Digitální měna bitcoin překročila koncem minulého týden bez zvláštních ovací další významný milník, její reálná hodnota vyjádřená skrze svůj kurz vůči americkému dolaru (podle základního kurzu), překročila částku jedné miliardy dolarů. Hovoříme pochopitelně o všech jednotkách, které jsou v současnosti v oběhu, ne tedy o směnný kurz za jeden bitcoin, tak daleko zatím ještě inflace dolaru přeci jenom nepokročila.
K dnešnímu dni je v oběhu necelých 11 milionů bitcoinů, každý den přitom přibude přibližně dalších 3600 BTC. Odhad přírůstku vychází z hrubého odhadu těžebních poolů za podmínky, že nový blok se při současném výpočetním výkonu vygeneruje každých 9 až 10 minut. Odměna za vytvořený blok je zatím 25 BTC (dříve byla 50 BTC) a v nejbližší době by klesnout neměla.
Hodnota digitální kryptoměny začala prudce růst 19. Března, za první tři dny od tohoto data se kurz Bitcoinu jen vůči kolísajícímu euru zvýšil o 55 %. Ještě začátkem měsíce stál přitom Bitcoin na Mt. Gox přibližně 25.5 eura za 1 BTC, v polovině měsíce ale již 30 až 35 eur a následně díky eskalaci situace na Kypru přesáhl hodnotu 57 eur, od té doby dále stoupá.
Připomeňme ještě, že oficiálním měřítkem je směnný kurz za dolar, tedy alespoň na největší a nejstarší bitcoinové burze MT. Gox, zde se na Zelený čtvrtek vyšplhala hodnota vůči dolaru na 92 USD za 1 BTC a celková hodnota měny v oběhu tak přesáhla onu miliardu USD.
Má smysl investovat do bitcoinu?
V současné chvíli větší investice do digitální kryptoměny připomínají spíše hazard, sice ne o moc větší, než drobné úspory na bankovních účtech evropských či amerických bank, ale přesto nejde o nikterak bezpečnou investici. Bitcoin je sice p technické stránce relativně nezávislý na státech (v zemích, které neberou až zase tak příliš vážně své ústavní právo, kam některými zákony občas spadá i ČR, by se mohl objevit pokus postavit obchodování s bitcoiny mimo zákon) a současném rizikovém finannčím systému, ale dlouhodobé i nedávné události přesto ukazují na relativní nestabilitu měny.
Důvěru v Bitcoin ovlivňují jak bezpečnostní incidenty s měnou spojené (dáno zejména atraktivitou anonymní měny pro černý a šedý trh), tak i faktory, které ovlivňují i vývoj běžných měn.
V současnosti se o Bitcoin začínají zajímat například Španělé, kteří se cítí současnou situací v Eurozóně dostatečně ohrožení a zároveň mají na rozdíl třeba od Řeků dostatek prostředků. Finanční analytici ale varují, Bitcoin je podle nich výhodný zejména na rychlé anonymní transakce, jako investiční nástroj ovšem představuje výhledově velké riziko.
Dalším problémem měny je fakt, že samotná ekonomika kryptoměny se testuje za běhu, neexistují seriózní vědecké průzkumy jejího přesného fungování a tím pádem nejsou známy ani přesné důvody prudkých výkyvů (všechny „analýzy“ jsou zatím založeny spíše na dohadech).
Kdy se bitcoin vyplatí
Bitcoin zatím prokázal svoji životaschopnost hlavně jako relativně (v závislosti na bezpečnosti bitcoinových účtů) bezpečná anonymní měna pro transakce, které vyžadují diskrétnosti plátců i příjemců plateb. Americká FBI proto bitcoin dlouhodobě kritizuje jakožto oblíbený platební nástroj „zločinců a teroristů“. Přes pokračující popularizaci a zvyšující se povědomí o bitcoinu a způsobu jeho fungování si zatím měna nevydobyla podmínky pro to, aby mohla fungovat jako plnohodnotná nezávislá měna, čemuž odpovídá i chování prodejců.
Shrnuto a podtrženo, bitcoin jako transakční nástroj, nebo diverzifikační prostředek pro malé objemy investic ano, cokoli ostatního ale představuje hazard (s možným velkým ziskem i ztrátou).
Opakování matka moudrosti, aneb jak bitcoin přesně funguje
Samotná virtuální měna pochází z hlavy originálního anonymního myslitele, který si říká Satoshi Nakamota a spatřila světlo světa v roce 2009. Infrastruktura pro realizování jednotlivých transakcí je zabezpečena přímo uživateli a má podobně jako třeba bit torrent podobu P2P bez centrálního bodu.
Z pohledu obchodujících má výhodu v tom, že nepotřebuje ke zprostředkování žádnou třetí stranu (držitele bankovní licence). Jinými slovy, dokud budou existovat uživatelé sítě provozující své uzly, budou se zpracovávat také transakce. Další výhodou je anonymita transakcí, která vede k tomu, že je měna využívána k platbám za nelegální zboží. Uživatelské virtuální peněženky ani transakce nejsou vedeny pod žádnými identifikačními údaji (pouze neříkajícími řetězci). Také nelze rozlišit mezi platebními transakcemi a přesuny mezi peněženkami jedné osoby.
První masivní vlna zájmu o novou měnu přišla v první polovině loňského roku, kdy mnoho lidí ocenilo právě rychlou návratnost jejího generování.
Originální je způsob tvorby (generování) nové měny, ta se navyšuje stále stejně podle pevně daného algoritmu a to jako odměna uživatelům za realizování kryptografických výpočtů pomocí uživatelských GPU, které jsou potřebné například právě k bezpečnému ověřování transakcí kryptografické integritě celého systému. Samotné odměny za těžbu jsou naprogramovány tak, aby se v čase postupně snižovaly.
Množství měny, která se uživatelům generuje, je přímo úměrné výkonu jeho hardware v poměru ke všemu ostatnímu HW výkonu dalších uživatelů. Čím více lidí, nebo výkonného hardware na druhé straně, tím nižší je tak celkový zisk.