Platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů.
Automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity bude zavedeno až od roku 2023. Sněmovna dnes tento roční odklad schválila na podnět Senátu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím souhlasil. Odklad je součástí zákona, který má mimo jiné usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Odklad má umožnit lepší informovanost lidí o tom, že jim budou datové schránky zavedeny do dvou týdnů po použití jejich elektronické identity. Datovou schránku bude možné do dvou týdnů deaktivovat a vyhnout se tak tomu, že úřady budou lidem bez jejich vědomí do schránek posílat informace a rozhodnutí.
Norma po zásahu Senátu rovněž zkracuje období, v němž mají státní fondy digitalizovat informace o poskytnutých dotacích. Podle sněmovní verze měly digitalizovat údaje od roku 2010, podle senátní verze postačí digitalizace materiálů od roku 2018.
Předloha počítá od roku 2025 s elektronizací kontroly řidičů. Mohla by být možná bez nutnosti předkládání řidičského průkazu, potřebné údaje budou moci být ověřovány přímo v centrálním registru řidičů dálkovým způsobem, uvedlo ministerstvo vnitra. Řidičům tak při kontrole postačí jen občanský průkaz.
Zákon v rámci novel zhruba 170 zákonů mimo jiné prodlužuje až do konce roku 2023 zapisování rodných čísel do občanských průkazů. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku a poté měla být nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Norma, které se pracovně přezdívá DEPO, má také o rok, na počátek ledna 2023, odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů.
Zákon má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby. Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.
Ministerstvo vnitra mezi dalšími změnami vypíchlo hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu jakéhokoli státního informačního systému veřejné správy. Občané a firmy už nebudou muset dokládat své údaje či hlásit jejich změny také ve vztahu k bankám nebo telefonním operátorům.
V rámci zákona DEPO se přesněji vymezují pravidla pro používání cloudových řešení. „Data v cloudu jsou zálohována a šifrována a chráněna proti kybernetickým útokům mnohonásobně lépe než při jejich uložení v úložišti jedné z mnoha veřejných institucí,“ sdělila ČTK ředitelka pro sektor veřejné správy společnosti Microsoft Lenka Axlerová. Podle ředitele cloud služeb společnosti Algotech Petra Loužeckého je cloud computing jedním z důležitých mezníků nutných pro zrychlení a zlepšení digitálního fungování státu.
Norma počítá i se systémem pro podávání elektronických petic a upravuje zakládání a používání datových schránek. Umožní například pořizovat záznam o dopravní nehodě v elektronické podobě, potvrdí-li jej účastníci elektronickým podpisem. Sněmovna do zákona vtělila také ustanovení, podle něhož by poskytování právních služeb bez oprávnění bylo pokutováno až jedním milionem korun, v opakovaných případech až třemi miliony korun. Lidem vydávajícím se za advokáty má hrozit pokuta až 200.000 korun.
