovat s AI podstupují školení a učí se prompty psát.
– Rozsáhlé uplatnění AI je možné ve vědě, kde se používá například k analýze datových sad, v průmyslové výrobě je možné ji využít k automatizaci výrobních postupů a umělou inteligenci přejímají také IT společnosti, bankovnictví a finanční služby, ale i vzdělávání.
– Doslova revoluci by AI mohla v budoucnu způsobit ve zdravotnictví. Již dnes si do zdravotnictví nachází cestu především v monitorování a lékařském zobrazování. Jde například o podporu lékařů při analýze snímků z počítačových tomografů či jiných podobných zařízení. S ohledem na riziko chyby a obavy z možných dopadů na lidské zdraví je ale její nástup pomalejší než v jiných odvětvích. V budoucnu by mohla pomoci například v podobě výrazného urychlení vývoje nových léků.
– Nástroje AI postupně nacházejí širší uplatnění i například v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI třeba k anonymizaci rozsudků, jinde slouží k rešerším a právnímu výzkumu nebo vylepšenému vyhledávání v soudních databázích.
Možná rizika
– Systémy umělé inteligence mohou být podle odborníků srovnatelné s lidmi ve vykonávání určitých úkonů, proto panují obavy také z toho, že by AI mohla nahradit člověka na řadě pracovních míst, především tam, kde je možné většinu pracovních úkonů zautomatizovat. Jedná se zejména o administrativní profese a například podle dřívější zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by AI mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Například podle OECD ale umělá inteligence může zároveň vytvářet nové pracovní příležitosti a podporovat mzdy.
– Podle řady expertů s umělou inteligencí přicházejí vážné etické problémy, zejména v oblasti ochrany osobních údajů, k rizikům patří i nedostatečná transparentnost, chybovost, diskriminace, automatické rozhodování nebo zodpovědnost.
– Samostatnou kapitolou je otázka autorských práv při využívání AI. Umělci ve Spojených státech již v letošním roce podali žaloby proti AI generující obsah s využitím jejich děl. Žalují skutečnost, že umělá inteligence zpracovává miliardy textů a obrázků, což AI činí v rámci svého „učení“. Experti se domnívají, že AI není vlastníkem obsahu, ani jeho autorem, ani odpovědným subjektem. Využívat texty a data umělé inteligenci v Evropě umožňuje evropská směrnice z roku 2019, která povoluje takzvané vytěžování dat (data mining), a to i z obsahu chráněného jinak autorským právem – pokud jsou veřejně přístupná. Jedinou ochranou je, že to autor výslovně zakáže. Americké právo navíc umožňuje vytěžování dat na takzvaném principu fair use, tedy „řádného užití“. Díla vygenerované AI budou z pohledu autorského práva patrně následovat fotografická díla, která jsou považovaná za duševní výtvor autora až po verdiktu Soudního dvora Evropské unie z roku 2011.
– Systémy umělé inteligence, jako jsou velké jazykové modely (LLM), které pohánějí populární chatboty, vyžadují ke své činnosti datová centra, která jsou náročnější na spotřebu energie. Podle studie nizozemských vědců by odvětví AI mohlo do roku 2027 spotřebovávat tolik energie jako země velikosti Nizozemska.
Regulace
– Vlády a regulatorní orgány po celém světě nezvládají s vývojem umělé inteligence držet krok, což přispívá k varováním ohledně potenciálních úskalí nové technologie. Řada států volá po nutnosti regulace umělé inteligence na národní i mezinárodní úrovni. Snahy o regulaci AI jsou však zatím stále na počátku, jejich cílem je pomoci najít rovnováhu mezi přínosy těchto technologií a jejich úskalími.
– První západní zemí, která zakázala používání ChatGPT, se letos v dubnu stala Itálie, která tak učinila kvůli obavám z porušování ochrany osobních údajů. Italský úřad pro ochranu osobních údajů následně představil podmínky pro obnovení provozu systému a po vyřešení těchto problémů Itálie znovu umožnila ChatGPT používat.
– Poslanci Evropského parlamentu (EP) letos v červnu schválili návrh pravidel pro fungování umělé inteligence, tzv. Akt o umělé inteligenci, která by se mohla stát první regulací tohoto odvětví na světě. Důraz je kladen zejména na transparentnost – systémy AI budou muset být podle nových pravidel označeny tak, aby bylo jasné, že obsah byl vytvořen umělou inteligencí. Vzniknout má rovněž úřad Evropské unie (EU) pro AI, který má vedle národních kontrolních úřadů na dodržování nových pravidel dohlížet.
– Evropská komise (EK), EP a Evropská rada nyní dolaďují detaily navrhovaného aktu. EP původně navrhl, aby byla pravidla pro umělou inteligenci zpočátku závazná pouze pro velké hráče, kteří pocházejí převážně ze Spojených států. Německo, Francie a Itálie nicméně varují, že toto zdánlivé zvýhodnění menších evropských konkurentů by mohlo vést k poklesu jejich důvěryhodnosti. Pravidla by tak podle nich měla být závazná pro všechny. Francie, Německo a Itálie také dosáhly dohody na tom, jak by měla být AI regulována. To by mělo urychlit jednání na evropské úrovni. Vlády jmenovaných zemí jsou v případě těch firem, které používají modely generativní AI, pro „povinnou samoregulaci prostřednictvím kodexů chování“.
– Také skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 se dohodla na souboru doporučení pro firmy vyvíjející nejsofistikovanější formy AI. Koncem října zveřejnila nezávazný kodex, který se skládá z 11 bodů, které vývojáře vyzývají k opatřením na ochranu soukromí či demokracie a k větší transparentnosti.
– Se samostatnou iniciativou s podobnými prvky přišla vláda Spojených států. Americký prezident Joe Biden ve svém dekretu klade požadavky na řadu resortů americké vlády, od spravedlnosti přes obchod až po vnitřní bezpečnost, a to s cílem například zamezit využití AI k vývoji chemických či jaderných zbraní nebo zajistit důslednější dohled nad využitím AI ve školách.
– Počátkem listopadu se v Británii, která se chce stát lídrem v regulaci tohoto rychle se rozvíjejícího odvětví, konal dvoudenní summit, jehož účastníci z řad evropských zemí, USA, Japonska, Jižní Koreje či Austrálie se shodli například na testování nových modelů AI před jejich zpřístupněním veřejnosti.
