V době přibývajících obchodně politických konfliktů a protekcionistických opatření nabývá open source zásadního významu pro podniky i celé hospodářské oblasti. Jde přitom na jedné straně o open source software jako takový a na druhé pak o samotné jeho principy, které mají rozhodující vliv na podnikové procesy, postupy i způsoby komunikace ve firmách.
Progresivní podniky dnes chápou otevřenost a open source jako nezbytné faktory úspěchu, protože nabízejí vysokou míru agility a podporují rychlé inovace. Open source jako základ pro podnikové prostředí už z principu nejen zvyšuje flexibilitu a schopnost reagovat na měnící se podmínky na trhu, ale navíc umožňuje zachovat si digitální suverenitu a získat odolnost vůči vnějším ekonomickým nebo politickým vlivům. Podniky a veřejné instituce mohou díky tomu jednat nezávisle na konkrétních dodavatelích nebo na geopolitickém vývoji. Mnoho aktuálních příkladů ukazuje, že právě digitální suverenita je dnes strategickou prioritou.
Nezbytné flexibility a nezávislosti lze dosáhnout především prostřednictvím dnes již dobře známých a osvědčených pěti základních komponent, které charakterizují open source a otevřenou podnikovou kulturu již desítky let. Jde o transparentnost, inkluzivitu, přizpůsobivost, spolupráci a smysl pro komunitu.
Transparentnost: V otevřené organizaci panuje transparentnost. To znamená, že každý, kdo pracuje na nějakém projektu nebo iniciativě, má běžně přístup i ke všem souvisejícím materiálům. Otevřenost a open source v oblasti softwaru znamená, že podniky mohou vše samy kontrolovat a sledovat, aniž by se musely spoléhat na sliby dodavatelů – například i ohledně provedených změn v kódu. Zejména v oblasti umělé inteligence (AI) má open source zásadní význam, protože vytváří základ pro „důvěryhodnou AI“, jejíž hlavními principy jsou vysvětlitelnost, pravdivost, robustnost a kontrolovatelnost AI modelů.
Inkluzivita: Otevřené organizace spoléhají na komplexní zapojení všech účastníků se zohledněním různých úhlů pohledu. Tento přístup znamená, že dobré nápady mohou vznikat kdekoli a ty nejlepší z nich by se také měly prosadit. Pouze když organizace zachytí všechny různé perspektivy, mohou si být jisté, že identifikovaly ty nejlepší nápady. A to samé platí pro vývoj open source softwaru.
Přizpůsobivost: Otevřené organizace se vyznačují flexibilitou při realizaci projektů a kontinuálním zapojením i učením. U open source softwaru se flexibilita projevuje například v silné modifikovatelnosti otevřeného zdrojového kódu. Proto s ním lze řešit i problémy specifické pro daný podnik. Kód lze využívat libovolným způsobem a při poskytování nových řešení se spoléhat na flexibilitu i podporu komunity.
Spolupráce: V otevřené organizaci zaměstnanci už od začátku projektu zásadně spolupracují. Všichni přitom jednají v přesvědčení, že společná práce vede k lepším, efektivnějším a udržitelnějším výsledkům. Ve vztahu k open source tento otevřený přístup znamená, že aktivní komunity poskytují pomoc a zdroje, které daleko přesahují jednotlivé zájmové skupiny nebo podniky.
Smysl pro komunitu: Otevřená organizace se definuje jako komunita. Sdílené hodnoty a nadřazené cíle vedou jednání jednotlivců. Ve světě open source to znamená, že se různí lidé sdružují v komunitách s ohledem na společný cíl. Identické hodnoty řídí rozhodování a cíle komunity mají přitom přednost před individuálními zájmy.
Celkově je open source strategickým nástrojem pro zachování digitální suverenity, redukci závislostí a podporu síly inovací i bezpečnosti. Podniky mohou být nezávislé na geopolitických vlivech nebo na dodavatelích proprietárního softwaru a mohou se aktivně a komunitně podílet na technologickém vývoji. Mnohé signály svědčí o tom, že to nikdy nebylo důležitější než právě v dnešní době.
Autor: Peter Körner, vedoucí rozvoje obchodních příležitostí v oblasti podnikových ekosystémů ve společnosti Red Hat
