Čas Vánoc se stále více přibližuje a asi každý z nás přemýšlí, co by nadělil svým blízkým pod stromeček. Statistiky ukázaly, že velice oblíbeným zbožím, které Češi často volí jako vánoční dárek, je elektronika. Právě v tomto oboru se budeme v rámci následujícího článku pohybovat. Pokusíme se vám totiž poradit, kterak postupovat při výběru jednoho z nejvděčnějších dárků, a sice MP3/MP4 přehrávače.
Přestože se tato problematika jeví poměrně jednoduše, není to zas až taková legrace, jak byste možná čekali. Výběr na trhu s kapesními hudebními přehrávači je opravdu rozmanitý a člověk dost často sáhne vedle. Na začátek proto začnu s několika pravidly, která se vám při výběru nového kapesního přehrávače určitě hodí.
— Pravidlo č. 1 – Vsaďte na prověřenou kvalitu – Přestože si poměrně hodně lidí kupuje značkové věci jenom proto, že jde právě o „TU“ značku, tak v případě MP3/MP4 přehrávačů to zas až tak moc od věci není. Na trhu se totiž objevuje obrovská spousta levných přístrojů a všemožných kopií úspěšných modelů z Číny, které jsou vesměs hodně nekvalitní. Je samozřejmě možné najít i dobré kusy za skvělé peníze, ale to je spíš otázka náhody.
— Pravidlo č. 2 – Čtěte recenze – Další věcí, kterou byste neměli opomenout před tím, než budete konkrétní přehrávač kupovat, je přečtení nějaké té hodnotící recenze. Nemusíte se zbytečně prokousávat obsáhlými statěmi – stačí, když si projedete jenom finální verdikt s klady a zápory, což jsou přesně ty informace, které potřebujete. Hlavně je v nich většinou shrnuto ono stěžejní „gro“, které je nejdůležitější. Dozvíte se tady například, že přehrávač nemá FM přijímač, že baterie má nedostačující kapacitu a nebo že přístroj neumí pracovat s obrázky. Takhle si snadno dotvoříte finální pohled na onen plánovaný nákup a buď bude vaše rozhodnutí posíleno, a nebo se možná rozhodnete pro něco úplně jiného.
— Pravidlo č. 3 – Pozor na katalogy – Každému z nás už prošla rukama celá řada nabídkových katalogů z obchodních řetězců, které nabízejí „zaručeně nejnižší ceny“ za různé hudební přehrávače. Ona to sice klidně může být pravda, ale dost často se jedná o nízkonákladové produkty, které nejsou moc kvalitně zpracované a s klasickým mainstreamem se mohou jen těžko měřit. I tady se ale samozřejmě mohou objevit zajímavé produkty, a proto je dobré uchýlit se k internetu a před koupí si pročíst nějakou tu recenzi.
Flash paměť a nebo pevný disk?
Základní rozdíl v členění všech MP3/MP4 přehrávačů je v tom, že jsou v zásadě dva hlavní druhy (kromě různých FM remote zařízení a dalších pseudopřehrávačů). Jednak jsou to přehrávače s flash pamětí a jednak jsou to přehrávače s pevným diskem. V dnešní době se většina hudebních přehrávačů „řeší“ formou flash pamětí, protože ty jsou lehčí, odolnější a celkově praktičtější. Pevný disk je naopak náchylnější k poškození, má vesměs větší spotřebu baterie, ale zase dokáže poskytnout obrovské množství prostoru (Apple iPod Classic 120 GB) a mnohdy je i rychlejší. Tato otázka je ale hodně subjektivní, protože jde o to, jak rychlý disk se v přístroji nachází, jakou má kapacitu, a podobně. Praxe ale rozhodla, že nejprodávanější a nejvíce nabízené jsou právě přístroje s flash pamětí.
Kritéria, která je dobré brát na zřetel
Stejně jako u kterékoliv jiné věci či produktu, i ve světě hudebních přehrávačů je celá řada kritérií, na jejichž porovnání je dobré postavit svůj osobní výběr, takže si je nyní trochu rozebereme, aby byla otázka MP3/MP4 přehrávačů zase o něco jasnější…
Hmotnost a velikost – v otázce hmotnosti je rozhodnutí zdánlivě poměrně snadné. Ale ono slůvko „zdánlivě“ jsem nepoužil jen tak. I když je samozřejmě nízká transportní hmotnost nespornou výhodou, tak je vždy lepší sáhnout k určitému kompromisu. Pokud si totiž vyberete nejlehčí hudební přehrávač na trhu, bude potřeba mít na paměti, že s ním budete muset pracovat daleko opatrněji než s takovým, který má kovové prvky a celkově je daleko bytelnější než jeho „odlehčený“ kolega. Z osobní zkušenosti vím, že některé levnější varianty těchto ultralehkých přístrojů bývají nesmírně křehké a pokud si nedáte pozor, můžete velmi snadno promáčknout display a podobně. Moje rada proto zní, sledovat nejen hmotnost, ale také materiály, ze kterých je přístroj vyrobený a následně sáhnout po takové variantně, která je vyváženým poměrem mezi lehkým a odolným přístrojem.
