Češi a vůbec Evropané se dat v cloudu nebojí, dělají dobře?

Téměř sedmdesát procent Evropanů zálohuje online alespoň e-maily a nevidí v tom žádný problém. Češi nejčastěji online zálohují a sdílejí fotografie, což potvrdily téměř tři čtvrtiny dotázaných Čechů. Skoro 40 % dotázaných Evropanů nemá pro výběr cloudové služby žádná speciální kritéria, to jsou výsledky průzkumu, který zrealizovala společnost Microsoft na referenčním vzorku deseti tisíc respondentů ve věku od čtrnácti do šedesáti let napříč celým starým kontinentem, průzkumu se účastnilo také na sedm set Čechů.

Cloud backup, Online backup, Remote backup nebo jednoduše hezky česky „zálohování online“ se objevilo v devadesátých letech, původně jako servis pro firemní sektor, dnes jde o jednu z nejpopulárnějších webových služeb napříč společností. Vzhledem ke špatné morálce zaměstnanců jde často také o hypotetický bezpečnostní exploit, neboť uživatelé neváhají často právně a garančně neprůhledným službám na webu svěřovat ani citlivá pracovní data.

Vraťme se ale k uvedenému průzkumu. Co je na něm překvapivé je, že velké množství uživatelů vůbec neřeší právní a bezpečnostní aspekty uložených dat. Celých 34 % Evropanů a dokonce 54 % Čechů si prostě vybere službu, která nabízí nejlepší podmínky, například nejvyšší kapacitu nebo možnost přístupu k datům z různých zařízení (PC, telefon, tablet, další PC).

Průzkum byl zorganizovaný ve čtrnácti evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Holandsko, Itálie, Jižní Afrika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Švýcarsko) a v Jižní Africe. Ke sběru dat byly využity online dotazníky a portály MSN společnosti Microsoft.

Nejčastější zdroje přístupu k online datům

Nejčastěji k přístupu k souborům využívají respondenti své vlastní počítače (58 %). V České republice využívá k uvedeným účelům osobní počítač dokonce 71 % dotázaných, což výrazně převyšuje evropský průměr. Častěji než Češi využívají své PC k přístupu ke svým datům už jen Italové. Dnes již nikterak překvapivé je také zjištění, že více než 40 % Evropanů přistupuje k online službám prostřednictvím mobilního telefonu, zde nejsou výjimkou ani Češi.

„Využití online datových úložišť oceňují zejména ti uživatelé, kteří chtějí mít ke svým datům neustálý přístup a nechtějí být vázání pouze přístupem z jednoho místa. Oceňují také velký prostor, který je možno získat zdarma,“ komentuje Lukáš Křovák, manažer divize Windows Client ve společnosti Microsoft.

Hrozba ztráty dat zamrzí, krádež nikomu moc těžkou hlavu nedělá

Dále z průzkumu vyplývá, že téměř polovina českých respondentů by byla ochotna zaplatit menší finanční obnos, pokud by byla jejich data čistě hypoteticky odcizena, a to částku do 2 500 Kč (28 %), obnos nad 2 500 Kč by zaplatilo 18 % dotázaných, ale více než 25 000 Kč by uhradila pouze 3 % dotázaných. Respondenti na datových úložištích naopak oceňují snadný přístup ke svým dokumentům kdykoliv a odkudkoliv a možnost jejich sdílení s kolegy, přáteli a rodinou (32 %).

U svých datových center Microsoft prý možnost odcizení vylučuje, odůvodňuje to tím, že jsou zabezpečena přísnými světovými standardy a certifikacemi. Proti zneužití dat má Microsoft navíc nastavena velmi přísná interní pravidla. Do datových center Microsoftu má například přístup jen pár vybraných jedinců a ani ti neví, kde přesně jsou data té které osoby uložena.

Co pod termínem online zálohování můžeme vůbec očekávat?

Pokud zvolíme poměrně benevolentní filtr, tak veškeré služby, které poskytuje třetí strana v podobě možnosti odeslat data z našeho PC na nějaké vzdálené úložiště a někdy v budoucnu si je opět v případě potřeby stáhnout zpět.

S takovouto optikou můžeme za online backup považovat také nejrůznější pasivní úložiště, jako jsou veřejné FTP servery a webové služby pro dlouhodobé sdílení dat typu Windows Live SkyDrive, Box.net, Google drive, nebo Dropbox.

Mnohem častěji se však za online backup považují služby, které nabízejí kompletní servis, tedy klientskou aplikaci, která se automaticky stará o pravidelné zálohování vybraných částí disku, nabízí vzdálené úložiště, plus nějakou nezbytnou úroveň ochrany přenášených a uskladněných dat.

Historicky nejstarší známou službou tohoto typu je pravděpodobně uvedený Dropbox. Ten existuje od roku 2008 a má přes 45 milionu uživatelů, ti sem každé tři dny nahrají okolo jedné miliardy souborů (oficiální statistika Dropboxu). Služba se zaměřuje na tzv. online zálohování a nabízí dnes poměrně široké portfolio produktů pro běžné uživatele (bezplatný prostor) až po různá poloautomatizovaná zálohovací řešení.

Přímou konkurenci dropboxu představují služby jako Adrive, DriveHQ, Backblaze, Carbonite, Centrastor, CTERA Networks NAS, ElephantDrive, Humyo, i-drive, Jungle Disk, Memeo, Mozy, OPENRSM CloudBackup Drive, Symantec Online Backup, Wuala, Memopal a žada dalších produktů. Z českých služeb můžeme připomenout například zalohujeme.cz a nethdd.eu.

Závěr

Samotný cloud nebezpečný rozhodně není, funguje zde docela dobře princip dědičnosti. Pokud má datacentrum samo o sobě přísná bezpečnostní pravidla, dědí je i na něm provozované služby. S výjimkou velkých korporací si zpravidla podobně náročná pravidla může dovolit jen specializovaná firma. To však ještě garance není, nejčastější příčinou narušení důvěrnosti, integrity a především dostupnosti dat, která jsou v cloudu uložena jsou totiž hlavně chyby uživatelů, některé jsou zjevné i z výše uvedeného průzkumu. Ti se chovají nezodpovědně, například cloudu svěřují i velmi citlivá data, nedívají se na podmínky poskytování služby a ztrácejí mobilní zařízení s nastavenými přístupy.