Evropský trh po vzoru Ameriky s jistým časovým odstupem konečně začaly ovládat služby na streamování hudby. Na rozdíl od stahování placeného obsahu s DRM ochranou je tento model uživateli akceptován lépe a vedle růstu příjmů hudebnímu průmyslu má dopad i na měřitelný pokles stahování pirátsky uloženého obsahu. Vyplývá to alespoň z analýzy trhu, kterou před svým vstupem na český a slovenský Internet zpracovala streamovací služba Spotify.
Pro začátek malé uvedení do kontextu. Hudební průmysl se nachází v krizi někdy od přelomu tisíciletí, vina se tradičně přikládá popularitě pirátského stahování hudby. Faktem zůstává, že hudební průmysl zůstával dlouho hluchý k požadavkům trhu, spoléhal na svojí do té doby exkluzivní pozici zprostředkovatele a ignoroval nové prodejní kanály. V době kdy se s nimi konečně začal seznamovat, bylo již téměř pozdě a uživatelé se nových návyků (jako je pirátské stahování) jen těžko zbavovali.
Streamování hudby – trend posledních čtyř let
Změnu přinesl až nástup streamovacích služeb. Například ve Švédsku od startu streamovací služby Spotify v roce 2008 rostou příjmy hudebního průmyslu, který v roce 2012 dokonce zaznamenal 20% nárůst.
Podobný trend je patrný v Nizozemsku, kde z 6,8 miliónu uživatelů internetu stahuje ilegálně obsah 1,8 miliónu. Třetina pirátů je ovšem spíš pasivních a ročně si stáhne maximálně jeden soubor, asi 188 tisíc Nizozemců je možné označit za opravdové piráty, kteří si ročně ilegálně stáhnou šestnáct souborů (podle studie IViR/CentERdata 2012).
Služba přišla na nizozemský trh před dvěma lety a spojila se s místním mobilním operátorem KPN. Přestože celkové příjmy hudebního průmyslu v zemi stále ještě klesají, příjmy z on-line prodeje hudby stouply za rok 2012 o 66%, což je celoevropský rekord. Zároveň od roku 2008 v zemi celkově klesl počet „pirátů“ starších 15 let z 32 % na 22 % z celkové populace. „Je to důsledek dostupnosti YouTube a Spotify,“ tvrdí Joost Poort z Amsterdamské univerzity.
Také Češi začínají přicházet na chuť hudebním streamovacím službám, umožňujícím za pevný měsíční poplatek neomezený a hlavně legální poslech hudby z archívů obsahujících desítky miliónů nahrávek. Po ryze českém projektu MusicJet k nám přišel už před časem francouzský Deezer. Pak Google Play Music, Rdio a zřejmě už v nejbližších týdnech českým posluchačům zpřístupní svoji službu také hudební server Spotify.
Hudební průmysl očekává významné snížení nelegálního stahování hudby i v České republice. Zahraniční zkušenosti tomu nasvědčují. „Každá legální nabídka je alternativou pro nelegální stahování. Čím lepší uživatelskou kvalitu přináší, tím je pro posluchače atraktivnější,“ potvrzuje očekávání hudebního průmyslu Tomáš Filip, ředitel české pobočky Universal Music. „Streamingové služby nabízejí za malý měsíční poplatek, který odpovídá ceně oběda v kantýně, neuvěřitelný komfort přístupu prakticky k veškeré světové hudbě.”
Pronájem hudby: jaká je akceptovatelná cena?
Měsíční poplatky za přístup k hudebním streamovacím službám jsou u všech poskytovatelů podobné: poslech na webu nebo na desktopu okolo 100 Kč za měsíc, poslech na mobilních zařízeních včetně možnosti poslechu v offline režimu přibližně 130 – 180 Kč za měsíc. Všechny služby pak nabízejí možnost vyzkoušení prémiového (placeného) streamingu zdarma na dobu od 15 dnů (Deezer) až na rekordních šest měsíců (Spotify). Vedle toho většina služeb nabízí bezplatný účet, kde jsou některé služby omezeny a streaming je přerušován reklamou.
V České republice se vloni podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) meziročně zvýšily tržby za prodej hudby online o dvě třetiny na 58 milionů korun (pětina celkových příjmů) a další nárůst se očekává. „Příchod hudebních streamovacích služeb jako je Deezer nebo Spotify přispěje ke zvýšení prodejů hudby i v Česku a mohl by časem kompenzovat pokles příjmů v posledních letech. Čím větší nabídka bude, tím více trh s hudbou poroste,“ tvrdí Petra Žikovská, ředitelka české pobočky IFPI (Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu). „Očekáváme, že s nástupem dalších streamingových služeb klesne nelegálního stahování hudby, především kvůli komfortu, nízké ceně a prakticky nekonečné nabídce,“ dodává.
V souvislosti s rozšiřující se nabídkou legálních servisů chystá ČNS IFPI i vzdělávací kampaň zaměřenou na druhý stupeň základních škol. Cílem tohoto projektu je seznámit žáky s hodnotou hudby a s výhodami využívání legálních on-line servisů. „Domníváme se, že edukace a pestrá nabídka legálních servisů pomůže hudebnímu průmyslu zpět k růstu,“ domnívá se Žikovská.