Formáty – zde platí, že čím více formátů váš přehrávač umí, tím lépe. V dnešní době už se prakticky nesetkáte s přístrojem, který by uměl pracovat pouze s MP3 formátem, ale nezřídka se objevuje i podpora WAV, OGG, WMA a podobně. Vzhledem k vývoji trhu to ale nejsou jediné formáty, které přehrávače nové generace umí. Teď mám totiž na mysli především podporu videoformátů jako 3GP, MOV, MP4, WMV a nebo třeba AVI. U variant s menším kapacitním prostorem se ale většinou setkáte spíše s podporou mobilních formátů jako 3GP a podobně. Kvalitní videosoubory typu AVI nebo WMV jsou zase doménou spíše přehrávačů s pevným diskem, protože ty vesměs disponují velkým úložným prostorem, ale samozřejmě to není pravidlo.
Druh a kvalita displaye – základní dělení obrazovek kapesních přehrávačů by mohlo být takové, že displaye existují jednobarevné a vícebarevné. Ta první varianta je dnes spíše výjimkou a nízkonákladové přístroje mají i tak displaye alespoň o několika barvách a i tady (stejně jako třeba u mobilních telefonů) platí, že čím víc barev, tím lépe a čím více bodů, tím jemnější obraz bude váš přístroj mít. Skvělý obraz má díky husté síti bodů například iAudio Cowon A3, na kterém videa v DVD kvalitě vypadají opravdu skvěle. Dost totiž záleží na rozteči bodů v displayi. V tomto případě jsou body doslova nahuštěny k sobě a tím pádem je obraz daleko kvalitnější než u mnohých konkurenčních přístrojů. Dalším specifikem obrazovek je velikost, ale to už je dosti subjektivní záležitost. Někdo chce malý přehrávač a někdo multimediální centrum. I zde platí (stejně jako třeba u notebooků), že čím větší display, tím větší spotřeba baterie. Pokud se tedy váš výběr orientuje čistě a jenom na hudbu, respektive na zvuk, pořiďte si spíše variantu s obyčejným jednobarevným displayem než produkt, který má vysoce kvalitní obraz. Baterie totiž u produktů s velkou obrazovkou mnohdy doslova mizí před očima.
Doplňkové funkce – kromě podpory tradičních formátu či schopnosti pracovat s ID3 tagy, zvládnou některé produkty i celou řadu dalších věcí. Mnohdy si tak můžete na svém hudebním přehrávači naladit rádio, používat ho jako diktafon, prohlížet si obrázky a nebo mu můžete rozšířit kapacitu díky zabudovanému paměťovému slotu. Špatnou vlastností není ani takzvaný firmware upgrade, díky němuž si můžete svůj přístroj aktualizovat záplatami od výrobce. Některé nové přístroje mají rovněž TV tuner a dokáží nejen přehrávat televizní přenos, ale dokonce ho i zaznamenávat. Míra a rozsah doplňkových funkcí jednoduše nezná hranic a výrobci do svých nových produktů vymýšlejí stále nové a nové věci.
Komunikační rozhraní – v této otázce se skrývá poměrně velké úskalí, i když to na první pohled není tak patrné. Komunikačním rozhraním, tedy výstupem, přes který přístroj komunikuje s počítačem, je zpravidla slušně rychlé rozhraní typu USB 2.0. Není ale USB jako USB. Levné přehrávače totiž v kombinaci s pomalými disky či paměťmi nahrávají do svých útrob audio či videosoubory až žalostně pomalu. Proto se opět vracím k pravidlům, která jsem zmínil v úvodu, a sice: vsadit na osvědčenou značku a přečíst si recenzi konkrétního produktu, zda-li neměl recenzent problém právě s pomalou komunikací mezi počítačem a přístrojem. Rovněž není od věci občas zabrousit na nějakou tu diskusi o produktu, ale předem upozorňuji, že jako každou jinou diskusi, je třeba i tu „technickou“ brát patřičně s rezervou, protože ne každý mnohdy ví, co vlastně říká (a mnoho jedinců rádo v diskusích chytračí). Osobní zkušenosti s produktem ale nejsou nikdy k zahození – o tom není sporu.
Závěr
Na závěr už bych jenom rád doplnil, že i když se vám bude po přečtení tohoto článku možná zdát výběr hudebního přehrávače jako věda, tak vězte, že na tom opravdu nic není. Valná většina přístrojů, které jsou distribuovány většími počítačovými firmami, jsou kvalitní. Proto je dobré si jen pohlídat takové záležitosti jako doba výdrže baterie, podporované formáty nebo doplňkové funkce. Dobré je mít určitou představu a třeba si i nechat poradit prodejcem. Pak už je výběr vcelku snadný a občas není od věci dát i na starý dobrý vizuální dojem.
