Nedávno jsme se rámcově věnovali oblasti Disaster Recovery a Business Continuity v SMB firmách. Obecně můžeme říci, že pouze třetina je nějakým způsobem připravena, či spíše počítá, s celkovým kolapsem své infrastruktury. Během našeho průzkumu jsme narazili samozřejmě i na otázku, jak rychle jsou schopny se firmy vyhoupnout zpět do sedla?
Samozřejmě nás zajímalo, na jak dlouho firmy tipují, že budou vyřazeni z provozu. U dvou malých, můžeme říci rodinných firmách, jsme si zkusili nasimulovat, jak se liší „realita“ a odhady. Modelová situace byla celkem jednoduchá, shořelo sídlo. V obou případech majitelé odhadovali, že budou v přijatelné formě fungovat druhý den.
Pro podobné případy počítají obě firmy, že lidé budou pracovat z domova. Tomu napomáhá i stav, že obě povolují svým zaměstnancům home office. Na první pohled bezproblémové řešení, ale… První, co jsme samozřejmě spočítali, byla dostupná technika. A nezůstalo ji moc. Pracovní notebook nosí totiž pravidelně s sebou domů maximálně polovina firmy. Pro ostatní fungují jako desktopy, které si občas vezmou, když pracují doma. Dobře, zkusíme nejjednodušší cestu – v každé domácnosti se určitě najde fungující počítač. V případě kancelářských balíků jako je Office 365 pak můžete těžit z možnosti instalace na několik zařízení, a jelikož je vše k dispozici online, není se zprovozněním kancelářských aplikací problém. Bez problémů fungoval i email, protože využívají cloudové řešení – jak Google, tak Microsoft. Horší to už bylo se specializovanými programy – ekonomický software jedna z nich provozuje on-site. A zprovoznění systému on-site, když jaksi nemáte „site“ je tak trochu cimrmanovskou záležitostí.
Dodavatel ekonomického softwaru má naštěstí i hostovanou verzi, na kterou lze přejít a zálohy/naštěstí existují externí, obnovit do ní. I tento krok však způsobil zdržení, protože pro software byly psány custom moduly a převodní můstky/konektory, které nejsou zcela kompatibilní s cloudovým softwarem. Jak jsme zjistili u výrobce, pokud by byl k dispozici na zákaznické podpoře programátor, šlo by při optimistickém odhadu minimálně o den práce, s otestování spíše ale o 3 dny. V tom čase by nemohla firma využívat některé funkcionality systému. To by však nemohla stejně, protože šlo například o moduly čteček čárových kódů, které stejně shořely. Rychlejším řešením se tak ukázal nákup nových skenerů, které už nepotřebují speciálně napsané části kódu. Dodání do 24 hodin. Nicméně k rozhodnutí a ověření, že jenom tahle část by asi fungovala, došlo až v pozdním odpoledni.
Při zjišťování, jak jsou na tom zaměstnanci s konektivitou se ukázalo další potenciálně úzké hrdlo. Ne všichni ve firmě mají rychlý internet, někteří sedí na DSL s malou kapacitou, někdo vystačí i pouze s mobilním internetem. Firma totiž zaměstnává například zkušené techniky, kteří byli seniory již v minulém režimu a nepotřebují doma vysokorychlostní internet – stačí jim mobilní data. Rovněž předpoklady postavené na domněnkách v případě vás v krizi kousnou do zadele. „Ne, já mám doma satelit, ne kabelovku“,je sdělení od někoho, u něhož předpokládáte, že bude mít doma rychlou lajnu nepříjemným překvapením. Ano, soudilo se tak proto, že se často bavili o seriálech. A „městskému hejskovi“ onen „vesničan“ nesdělil, že k nim optiku nikdo neprofouknul, a je rád za těch pár centimetrů, kterými je v dosahu DSLAMu.
Problematickými se ukázala hesla k online službám. Zaměstnanci mají totiž hesla často uloženy pouze v paměti prohlížeče a pokud je vyžadována jejich obměna, zvolili často pouze zapamatování změny v prohlížeči. S tím, že nové heslo si později poznamenají. Zajímavé je, že záznam o heslu si často do svého softwaru neuložili ani ti, kteří používají správce hesel jako je Norton Passsword Manager apod. Naštěstí lze většinu hesel obnovit online, nicméně problém může nastat u služeb jako je Datová schránka, kde obnovení není otázkou několika kliknutí, ale většinou návštěvy CzechPointu.
Veselou částí mohou být rovněž platební prostředky. Oblíbenými jsou pro platby na internetu virtuální karty, jejichž nastavení limitů může být výrazně jiné, než těch fyzických. A jejichž údaje jsou uloženy v trezoru spáleniště. Neškodí si tedy zkontrolovat jaký přístup máte k likviditě, případě jak rychle a do jaké výše lze změnit limity fyzických karet. Podobně je to i s různými klíči/tokeny pro vygenerování přístupových údajů do banky. Jak rychle jste je schopni obnovit?
Podobně jednoduché to není ani s pronájmem případné výpočetní kapacity. Často píšeme o tom, jak si infrastrukturu/platformu pronajmout jako službu. Pro menší firmy to ovšem není až tak jednoduché. Zkuste si s „velkými“ poskytovateli těchto služeb dohodnout během dopoledne, že odpoledne potřebujete pronajmout výkon pro svůj CAD systém. Ideálně i se specifickým softwarem. My jsme při „simulaci“ skončili u australského poskytovatele, který nabízel účtování po minutách. Nic nad čím by se dalo jásat, ale fungovalo to. A opět, hledání řešení si vyžádalo plně jednoho člověka, který musí alespoň rámcově vědět o existenci služby a kde se zeptat.
Rychle si nepronajmete ani místa, a i když se často je trendy pracovat v „co-worku“, ideální to v případě krize rozhodně není. Ve velkých městech jsou zhusta obsazeny, a i pronájem nouzových kanceláří je záležitostí druhého dne, pokud je samozřejmě místo. V běžném hubu rozhodně řešení nehledejte. Napjatá atmosféra, která bude vládnou při obnovování firemní infrastruktury rozhodně do „poklidných“ komunitních míst s mladými usměvavými lidmi nezapadne.
Podobných maličkostí se při snaze obnovit chod firmy najde nespočet, a jak se oba majitelé shodli, z jednoho dne se stali rázem tři. A návrat k normálnímu chodu s omezenými lidskými zdroji svých malých firem nyní odhadují v horizontu dvou týdnů.