V Česku začal fungovat nový elektronický monitoring domácích vězňů. Takzvané náramky tentokrát dodala česká firma, a to Forsolution CZ s polským subdodavatelem Enigma. Ostrý provoz systému začal minulé úterý, náramky od té doby dostalo osm odsouzených. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitelka Probační a mediační služby (PMS) Andrea Matoušková. Zařízení může nahradit i vazbu nebo hlídat podmíněně propuštěné vězně.
Blažek označil spuštění nového monitoringu za důležitý krok k modernizaci trestního práva. „Snad se po 14 letech a šesti neúspěšných tendrech konečně podařilo najít dodavatele elektronického monitorovacího systému, který zajistí efektivní dohled nad odsouzenými k trestu domácího vězení pomocí takzvaných náramků. Jejich zavedením tak posilujeme alternativní tresty,“ řekl. Věří, že soudci nyní budou díky funkčnímu systému ukládat domácí vězení častěji.
Aktuálně je v ČR 42 domácích vězňů. Matoušková očekává v souvislosti se spuštěním systému prudší nárůst trestů domácího vězení. Byla by ráda, kdyby i následně tato čísla zase neubývala. Probační služba představila v uplynulých týdnech nové zařízení krajským i okresním soudům. Domácí vězení lze uložit na dva roky, podle odhadů PMS bude průměrná doba nošení náramku zhruba roční.
Smlouvu s Forsolution CZ jako novým dodavatelem uzavřela PMS loni v srpnu. Pražská společnost s ručením omezeným byla jediným zájemcem, který se přihlásil do výběrového řízení. Firma dodala 700 kusů náramků a zajistí jejich provoz po dobu sedmi let za 93,6 milionu korun s DPH. Probační služba si bude moci zakoupit dalších 1000 kusů náramků.
Ministerstvo spravedlnosti původně počítalo s tím, že náramky budou fungovat již dříve, PMS následně spuštění systému přislíbila do konce letošního prvního pololetí. V mezičase zařízení testovala a ověřovala jeho funkčnost v pilotním provozu. Podle Matouškové, která náramek sama osm dní nosila na noze, je zařízení jednoduché a zároveň moderní. Poskytuje probační službě 24 hodin denně informace o tom, zda odsouzený člověk plní to, co plnit má: zda se zdržuje v určeném čase na určeném místě, případně zda se straní zakázaných zón – třeba fotbalových stadionů.
V Česku už elektronický monitorovací systém fungoval, a to od září 2018 do listopadu 2021. Technologie izraelské firmy SuperCom tehdy hlídala nejen domácí vězně, ale i některé obviněné, u nichž náramky nahradily vazbu. Celkem je nosilo 617 lidí, ročně tedy zhruba 206. PMS ale s firmou přestala spolupracovat, což zdůvodnila neplněním povinností ze smlouvy. Firma to odmítá, spor bude řešit soud. Od rozchodu se SuperComem kontrolovali dodržování podmínek trestu domácího vězení probační úředníci, a to namátkově.
Matoušková uvedla, že monitorovací systém probačním úředníkům výrazně uleví. Na namátkové kontroly totiž museli z bezpečnostních důvodů jezdit vždy dva pracovníci, a to i v noci či o víkendech. Upozornila ale, že náramky nemohou nahradit přímou a pravidelnou práci probačního úředníka s odsouzeným. „Neznamená to, že odsouzené přestanou navštěvovat. Je důležité pracovat s nimi nejenom v probačních střediscích, ale i tam, kde vykonávají trest. Úspěšnému výkonu trestu může velmi napomoci i rodinné prostředí, a proto se snažíme motivovat i blízké okolí odsouzeného,“ popsala.
Možnost domácího vězení zavedl v Česku trestní zákoník počátkem roku 2010. Výhodou tohoto alternativního trestu je mimo jiné to, že odsouzený může přes den chodit do práce a že doma nezpřetrhá vazby s rodinou. Soudy ale domácí vězení příliš neukládají. Ze statistik PMS vyplývá, že v roce 2019 bylo domácích vězňů celkem 248. Od té doby počet nových domácích vězňů klesal.
