Možná již máte představu, co ve skutečnosti představují big data a jaký přínos mohou znamenat pro různé organizace, ať už velké, nebo naopak ty malé. Jak ale postupovat, pokud chceme využívat projekty big dat ve svůj prospěch? Právě na to se dnes podíváme podrobněji.
Pokud si chcete zopakovat, jak big data správně chápat, přečtěte si více v příspěvku Big data: Nejde jen o množství, ale nové přístupy k využití dat.
V první řadě je nutné říci, že je úplně jedno, zda jste malá nebo velká firma. I když na celou věc budete zřejmě muset jít pokaždé trochu jinak, faktem je, že v obou případech můžete využít výhod, které big data mohou přinášet.
Proč do big data investovat
Základem je uvědomit si, proč vlastně projekt zaměřený na big data ve své organizaci chcete – je to kvůli tomu, že jej spustili vaši konkurenti? Nebo protože se o tom všude píše a i vy chcete naskočit do rozjíždějícího se vlaku, abyste něco nezmeškali? Nebo to chcete jen zkusit a ověřit si, zda byste je využili?
Big data ale nepředstavují projekt jen tak „na vyzkoušení“ či kvůli tomu, že vaši kolegové, které jste potkali kdesi na konferenci, už jej přece spustili. Big data nepředstavují řešení, které by bylo, co se týče implementace, úplně jednoduché. A ještě složitější je udržet jej při životě tak, abyste mohli informace z něj přicházející naplno využít. Jinými slovy — pro nasazení řešení pro big data musíte mít opravdu dobrý důvod.
Zpravidla nejde o řešení, které vám automaticky přinese nějaké úspory – naopak, jeho zavedení i provoz vás bude stát určité investice, finanční i lidské. Pokud se ale podaří naplnit cíle, které jste si z hlediska využití big data dali, mohou vám přinést peníze, možná spoustu peněz.
Začněte vhodným obchodním případem
Řada současných firem se bez projektů zaměřených na big data určitě obejde – pokud se cítí ve svém oboru dostatečně silní, současné technologie jsou pro jejich byznys dostačující, neohrožuje je vysoká konkurence či nový trend. Pro takové podniky big data mohou představovat spíše výzvu do budoucna.
Spousta organizací ale má potřebu využít big data k řešení svých problémů, se kterými si dosud až tak úplně nevěděly rady – odcházejí jim zákazníci, chtějí se výrazněji odlišit od konkurence, nabídnout inovativní produkty, vnímají, že nemají dostatečnou pružnost ve svém rozhodování, protože se o změnách na trhu dozvědí až s velkou prodlevou a podobně.
Aby tedy byl váš projekt zaměřený na big data úspěšný, musíte mít pro něj nějaký důvod – vhodný obchodní případ, pro který mohou big data znamenat významné přínosy. Nalezení takového obchodního případu je ovšem něco, co za vás žádný poskytovatel technologií neudělá – je jen na vás, zda objevíte nějakou příležitost, kde mohou big data hrát klíčovou roli. Příkladů toho, kde všude dnes big data pomáhají, je už celá řada, a ti, kteří se už této příležitosti úspěšně chopili, vás mohou inspirovat.
Pokud však nevidíte žádnou oblast, kde byste mohli v současnosti big data smysluplně využít, je lepší s big daty ve vaší firmě počkat. Nic ale nezatracujte. Počet zdrojů pro big data totiž každým dnem dramaticky roste – mimo jiné i díky různým stále miniaturnějším senzorům, jejichž cena rapidně klesá, stále početnějším webům, diskuzním fórům apod., takže je klidně možné, že co dnes považujete za zbytečné či neuskutečnitelné, už zítra big data umožní snadno realizovat.
Určité tápání na trhu dokládá i průzkum Gartneru uveřejněný v září tohoto roku v Praze. Podle něj je zájem o oblast big data mezi podniky enormní – zájem investovat do ní mají (anebo už přímo investují) tři ze čtyř dotázaných organizací. Avšak více než polovina podniků zatím neví, jakou mohou s využitím big data získat skutečnou přidanou hodnotu. Ve finále tak big data podle Gartneru využívá jen 15 procent firem.
Klíčoví jsou lidé
Nositelem jakékoliv podnikové strategie jsou lidé, zaměstnanci – a jsou tedy i klíčem k jakémukoliv projektu využívajícímu big data, protože bez lidí žádná strategie sama nevznikne.
Proto je nutné se hned od počátku zaměřit na personální záležitosti. Big data totiž představují projekt, který zdaleka není komoditní, vyžaduje hluboké znalosti a je i náročný na provoz, co se týče sběru dat, jejich vyhodnocování, analýz, korelací apod. Kompetence v této oblasti se přitom získávají poměrně složitě.
Konkrétní podoba toho, jak vybírat zaměstnance pro práci s big data, se ale může výrazně odlišovat v závislosti na velikosti příslušné organizace. Velké firmy, jako jsou třeba banky nebo telekomunikační operátoři, mají v práci s big data ukrytou celou logiku svého podnikání, kterou se odlišují od své konkurence. Proto se budou snažit své znalosti udržet interně u sebe.
V případě malých firem je naopak patrná snaha učit se od jiných, jak k novým věcem přistupovat nejlépe, takže snahou bude přivést do firmy někoho „zvenčí“, kdo má potřebné know-how.
Přístup k najímání lidí je tedy v případě big data velmi individuální. Odpovídajících odborníků je však zatím na tuzemském trhu zoufale málo. Příkladem může být situace, kdy jedna z významných globálních farmaceutických firem chtěla v Česku zřídit své regionální informační centrum s podporou big data – a na její inzerát na desítky pracovních pozic datového vědce se nepřihlásil ani jeden zájemce.
Přitom tato pozice není nijak závratně nová – jde v podstatě o průřezový obor zahrnující statistiku, analýzu, logistiku, programování apod., který však vyžaduje nový pohled na data. Zatím se u nás moc mnoho takových lidí nenachází – ale firmy začnou tyto pracovníky vyžadovat a univerzity je postupně jistě začnou i vychovávat.
Big data v cloudu
K rozvoji cloudových řešení určitě přispěla dostupnost rychlého internetového připojení i změna mentality a ochota přejít od vlastních řešení k těm provozovaným v cloudu. I když je tendence systémy či řešení „vlastnit“ stále silná, dorůstá generace lidí, která již takto neuvažuje. A podobnou změnou paradigmatu v posledních měsících procházejí i big data, i když samozřejmě platí, že ne všechna big data jsou vhodná pro umístění v cloudu.
Big data určitě míří do cloudu, bude to trend následujících let. Prozatím je však tento trend založený převážně na tom, že tento model nabízí některý provider pro své zákazníky – zatím jsem se nesetkal s tím, že by podobnou možnost někdo nabízel jako veřejnou službu. I to ale určitě přijde.
Dokážu si ale představit, že by své know-how v oblasti big data nabídli třeba telekomunikační operátoři nebo banky svým zákazníkům jako doplňkové řešení ke svému klíčovému byznysu. Otázkou však je, jestli je Česko dostatečně velkým trhem pro to, aby zde vznikla v horizontu několika let nějaká lokální řešení tohoto typu, anebo zda se tady spíše uplatní služby nadnárodních providerů.
Pro realizaci projektů zaměřených na big data v cloudu mluví i jeden významný argument – v cloudu je možné uchovávat opravdu velké množství dat, a to škálovatelně, tedy tak, že se úložný prostor využívá v objemu, v jakém se potřebná data generují. A nad těmito daty lze poté rovnou provádět analýzy, takže k uživateli se dostávají už přímo odpovědi na jím zadané otázky – to celé se odehrává bez nutnosti vlastnit jakoukoliv infrastrukturu.
Luděk Šafář pracuje u společnosti EMC Czech Republic jako Senior Manager Systems Engineer.