Bezpečnostní přehled: Security by obscurity může mít něco do sebe

IBM a McAfee posilují své bezpečnostní portfolio díky akvizicím. Rychlé uvádění nových verzí Firefoxu začíná přinášet problémy, u Chrome jsou bezpečnostním rizikem zase mnohá rozšíření. Útočníci si vymysleli chytrý trik, vydávají se za tiskárnu. Následuje pravidelný čtvrteční bezpečnostní přehled.

Čtvrtina rozšíření prohlížeče Google Chrome umožňuje podvodným webům nebo útočníkům ve veřejných sítích WiFi krádeže dat, především přihlašovacích údajů.

Výzkumníci analyzovali 50 nejoblíbenějších rozšíření pro Chrome a přidali k nim 50 vybraných náhodně. Rozšíření byla zranitelná především vůči útokům typu Javascript injection. Mezi nebezpečnými doplňky je 7, které užívá přes 300 000 lidí.
Většinu z těchto chyb mohou ale obejít i sami uživatelé, když doplňky přinutí přebírat zásady Content Security Policies – ty mohou například zabránit „zlovolným“ funkcím v JavaScriptu používaným nejčastěji ke spuštění kódu; legitimní JavaScript zpracovávají v samostatném souboru, a tak odhalí pokus o vsunutí dalších kódu, lze zde vytvářet zóny s povoleným/zakázaným JavaScriptem apod.

Microsoft Security Essentials a Microsoft Forefront detekovaly spustitelný soubor prohlížeče Chrome pro Windows jako malware – bankovní trojan Zeus. Chyba byla opravena za několik hodin, i tak ale mnoha uživatelům, včetně těch firemních, zkomplikovala život. Řada lidí dočasně přišla o bookmarky a dalších vlastních nastavení prohlížeče. Microsoft se za chybu omluvil a vydal návod, jak po aktualizaci svých antivirů browser přeinstalovat. Google vydal návod na ruční opravu a aktualizaci, která by problém měla vyřešit automaticky.

Zdroj: The Register

Na webu Pastebin byla publikována částečně důvěrná data o Jamesi Dimonovi, výkonném řediteli J. P. Morgan Chase; krátce předtím se něco podobného přihodilo Lloydu Blankfeinovi, CEO Goldman Sachs. Šlo ovšem o údaje typu adresy, informací o rodině, politických vazbách… K získání těchto údajů možná stačilo prostě provést rešerši, nebylo třeba provést jakýkoliv průnik do IT systémů. Za akcemi možná stojí členové skupiny Anonymous.

Zdroj: CNet

Útočníci předstírají, že odesilatelem jejich e-mailu s malwarem je podniková chytrá tiskárna. Tyto stroje mají např. vlastního e-mailového klienta, který umožňuje skenovaný apod. dokument rovnou přeposlat i kolegovi. Není nic jednoduššího, než takovou zprávu napodobit. „Forwardované“ e-maily obsahovaly přílohu předstírající, že se jedná o soubor ZIP, ve skutečnosti se však ihned po kliknutí začal instalovat trojský kůň. Příslušné e-maily míří obvykle na velké firmy a jsou personalizovány (spear) – obsahují správně jméno adresáta, název firmy, v níž se má nacházet tiskárna atd. Jde obvykle o jednu položku v pokročilých útocích APT.

Zdroj: SecurityNewsDaily

IBM koupila za nezveřejněnou částku společnost Q1 Labs. Tato americká soukromě vlastněná firma dodává nástroje pro analýzu bezpečnostních incidentů (někdy se používá termín SIEM – Security Information and Event Management). Má asi 1 800 zákazníků, jejím hlavním produktem je software s názvem QRadar. IBM současně zřídí vlastní bezpečnostní divizi, v jejímž čele bude stát Brendan Hannigan, současný CEO Q1 Labs.
Do této divize bude spadat také Tivoli a Rational.

V posledním desetiletí IBM koupila už více než 10 bezpečnostních firem a k tomu asi 25 společností dodávajících analytické nástroje.
McAfee zase koupila firmu NitroSecurity, která dodává produkty podobného typu jako Q1 Labs – tedy nástroje shromažďující a analyzující bezpečnostní informace z různých zdrojů (antiviry, firewally, systémy IPS/IDS atd.). Rovněž v tomto případě nebyly finanční podrobnosti transakce zveřejněny.

Pro hrubé srovnání: v oblasti SIEM měla jako specializovaná firma zřejmě největší renomé společnost ArcSight. Tu loni koupil HP a zaplatil za ni 1,5 miliardy dolarů. Analýza Gartneru uvádí, že segment SIEM vzrostl v loňském roce o 15 % a objem trhu dosáhl výše 987 milionů dolarů.

Zdroj: ZDNet, HelpNet Security

Přístup „security by obscurity“ (zabezpečení založené na tom, že se v tajnosti udržují samotné principy, jak systém funguje) má špatnou pověst. Profesor Dusko Pavlovic z londýnské Royal Holloway University ale tvrdí, že tato metoda má ve skutečnosti mnoho do sebe. Například přidání matoucí vrstvy do aplikace ztěžuje reverzní inženýrství apod. Pavlovic posuzuje boj obránců s útočníky podle modelů teorie her, v níž obě strany disponují jen neúplnými informacemi.
Vlastní studie k dispozici zde.

Nejnovější Firefox si nerozumí s doplňky McAfee ScriptScan a McAfee SiteAdvisor. Velmi často dochází ke zhavarování prohlížeče, a Mozilla proto vydala uživatelům doporučení tyto doplňky zakázat. Problém se týká Firefox 6.0.2 i nejnovějšího Firefoxu 7. Symantec/Norton musel pro doplněk s podobnou funkčností vydat speciální aktualizaci zajišťující kompatibilitu. U Firefoxu 7 může jít o důsledek toto, jak aplikace pracuje s pamětí.

Ukazuje se, že přístup Mozilly s rychlým chrlením nových verzí Firefoxu již přináší reálné problémy. Právě z tohoto důvodu se předpokládá, že od Firefoxu se odvrátí velké firmy, které mohou buď používat starší verzi, jež ale velmi rychle přestává být podporovaná, nebo pokaždé podstupovat složité testy kompatibility.

McAfee a Mozilla spolupracují na řešení problému, ale lze odhadnout, že s každou další verzí Firefoxu bude podobných potíží spíše přibývat.

Zdroj: ZDNet

Exit mobile version