Softwarové pirátství na tuzemských osobních počítačích je opět na ústupu, po dvou letech stagnace klesla jeho míra o procentní bod na 38 procent. S těmito údaji přišla v úterý protipirátská organizace BSA. Česká republika se tak stále drží mezi třemi desítkami zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent.
Vývoj softwarového pirátství Česku a na Slovensku
Klikněte pro zvětšení
„V Česku se v roce 2008 užívalo nelegálně pouze 38 procent softwaru. Ztráty českého softwarového odvětví v důsledku pirátství loni činily 3,3 miliardy korun,“ uvedl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. Podle něj se za posledních čtrnáct let v Česku podařilo snížit míru pirátství o 28 procentních bodů.
V předchozím měřeném roce (2007) míra pirátství naopak stagnovala a držela se dva roky za sebou na 39 procentech. „Stagnovalo i sousední Slovensko, kde však míra pirátství nakonec poklesla o 2 procentní body a zastavila se na 43 procentech,“ dodal Hlaváč.
Česko si v rámci Evropy vede dobře
Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU si Česko stejně jako loni drží jedenáctou příčku. Slovensku patří šestnácté místo. V závěsu za Českem jsou mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (48procentní míra softwarového pirátství), Španělsko (42 procent) či Francie (41 procent). V rámci EU byla nejvyšší míra pirátství zaznamenána v Bulharsku (68 procent), nejméně se software krade v Lucembursku, kde tento podíl činí 21 procent.
Ve světovém měřítku se nejméně pirátského softwaru užívá ve Spojených státech (20 procent) a v Japonsku (21 procent), naopak nejvíce se pirátství dopouštějí některé asijské a africké rozvojové země, kde míra pirátství přesahuje 90 procent.
„Výsledky analýzy dokazují náš vliv na potlačování softwarového pirátství v Česku. Nicméně dalšího snížení můžeme dosáhnout pouze v užší spolupráci s vládními orgány,“ řekl tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč. Podle něj je pokles pirátství důsledkem dobré práce policie a protipirátských kampaní BSA, které se zaměřují zejména na firmy. Nejvíce se přitom nelegálně šíří operační systémy Windows, kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry.
Softwarové pirátství ovlivňuje také ekonomiká krize
Podle studie analytické společnosti IDC, která zkoumá situaci ve 110 zemích světa má na softwarové pirátství vliv také ekonomická krize. Spotřebitelé s menší kupní silou totiž mohou obměňovat stávající počítače za delší dobu než obvykle. To by pak přispělo ke zvýšení pirátství, protože na starších počítačích je výskyt pirátského softwaru mnohem pravděpodobnější než na nově zakoupených. Naproti tomu nástup populárních minipočítačů tlačí nahoru prodeje levných netbooků, které již obsahují předinstalovaný legální software.
„Náklady na pořízení softwaru jsou v každém případě pouze jedním faktorem, který přispívá k pirátství,“ říká John Gantz, šéf analytiků IDC. „Ekonomická krize bude mít na pirátství vliv částečně negativní a částečně pozitivní, ale půjde pouze o jeden z mnoha faktorů. Do doby, než budou známy údaje za letošní rok, nelze činit jakékoli odhady.“
Přečtěte si také
Autorský zákon a správci autorských práv
BSA: nejvíc nelegálního softwaru je ve společnostech do padesáti zaměstnanců
BSA se zaměřuje na nelegální software šířený na internetu