Digitální Estonsko je atraktivnější než průmyslové Česko

Zdroj: Pexels

Česká státní správa je podle Česko-německé obchodní a průmyslové komory kvůli nedostatečné digitalizaci hodnocena nejhůře v historii průzkumu. První místo jako nejatraktivnější země ve střední a východní Evropě pro investory proto znovu získalo Estonsko.

Investoři v konjunkturálním průzkumu dávají zřetelně najevo, že při výběru investiční lokality bude hrát stále větší roli digitalizace. Zatímco analogová státní správa v Česku je hodnocena stále hůře, Estonsko nabízí více než 3000 veřejných digitálních služeb. Tato pobaltská země tak opět porazila Českou republiku v boji o první místo v žebříčku atraktivity investorů ve střední a východní Evropě. Trend, který započal již před krizí, pandemie dále umocnila.

Ve skupině s top 5 podmínkami pro podnikání došlo k přesunům v pořadí jednotlivých kritérií. Dlouho přetrvávajícími pozitivy jsou vedle členství v EU především „produktivita a motivace zaměstnanců“ (přesun z 5. na 2. místo), „kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů“ (3. místo) a akademické vzdělání (5. místo). Platební morálka v důsledku krize poklesla z druhého místa na čtvrté, kvůli zpomalení růstu mezd nejsou již tak negativně vnímány mzdové náklady (posun z 13. na 7. místo).

Neslavné poslední místo z 21 kritérií již několik let zaujímá „dostupnost kvalifikovaných pracovních sil“. Dramatický propad mezi kritérii pro podnikání zaznamenaly v roce 2021 „politická a sociální stabilita“ (z 8. na 17. místo) a „státní správa“ (z 15. na 19. místo), což by měly být varovné signály pro politiku.

Výhled ekonomiky

Na první pohled žádné velké překvapení: Podniky v Česku hodnotí vyhlídky ekonomiky v letošním roce výrazně lépe než současnou situaci v částečném lockdownu. Skoro 40 % vidí světlo na konci tunelu, téměř každá druhá firma (47 %) počítá s lepším budoucím vývojem svého podnikání.

Tento pozitivní trend potvrzují i další indikátory. Celých 55 % investorů počítá se zvýšením svého obratu, u exportu (35 %), investic (34 %) a přijímání nových zaměstnanců (36 %) počítá s nárůstem přibližně třetina podniků. Pokud nebereme v úvahu propad v roce 2020, pohybují se tyto odhady v podstatě na předkrizové úrovni.

Když se podrobněji podíváme na to, jaký další vývoj ekonomiky firmy očekávají, je zřejmé, že pandemie a s ní spojené lockdowny způsobily rozpolcení ekonomiky mezi sektory. Každý pátý podnik hodnotí aktuální ekonomickou situaci jako „dobrou“, dvě třetiny těchto odpovědí jsou při tom od průmyslových podniků a pouze 15 % ze sektoru služeb, konkrétně především poskytovatelů služeb pro podniky (IT, poradenství, logistika atd.).

Mzdové náklady

Rozštěpení ekonomiky se zrcadlí i v plánovaném zvyšování platů. Se zvýšením až o 8 % počítá výrazně více firem ze zpracovatelského průmyslu než ze sektoru služeb. Celkově se však v porovnáním se strmými nárůsty v roce 2018 a 2019 tlak na zvyšování mezd kvůli pandemii vytratil. Drtivá většina podniků (87 %) nepočítá s žádným nebo jen s malým až mírným růstem platů. To je ale pro firmy jen krátký oddechový čas. Platy by již brzy mohly začít znovu významněji růst.

Podnikatelé si nadále stěžují na značný nedostatek odborných pracovníků, který se bude v průběhu roku stupňovat, protože téměř každý druhý podnik pohlíží na vývoj vlastního byznysu v letošním roce pozitivně. Nedostatek odborných pracovníků považuje většina investorů (cca 60 %) s velkým odstupem za největší riziko pro své podnikání v příštích 12 měsících. Vzhledem ke zkušenostem, které firmy nasbíraly během lockdownu, více než polovina (53 %) vidí velké riziko také v poklesu poptávky a 34 % v hospodářsko-politických rámcových podmínkách.

Šance v nearshoringu

Plánujete v dohledné době nahradit nebo doplnit stávající dodavatele? Dobrá třetina podniků odpověděla na tuto otázku „možná“ a 13 % dokonce „velmi pravděpodobně“. Když jsme se ptali na regiony, kde by firmy hledaly nové dodavatele, měla Evropská unie, konkrétně střední a východní Evropa (65 %), západní Evropa (43 %) a Německo (43 %), velký náskok před Asií-Tichomořím (24 %) a evropskými zeměmi mimo EU (19 %). „Je to šance, které by se nyní Česko mělo chopit, aby díky své průmyslové kompetenci a rychlé digitalizaci a robotizaci znovu získalo první místo Estonska,“ říká Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.

Exit mobile version