BSA: lokální digitální protekcionismus brání rozvoji mezinárodního obchodu

Mezi typické digitální překážky patří například bariéry v přeshraniční výměně informací, národně orientované certifikace technologií a standardů či zvýhodňování místních IT produktů a služeb ve veřejných zakázkách, vyplývá to alespoň ze studie Rozvoj digitální ekonomiky: obchodní pravidla pro podporu růstu za ktzerou stojí organizace BSA | The Software Alliance.
Mezinárodní pravidla obchodování nedrží krok s rychlou inovací produktů a služeb využívajících software, mezi které patří například cloud computing a datové analýzy. Hlavní brzdou rozvoje má být tzv. „digitální protekcionismus“. Organizace navrhuje odstranit ochranářské praktiky pomocí nadčasových globálních pravidel digitálního obchodu.To by mělo v důsledku vést k vytvoření konkurenčního prostoru pro rozvoj informačních technologií.

Globální roční tržby softwarového odvětví (2000 až 2012)

„Technologie využívající software jsou motorem zásadních inovací v celém hospodářství a ve všech aspektech moderního života. Chceme-li mít z technologického pokroku maximální možný užitek, vlády musí digitální obchodování podporovat a nikoli mu bránit,“ vysvětluje Victoria Espinelová, prezidentka a ředitelka BSA, a dodává: „Potřebujeme moderní obchodní pravidla, která zabrání novým formám protekcionismu a zajistí volnou přeshraniční výměnu informací.“

Cloud i datové služby narážejí na úzká hrdla místních pravidel a předsudků

Software, cloud computing a datové služby se stávají základními nástroji produkce v moderní ekonomice, jejich dopad proto dalece přesahuje IT odvětví. Digitální produkty a služby v důsledku transformují globální obchod. Jejich adaptace ale naráží na úskalí lokálních právních specifik jednotlivých zemí, ale také třeba na bezdůvodné upřednostňování lokálních dodavatelů (například v Německu je takové upřednostňování dokonce zakotveno v zákoně – pozn. red.).

Globální export počítačových služeb (2000 až 2012)

„Máme historickou příležitost navrhnout obchodní pravidla, která vyhovují digitální éře. Probíhají vyjednávání a rozhovory o IT službách a produktech ve všech klíčových regionech,“ říká Espinelová. „Dohody, které uznávají transformační dopad na digitální obchod, umožní podnikům všech velikostí inovovat a růst. Spotřebitelům umožní přístup k nejlepším produktům a službám, pomohou s tvorbou nových pracovních míst a zlepší kvalitu života.“

Na závěr trocha dat: vývoz všech počítačových služeb, včetně softwaru, vzrostl téměř sedmkrát: z 30 miliard dolarů v roce 2000 na více než 200 miliard dolarů v roce 2011, vyplývá z informací Světové obchodní organizace.

Příklady digitálního protekcionismu

Jak mají vypadat případy digitálního protekcionismu v praxi? V principu jde o veškeré mechanismy, které degradují sociální a ekonomické výhody produktů a služeb využívající software. Mezi typické digitální překážky patří například bariéry v přeshraniční výměně informací, národně orientované certifikace technologií a standardů či zvýhodňování místních IT produktů a služeb ve veřejných zakázkách.


Příklady
nových forem IT protekcionismu

  1.  
    nařízení,
    že poskytovatelé
    cloudových služeb
    musí zřídit servery

    na každém trhu, kde působí, zvyšuje
    náklady
    koncovým uživatelům.
     

  2. některé
    vlády připravily normy nebo
    standardy, které
    zvýhodňují lokální firmy

    a chrání je před
    mezinárodní konkurencí.

Alinace navrhuje třídílný program doporučení, která podpoří rozvoj digitální ekonomiky:

  1. Modernizace obchodních pravidel tak, aby odrážela realitu současného digitálního obchodování. To představuje zjednodušení obchodních pravidel u inovativních služeb, jakými jsou cloud computing – umožnit volný tok dat přes hranice států a nerozhodovat o fyzickém umístění serverů nebo jiné výpočetní infrastruktury.
  2. Podpořit rozvoj technologických inovací. Toho je možné dosáhnout zajištěním modernizací ochrany práv duševního vlastnictví a podpořit dobrovolné využívání trhem ověřených technologických standardů.
  3. Vytvořit stejné podmínky pro všechny soutěžící. To vyžaduje, aby vlády šly příkladem. Měly by být plně transparentní v tom, jak si vybírají potřebné technologie. Rozhodnutí musí být založena na tom, zda výrobek nebo služba nejlépe vyhovuje daným potřebám a poskytuje kýženou hodnotu. Rozhodující nesmí být to, kde byla technologie vyvinuta.

„Každá země, která chce být v informačním věku globálně konkurenceschopná, potřebuje komplexní digitální agendu, která obsahuje nadčasová obchodní pravidla,“ upozorňuje Espinelová. „Vlády si musí připustit, že tvorba informačních bariér je v propojeném světě sebepoškozující: žádná národní ekonomika nemůže růst v izolaci rychleji než v prostředí s pevnými obchodními vztahy,“ dodává na závěr.

Exit mobile version