V posledních měsících se v médiích začíná stále více skloňovat pojem ACTA, převážně v souvislosti s ohrožením svobody na internetu. Jde o výsledek přísně utajovaných mezinárodních jednání světových mocností o výrazně přísnějším vymáhání dodržování práv duševního vlastnictví především právě v prostředí internetu. Čím se tedy přesněji ACTA zabývá a jak se může dotknout každého z nás?
Lubor Kopecký
ACTA je zkratka pro Anti-Counterfeiting Trade Agreement, v češtině Obchodní dohoda proti padělání, která má být odpovědí na „růst globálního obchodu s padělaným zbožím a nelegálně šířenými autorsky chráněnými díly“, přičemž se zaměřuje hlavně na „internetové distribuční a informační technologie“. Od roku 2007 se nad ní pravidelně scházejí zástupci Spojených států amerických, Evropské unie, Švýcarska, Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Kanady a dalších státních útvarů.
Profil
Lubor Kopecký je šéfredaktorem elektronického měsíčníku Svět hostingu společnosti IGNUM. Ve svých článcích a přednáškách se věnuje tématům internetových služeb, technologií, domén a médií, poukazuje na jejich přednosti a upozorňuje na možné budoucí hrozby. Ve volném čase se zabývá virtuální tvorbou a zajímá ho vše z historie, sociologie a myrmekologie.
Vyjednávání o dohodě ACTA bylo vedeno v naprostém utajení až do 22. května 2008, kdy se dostaly na veřejnost první úniky záznamů z jednání. Hlavním důvodem důkladného utajování výsledků každého jednání má být obava, že kdyby veřejnost zjistila, o čem zástupci jejich zemí jednají, vyvinula by na ně tak silný tlak, že by museli jednání opustit a dále v nich nepokračovat. Veškerá tato jednání jsou proto vedena v utajení kvůli „národní bezpečnosti“, což umožňuje vyloučit z rozhodování celý veřejný sektor. Následkem toho jsou všechny informace o podobě dohody ACTA víceméně neoficiální a nikým nepotvrzené.
Z dosud zveřejněných úniků vyplývá, že by měla být celosvětově uzákoněna opatření podobná francouzské digitální gilotině, tedy monitorování obsahu přenosů a odpojování uživatelů v případě, že porušují autorská práva. Vymahatelnost těchto opatřenní má být podpořena zavedením spoluzodpovědnosti poskytovatelů internetového připojení (ISP) za to, co jejich zákazníci dělají prostřednictvím jejich sítě, a také nutností poskytovat bez soudního příkazu informace o lidech podezřelých z porušování autorských práv.
Proti těmto opatřením se vyslovila asociace EuroISPA sdružující evropské ISP, která ve své tiskové zprávě protestuje proti nucenému odpojování uživatelů od internetu a varuje před snahami porušit zásadu, že poskytovatel připojení neodpovídá za činnost svých zákazníků. Navíc zavedení podobných opatření dnes neumožňují české ani evropské zákony, které vzhledem k postoji veřejnosti nebude snadné změnit.
Další obávanou změnou má být zavedení hraničních kontrol notebooků, MP3 přehrávačů, mobilních telefonů, datových nosičů apod. Na hranicích a letištích by tak mohli celní úředníci namátkově kontrolovat a případně zabavit či zničit jakékoliv médium a zařízení, včetně možnosti pokutovat jeho majitele.
Další opatření směřují k podpoře mechanismů DRM a trestání za jejich obcházení, a tak bychom mohli pokračovat dále. Definitivní podoba dohody by měla být k dispozici zhruba za rok. O její zavádění do praxe by se měla postarat nově vzniklá řídící organizace, která se nebude zodpovídat žádným dosud existujícím institucím.