Krajský soud v Brně musí znovu posoudit rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterým v roce 2024 uložil ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) milionovou pokutu za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Nařídil mu to Nejvyšší správní soud (NSS), který zrušil jeho rozsudek potvrzující pokutu. NSS nižšímu soudu nařídil, aby znovu posoudil okolnosti případu. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce NSS.
Podle rozhodnutí ÚOHS ministerstvo zadalo zakázku na digitalizaci v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by splnilo zákonem stanovené podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Ministerstvo proti rozhodnutí podalo rozklad k předsedovi ÚOHS Petru Mlsnovi, v němž argumentovalo zejména časovou tísní poté, co ÚOHS zrušil předchozí vypsaný tendr. Tento argument ale Mlsna nevyslyšel. Uvedl, že MMR si situaci způsobilo samo tím, jak nastavilo podmínky v předchozím zrušeném tendru.
Ministerstvo muselo pokutu zaplatit v roce 2024, kdy rozhodnutí předsedy nabylo právní moci. Bránilo se podáním správní žaloby ke Krajskému soudu v Brně, který jeho argumenty neakceptoval a rozhodnutí ÚOHS potvrdil.
Ministerstvo uspělo až s kasační stížností u NSS. Ten zrušil rozsudek nižšího soudu, nařídil mu ale doplnit argumentaci a znovu posoudit okolnosti, které vedly MMR k tomu, že zakázku zadalo mimo tendr.
NSS uvedl, že soud nemůže na ministerstvo nahlížet jako na pasivní subjekt vláčený vnějšími okolnostmi. „Jeho jednání je třeba konfrontovat s tím, zda postupovalo jako rozumně jednající a informovaný zadavatel. Z tohoto hlediska bude hrát roli zejména to, zda přehodnotilo architekturu DSŘ v roce 2022 skutečně z vlastního rozhodnutí či v důsledku vnějších vlivů, eventuálně zda nemohlo dospět k závěrům o nezbytnosti změny koncepce dříve,“ uvedl soud v rozhodnutí.
Zároveň NSS upozornil, že při tomto posuzování soud nemůže nahrazovat činnost ÚOHS. Pokud tedy krajský soud dospěje k závěru, že je argumentace ÚOHS v tomto ohledu nedostatečná, má rozhodnutí předsedy zrušit a vrátit mu rozhodnutí k doplnění.
Digitalizace stavebního řízení působí stavebníkům i úředníkům problémy od spuštění v červenci roku 2024. Na základě problémů tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) odvolal ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), což vyústilo v odchod Pirátů z vlády. Koalice Spolu a STAN následně rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a plánovala vypsat novou zakázku. Nové systémy stavebního řízení pak podle předpokladů bývalé vlády měly být funkční a otestované v roce 2028.
Podle auditu, který si MMR nechalo vypracovat po Bartošově odchodu, systémy digitalizace stavebního řízení po spuštění neplnily dostatečně potřeby uživatelů a stavebníci a úředníci je nemohli řádně otestovat. K žádnému z nich nebyla vypracovaná potřebná dokumentace a projekt nebyl dostatečně správně řízen.
V současnosti funguje přechodné období, kdy stavební úřady mohou používat původní a digitální systémy zároveň, tedy takzvaný technologický bypass. Ten měl fungovat do zavedení digitalizace v roce 2028, současná vláda ale počítá s tím, že úřady budou v přechodném období fungovat minimálně o další dva roky déle.
