Se vzestupem využívání cloudových platforem rostou i náklady s tím spojené. Pro schopnost organizací efektivně řídit náklady cloudu a hodnotu z něj získanou slouží FinOps (ze slov Finance a DevOps, případně alternativní výklad je zkratka Financial Operations). Cílem FinOps je správa financí v cloudu s maximalizací obchodní hodnoty cloudových prostředích.
Co vlastně pojem FinOps znamená? Jednoduše řečeno, jedná se o praktiky, které mají organizaci dopomoci získat co nejvyšší hodnotu z aktivit prováděných v cloudu skrze spolupráci rozdílných týmů.
Fakt, že je zapotřebí se financím v této oblasti věnovat, dokazují i následující číselné příklady:
- v globálním měřítku je až 28 % útraty v cloudu promrháno (Gartner),
- 60 % profesionálů deklaruje, že jejich účet za cloud služby je až významně vyšší, než by mohl být (CloudZero).
Vědět a rozumět tomu, za co organizace platí, je velmi důležité a obecné měsíční přehledy nejsou zdaleka dostačující. Navíc se organizace často obávají ukazovat konkrétní čísla lidem z přesvědčení, že jde o velmi interní a citlivé informace. Detailní přehledy, vytvořené na základě analýz minulých a současných finančních nákladů, jsou kvalitním podkladem pro rozhodování a predikci budoucích nákladů.
Dalším zásadním faktorem je také pochopení, jak konkrétní technologie pracují a pro jaké use-cases je nejlépe využívat. Pokud např. víme, že platíme za počet načtených řádků v databázi, je dobré pracovat s menšími tabulkami a nenačítat zbytečně velké množství záznamů, které stejně nevyužíváme.
Chybný je rovněž předpoklad, že přesun do cloudu je automaticky levnějším a vhodnějším řešením. Předpoklad neplatí hlavně v případě, kdy aplikace není pro cloud optimalizovaná (děje se při tzv. „lift & shift“ migraci, kde aplikace není upravena pro provoz v cloudu). Architekturu celého řešení i jednotlivých aplikací je potřeba cloudu adekvátně přizpůsobit, nebát se změn a modernizovat. Často pozorujeme situace, kdy nově poptávané řešení musí být rychle uvedeno na trh a společnosti převážně zvažují pouze vylepšení současného řešení. Takovýto přístup znamená dlouhodobě vyšší provozní náklady, a to až o desítky procent. Aktivity spojené s optimalizací provozních nákladů bývají opomíjeny.
Jaká konkrétní opatření nejlépe zavést do praxe?
- Přenést odpovědnost za vedení nákladů na jednotlivce, kteří disponují možností útratu reálně ovlivnit, což osoba na pozici CFO či CTO většinou není – tj. je zásadní spolupráce napříč celou společností, nenechávat zodpovědnost pouze na jednom oddělení.
- Poskytnout lidem k dispozici informace o financích ve formě reportu s jasnou strukturou, který kromě nákladů obsahuje např. také varování o přesáhnutí určitého limitu či obecné tipy, jak ušetřit – příjemci informací většinou následně sami začnou podvědomě šetřit, ptát se a přemýšlet nad touto problematikou.
- Při tvorbě reportu začít pracovat s daty od jednoho cloudového providera, jako jsou Microsoft Azure, Google Cloud Platform či Amazon AWS. Data případných dalších providerů následně přidávat (u menších poskytovatelů cloudu hrozí nekompletnost a nepřesnost dat – tím se nenechat odradit).
- Pro vizualizaci nákladů využívat k tomu určené aplikace, jako je např. Data Studio.
- Apelovat na to, aby každý vývojář (či jiná relevantní role) věděl, kolik jeho infrastruktura reálně stojí.
- Zasílat automatické notifikace o útratách do komunikačních kanálů, jako je Teams či Slack.
- Využívat „tagging“, tj. označování všech využívaných zdrojů, aby bylo zřejmé, do které skupiny či projektu spadají, případně o jakou část řešení se přesně jedná.
- Vyjednávat s cloudovým providerem o slevách a jiných zvýhodněných podmínkách na základě dlouhodobých závazků.
- Pracovat s metrikami jako jsou ROI, cena/požadavek, náklady za RAM/CPU/HDD, skutečné/plánované náklady nebo procento nevyužitých zdrojů. Ze získaných čísel vytvořit příběh (např. proč je využívání databáze drahé? …protože nevyužíváme indexy)
- Využívat kalkulátory cen přímo od jednotlivých poskytovatelů cloudu.
- Nezapomínat vypínat služby, které nejsou aktuálně využívány.
Jedním z hlavních doporučení je vnímat samotného cloud providera jako svého business partnera stojícího o úspěch organizace, ne „nepřátelskou“ protistranu. A zároveň nezapomenout pohlížet na finance vynaložené do cloudu jako na investici.
FinOps je komplexní oblast, která vyžaduje hluboké znalosti cloudových technologií, datové analytiky a řízení nákladů. Odborníci Ness Digital Engineering realizovali projekty na cloudových platformách AWS a Azure, kde zákazníci získali detailnější přehled o cloudových nákladech a uspořili 20–50 % OPEX, a to především v návaznosti na jejich výchozí maturitu cloudového řešení.
Vše uvedené se povedlo díky spolupráci týmů odborníků, které principy FinOps postupně implementovaly. Moderní nástroje datové analytiky těmto společnostem i nadále pomáhají sledovat a optimalizovat cloudové náklady.
Autory článku jsou specialisté na Azure, Marie Stuchlíková a Jakub Novák ze společnosti Ness Czech.