Nová molekula by mohla připravit půdu pro hardware příští generace, paměť o velikosti poštovní známky, která zvládne uložit 100krát více dat (3 terabajty dat na centimetr čtvereční) než současné technologie.
Jednomolekulární magnet vyvinutý chemiky z Australian National University a University of Manchester dokáže uchovávat magnetickou paměť až do teploty 100 kelvinů. Dosud známé jednomolekulární magnety ztrácely funkčnost při 80 K. Rozdíl je to zdánlivě malý, nicméně jak autoři studie uvádějí, minus 173 stupňů Celsia by již mohlo být proveditelné v obřích datových centrech. Podstatné je, že je to výrazně nad teplotou zkapalnění dusíku (77 K).
V současné době pevné disky ukládají data zmagnetizováním malých oblastí tvořených mnoha atomy, které společně pracují na zachování paměti. Jednomolekulární magnety mohou ukládat informace samostatně a nepotřebují pro uchování informace pomoc svých sousedů, což nabízí potenciál pro ultra vysokou hustotu dat.
Klíčem k fungování nových magnetů je jejich jedinečná struktura, v níž je prvek vzácných zemin dysprosium umístěn mezi dvěma atomy dusíku. Tyto tři atomy jsou uspořádány téměř v přímce – konfigurace, kterou se podařilo realizovat poprvé. Je-li dysprosium obvykle vázáno pouze na dva atomy dusíku, má tendenci vytvářet lomené nebo nepravidelné struktury. Molekulu nyní do lineární podoby stabilizují alkenové (uhlovodíkové) zbytky – vždy 2 vázané na atom dusíku (viz obrázek).
Molekula má posloužit jako vzor pro další vývoj; cílem bude pochopitelně především pohnout s maximální teplotou, za které by paměť dokázala fungovat.
David Mills, Soft magnetic hysteresis in a dysprosium amide–alkene complex up to 100 kelvin, Nature (2025). DOI: 10.1038/s41586-025-09138-0. www.nature.com/articles/s41586-025-09138-0
Zdroj: Australian National University / Phys.org, přeloženo, zkráceno
