Citizen Denial of Service, virtuální kanceláře, AI a spotřeba energie, konsolidace cloudových ekosystémů, decentralizace identity. Společnost Gartner představila hlavní předpovědi pro IT organizace a uživatele pro rok 2023 a další roky.
Do roku 2027 budou plně virtuální pracovní prostory představovat 30 % nárůstu investic podniků do technologií metaverza, a promění tak současnou podobu kanceláře a kancelářské práce.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci budou i nadále toužit po flexibilnějších pracovních scénářích, budou vznikat virtuální pracovní prostory v metaverzech, jež umožní nové, pohlcující pojetí práce. Plně virtuální pracovní prostory – metaverza – jsou počítačem generovaná prostředí, kde se mohou setkávat skupiny zaměstnanců pomocí osobních avatarů nebo hologramů
„Současní dodavatelé konferenčních řešení budou muset nabídnout technologie metaverza a virtuálních pracovních prostor, jinak riskují, že přestanou být konkurenceschopní,“ uvádí Daryl Plummer, analytik a viceprezident společnosti Gartner. „Virtuální pracovní prostory přinášejí stejnou úsporu nákladů a času jako videokonference, navíc s výhodami lepší interakce, spolupráce a propojení.“
Do roku 2025 by bez udržitelných postupů v oblasti umělé inteligence spotřebovala AI více energie než lidská pracovní síla, což by mělo nepříznivý dopad na životní prostředí.
S tím, jak se AI stává stále rozšířenější a vyžaduje složitější modely strojového učení (ML), spotřebovává více dat, výpočetních zdrojů a energie. Pokud se současné postupy při nasazování AI nezmění, může energie potřebná pro trénink modelů a související ukládání a zpracování dat do roku 2030 představovat až 3,5 % celosvětové spotřeby elektřiny.
S tím, jak si odborníci na umělou inteligenci stále více uvědomují rostoucí energetickou stopu, objevují se nové udržitelné postupy v oblasti umělé inteligence, jako je používání specializovaného hardwaru ke snížení spotřeby energie, transferové učení, techniky malých dat, sdružené (federované) učení a další.
„AI nabízí obrovský potenciál z hlediska zvýšení provozní efektivity a udržitelnosti, který daleko převyšuje její vlastní energetickou stopu,“ říká D. Plummer.
Do roku 2026 se nejrychleji rostoucí formou protestu stanou útoky typu CDoS (Citizen Denial of Service – občanské odepření služby), při nichž lidé využijí pro zastavení provozu služeb své virtuální asistenty.
Formy protestů jsou dnes ve stále větší míře digitální – ať už míří proti podnikům, nebo vládám. Útoky typu CDoS (Citizen-led Denial-of-Service) (po)vedou spíše obyčejní lidé než hackeři – dít se pak budou prostřednictvím virtuálních asistentů. Gartner předpovídá, že do roku 2025 se 37 % zákazníků pokusí využít virtuálního asistenta, aby za ně komunikoval se zákaznickým servisem; například tak, že za ně vyčká na lince. Tyto legitimní interakce s využitím virtuálních asistentů připraví půdu pro rozsáhlejší protesty. Do roku 2024 občané poprvé vyřadí z provozu kontaktní centrum společnosti z žebříčku Fortune 500 prostřednictvím útoků typu denial-of-service, které zahájí virtuální asistenti.
Do roku 2025 dojde ke konsolidaci cloudových ekosystémů o 30 %, takže zákazníci budou mít menší výběr a menší kontrolu nad svým osudem v oblasti softwaru.
Největší poskytovatelé cloudových služeb (CSP) vytvářejí ekosystémy, v nichž společně s preferovanými nezávislými dodavateli softwaru (ISV) nabízejí řadu předem integrovaných a komponovatelných služeb. Ekosystémy CSP skýtají potenciál významného zvýšení produktivity díky zjednodušenému sourcingu, integraci a složitelnosti softwarových komponent. S tím, jak budou ekosystémy CSP postupně dospívat, klesne potřeba nástrojů třetích stran – ISV, protože CSP mohou rychle uvolňovat nové funkce a stát se rychlými šiřiteli inovací díky rychlosti a agilitě cloudového vývoje.
Do roku 2024 se díky partnerstvím se sdílenou, spoluvlastněnou suverenitou, jež budou podporována regulátory, zvýší důvěra organizací v globální cloudové značky, a usnadní se tak pokračování globalizace IT.
S tím, jak se společnost stává stále více globálně propojenou a závislou na digitálních informacích, vzniká více regulací a právních předpisů vyplývajících z touhy ovládat a chránit občany a zajistit trvalou dostupnost kritických služeb. Zejména vlády a jejich regulační orgány zpřísňují pravidla týkající se využívání neregionálních poskytovatelů cloudových služeb pro kritické nebo citlivé úlohy.
„Vzhledem k nedávným geopolitickým událostem a vidině přímého dopadu, který mohou mít sankce na bázi deplatformingu, se vyvíjí poptávka po suverénních (národních, regionálních) cloudových řešeních,“ říká Plummer. „Vlády a regulátoři, již podpoří konkrétní společně vlastněné aktivity a služby poskytovatelů cloudových služeb s lokálními či regionálními partnery, mohou snáze splnit vyšší požadavky na suverenitu a zároveň umožnit pokračující technickou globalizaci.“
Do roku 2027 se obchodní modely platforem sociálních sítí a médií posunou od „zákazníka jako produktu“ k „platformě jako zákazníkovi“ decentralizované identity prodávané prostřednictvím datových tržišť.
Současné paradigma, kdy uživatelé musejí opakovaně prokazovat svou identitu v rámci on-line služeb, není efektivní, škálovatelné ani bezpečné. Web3 umožňuje nové standardy decentralizované identity, které přinášejí několik převratných výhod včetně toho, že uživatelé mají větší kontrolu nad tím, které údaje sdílejí, že odpadá nutnost opakovaného prokazování identity napříč službami a jsou podporovány společné autentizační služby.