Zatímco na jedné straně dochází v posledním desetiletí k centralizaci IT do cloudu, vedle toho se jako opačný (a současně doplňující) trend prosazuje edge computing. Podle studie Grand View Research měl trh s edge computingem v roce 2019 hodnotu 3,5 miliard dolarů a rychle roste, v průměru ročně o 37 % na 43 miliard dolarů očekávaných roku 2027. Taková čísla ovšem prakticky nedávají smysl, pokud přesně nepopíšeme, co vlastně edge computingem myslíme. Běžné kancelářské PC s jiných než cloudovým kancelářským balíkem? To, že pobočky firem mají vlastní servery? Nebo pouze zpracování dat na zařízeních IoT? Výše uvedená čísla budou nejspíš odpovídat cca poslední možnosti, kdybychom do edge computingu zařazovali běžnou on-premise infrastrukturu, hodnota trhu by byla o několik řádů vyšší.
Cynthia Harvey na InformationWeek se pokusila o výčet několika trendů, které v souvislosti s (úžeji chápaným) edge computingem můžeme dále zaznamenat. V zásadě lze říci, že zpracování dat poblíž místa jejich sběru i dalšího využívání může snížit latenci, náklady na přenosové kapacity a někdy i náklady na zajištění shody s regulačními požadavky (citlivá data se dále nepřenášejí, zůstávají na místě původu, odpadají problémy s rozdílnými regulacemi v různých oblastech atd.).
Základem edge computingu je samozřejmě Internet věcí. Dnes na světě existuje kolem 20 miliard propojených zařízení IoT a tento počet by se mohl zdvojnásobit v příštích pěti letech. Všudypřítomná zařízení IoT se pokládají za základ chytrých továren/výroby, průmyslu 4.0 (Industrial IoT, IIoT), obecně digitální transformace podniků. Tato zařízení již dnes generují řádově zetabajty dat. Ne že by dnešní a zítřejší sítě nedokázaly zajistit přenos těchto objemů, ale stále je výhodnější zkusit související náklady snížit. Do hry vstupuje i (ve skutečnosti pomalé, alespoň dle C. Harvey) zavádění 5G. Podniky sice mají mnohá zařízení již určená pro tuto přenosovou technologii, v době 4G sítí ale namísto toho musejí maximum dat zpracovávat na okrajích sítě. I když už bude 5G fungovat, jednou nasazenou edge architekturu se firmám nebude chtít zase měnit. Speciálně se pak nutnost zpracovávat data na okraji kvůli snížení latence dnes týká aplikací virtuální/rozšířené reality, která obvykle spoléhá na vestavěné grafické procesory.
Cynthia Harvey zmiňuje rovněž analytiku poháněnou umělou inteligencí a strojovým učením. Ta sice probíhá primárně v cloudu (obecně: tam, kde je k dispozici výpočetní výkon), ale s tím, jak se do ní kromě obchodních dat začleňují stále více i data provozní, je nasazována i v edge režimu, např. ve výrobě, ale i v maloobchodních prodejnách. Ve stále větší míře jsou nasazována digitální dvojčata; i zde probíhá snaha omezit množství dat přenášených ze senzorů a předzpracovat je tak, aby se pak přenášela a dále používala jen ta část, která je k vytvoření a udržování digitální reprezentace potřeba.
V blízké budoucnosti se k zařízením zpracovávajícím data v edge režimu přidají autonomní vozidla, přibývat bude dronů i zařízení v infrastruktuře chytrých měst. Ani zde se nebude moci jednat pouze o terminály, které by veškerou inteligenci, zpracování a ukládání dat přenechaly serverům.
Zdroj: InformationWeek