Za uplynulý rok v ČR rozběhlo provoz 20 nových center, což je podobný počet jako na několikanásobně větším polském trhu.
Asociace ABSL slaví 10. narozeniny. Během uplynulých deseti let jejího působení, které kromě sdílení know-how, osvěty a prosazování potřeb center zahrnuje i spolupráci s novými investory a propagaci České republiky jako ideální destinace pro založení a provozování centra služeb, obor trojnásobně vzrostl a stal se stabilní oporou české ekonomiky. Další desetiletí bude ve znamení pokračující digitalizace, rozšiřování záběru poskytovaných služeb, konsolidace trhu, důrazu na udržitelnost a zavádění nových forem práce. Do roku 2030 má v oboru pracovat 250 tisíc zaměstnanců.
„I když už nečekáme tak dynamický rozmach jako v uplynulých letech, kdy jsme prakticky každý rok rostli dvouciferným tempem, obor se bude nadále rozšiřovat, a to jak co do šíře poskytovaných služeb, tak i počtem zaměstnanců. Z pohledu ekonomického přínosu však půjde o růst mnohem dynamičtější než dosud, a to zejména kvůli zaměření na práci s vyšší přidanou hodnotou,“ říká ředitel ABSL Jonathan Appleton. Do ČR už podle něj nemíří jednoduchá transakční práce, jako je například evidence faktur nebo koordinace logistiky, ale vysoce kvalifikovaná odborná práce, k níž patří výzkum a vývoj, datová analýza, digitalizace firemních procesů či inovace. „Za uplynulý rok v ČR rozběhlo provoz 20 nových center, což je podobný počet jako například na několikanásobně větším polském trhu. Je tedy vidět, že i přes růst nákladů, kterému zdejší centra čelí, skýtá naše země pro mezinárodní obor podnikových, IT a zákaznických služeb stále atraktivní potenciál,“ říká Jonathan Appleton. Dle našich předpokladů je obor na dobré cestě do roku 2030 vzrůst o dalších 90 tisíc pracovních míst.
Kvalifikace hlavním motorem růstu
Hlavním motorem rozmachu podnikových služeb v ČR už podle ABSL není levná pracovní síla, ale kvalifikace místních lidí, schopnost země přitáhnout talenty z celého světa a adopce technologií. Kromě robotické automatizace procesů se ve stále větším měřítku v sektoru uplatňuje i rozpoznávání psaného textu. Téměř třetina center dostala do fáze ostrého provozu chatboty, čtvrtina využívá umělou inteligenci, pětina strojové učení, stejný podíl i technologie pro automatické zpracování přirozeného jazyka a 17 % rozpoznávání videa či obrazu. „Asi největší boom aktuálně zažívá umělá inteligence. Z našich dat vyplývá, že centra, která nasadila umělou inteligenci, rostou dokonce dvojnásobným tempem, než kolik činí oborový průměr. Umělá inteligence totiž umožňuje zlepšit produktivitu a efektivitu práce,“ komentuje Jonathan Appleton s tím, že využívání umělé inteligence vytváří celou řadu nových pracovních pozic, například v oblastech jako je vývoj softwaru pro AI, datová analýza a řízení projektů v oblasti umělé inteligence. Silným katalyzátorem adopce těchto technologií se stala pandemie, kdy jejich zavádění urychlilo 63 % center. Plných 82 % center pak chce své projekty digitální transformace posunout letos.
Stovky služeb a procesů
Do budoucna lze očekávat ještě širší rozmach technologií, které umožní centralizovaně poskytovat daleko více podnikových služeb. Zatímco před dvaceti lety, kdy se obor začal v ČR etablovat, se centra orientovala zejména na základní finanční služby a procesy, dnes se v centrech poskytují služby v desítkách oblastí a zpracovávají stovky procesů – od řízení vzdělávání zaměstnanců nebo přípravy pracovních nabídek a smluv v HR, přes plánování tras a dodávek v logistice, až po prediktivní analýzu, právní služby či bezpečnostní audity. K novým směrům pak patří například i oblast ESG, a to jak z pohledu auditů, tak i z hlediska zavádění nových procesů a reportingu. Rozsah poskytovaných služeb plánují v následujících dvou letech rozšířit dvě třetiny center.
Nové formy práce
V příštím období se podle předpovědi ABSL dočkáme také dalšího rozmachu nových forem práce. Už nyní je obor synonymem flexibility práce, kdy lidé mohou pracovat kdykoliv a odkudkoliv. Očekává se však větší rozmach sdílených pracovních míst, nárůst alternativních úvazků a zájem o spolupráci s nezávislými odborníky na volné noze či o projektovou spolupráci. Dosud v oboru zkrácený úvazek nebo formu externí spolupráce využívá 14 % všech pracujících, jejich podíl by se měl do roku 2030 zdvojnásobit.
„Dalšími trendy pro následující desetiletí pak budou i konsolidace trhu, kdy se menší nezávislá centra začnou spojovat s těmi většími, a silnější zaměření na udržitelnost a soulad s ESG. V kurzu bude také důraz na vzdělávání s cílem udržet si vysokou kvalifikaci a tím relevanci trhu. To vše ukazuje potenciál pro další rozvoj a růst oboru podnikových služeb,“ uvádí na závěr Jonathan Appleton.
