Zajímavý pohled na dopady stávající recese ekonomiky přinesl průzkum „OfficeTeam Survey“ mezinárodní personální agenturu Robert Half. Většina obdobných průzkumů se zajímá především o vývoj platů výše firemních manažerů, ale tato studie se zaměřila na vliv současného stavu ekonomiky na neméně důležité personální složky podniků, konkrétně na firemní asistenty a asistentky. Zjištění byla nepříznivá, až 34 % respondentů výzkumu cítí větší stres, nižší příjmy má pak 16 % dotázaných.
Krize se dotkla i firemních asistentů
Z hlavních výsledků šetření Robert Half vyplývá, že téměř polovina dotázaných asistentů/asistentek má dnes větší obavy ze ztráty zaměstnání než před rokem. Doporučovanou obranou proti krizi je dle studie další vzdělání a víc dobrovolných pracovních úkolů.
S čím se asistenti potýkají
Větší stres a menší příjmy – to jsou nejčastější dopady zpomalení světové ekonomiky, se kterými se musejí vyrovnávat čeští asistenti a asistentky. Víc stresu při výkonu svého zaměstnání pociťuje 34 procent respondentů, 16 procent se pak musí spokojit s nižšími příjmy. Dalších 37 procent odpovídajících uvedlo, že se jich zpomalení ekonomiky nijak nedotklo. V mezinárodním srovnání jsou na tom Češi přitom velmi dobře. Například v Irsku necítí žádné dopady ekonomické krize pouze 14 procent dotázaných. Větší obavy ze ztráty zaměstnání má podle výsledků výzkumu v porovnání s minulým rokem bezmála polovina asistentů a asistentek z České republiky (49 %).
„Přesně pro třetinu z nich je ztráta zaměstnání tím, z čeho mají kvůli zpomalení ekonomiky vůbec největší obavy,“ vysvětluje Aleš Křížek, ředitel ředitel Robert Half International pro Českou republiku. Na druhém místě nejčastějších obav je komplikovanější skloubení soukromého a pracovního života (15 % respondentů).
Jak přečkat krizi
Jednou z otázek položených v šetření bylo i doporučení, jak krizi čelit. Majoritní procento českých asistentů a asistentek, přesně 39 procent respondentů, považuje za nejlepší obranu proti dopadům ekonomické krize další vzdělávání. Každý čtvrtý dotázaný se dobrovolně hlásí o další práci a každý pátý pak pracuje přesčasy. Ochota dělat něco navíc je stejně vysoká napříč všemi věkovými kategoriemi – přiznávají ji tři čtvrtiny českých respondentů.
Ze všech zemí výzkumu jsou respondenti v Česku nejochotnější přijmout práci na zkrácené pracovní úvazky, pokud jim to zaměstnavatel nabídne jako nutný způsob snížení nákladů společnosti. Pokud souhlasí, pak je to ovšem ve většině případů jen proto, že nemají jinou možnost. Na zkrácení pracovního úvazku by přistoupilo 62 procent dotázaných asistentů a asistentek z České republiky.
Krize se odráží v psychice lidí i jiným způsobem. Nedávný průzkum personálního portálu Monster demonstroval faktor, kdy lidé trpí kvůli starostem nespavostí. Až 85 % dotázaných lidí trpí nespavostí kvůli starostem spojeným s jejich prací. Celkem se průzkumu zúčastnilo 36 004 respondentů. Stres související se zaměstnáním způsobuje nespavost nejvíce Finům a Belgičanům. Přesně 35 % dotázaných Finů odpovědělo, že důvodem jejich nespavosti je stres související s jejich zaměstnáním, stejně odpovědělo také 33 % dotázaných Belgičanů, 32 % Francouzů a Lucemburčanů, nejméně tento důvod nespavosti uvedli respondenti v Polsku a Dánsku (shodně 18 %) a ve Španělsku – pouze 8 %. Strach ze ztráty zaměstnání způsobuje nespavost nejčastěji Irům a Italům. Nejvíce se o své místo bojí Irové (18 %) a Italové (15 %).
