Přesto, že se spekulovalo o tom, že za původem digitální kryptoměny se skrývá celá skupina lidí, pravda je možná mnohem prostší, americký průkopník informatiky, sociolog a filosof, Theodor Holm Nelson, tvrdí, že jeho totožnost velmi dobře zná, za pseudonymem Satoshi Nakamoto, se možná skrývá čtyřiačtyřicetiletý japonský profesor matematiky Shinichi Mochizuki.
Samotný Ted Nelson, není žádný zelenáč, který by měl zapotřebí na sebe tímto způsobem strhávat pozornost. Tento 75 let starý muž pomáhal na svět hypertextu (vytvořil také v roce 1963 tento termín), který se jako koncept uchytil coby součást HTML. S překvapivým sdělením se Nelson svěřil tento pátek formou video interview. Malou vadou na kráse celé Nelsonovy teorie jsou chybějící přímé důkazy. Nepřímé důkazy naopak působí spíše jako dohady, kterým ale zase pro změnu dodává důvěryhodnosti to, že alespoň zdánlivě odkazují k zatím utajené informaci, kterou Nelson zná a schovává si ji.
Satoshi Nakamoto je pseudonym za kterým se skrývá tajemná osoba, nebo skupina lidí, kteří v roce 2008 zveřejnili poměrně detailní popis základních principů fungování digitální kryptoměny Bitcoin. Pod toutéž identitou byla o rok později spuštěna síť, uvolněn první oficiální Bitcoin klient a vytvořen první blok. Nakamoto se aktivně na svém projektu podílel do konce roku 2010, následně se stáhnul a nechal projekt žít vlastním životem. Ten, kdo se za identitou skovává, vlastní podle analýzy Sergia Lernera v současnosti něco mezi 980 tisíc až jedním milionem BTC, tedy digitální měnu v hodnotě asi dvě miliardy a 290 milionů korun.
Kdo je tajemný génius
Nakamoto podle Nielsena nemůže být nikdo jiný, než Shinichi Mochizuki, profesor matematiky na Kjótské univerzitě, který zasvětil svůj život teorii čísel. Nielsen poukazuje zejména na to, že během zveřejňování svých výsledků postupuje nápadně podobně jako Nakamoto. Vědce nechávají chladné odborné časopisy a sbírání bodů za prestižní publikační činnost, namísto toho jednoduše zveřejnil loni jádro své teorie v 500 stran dlouhém důkazu na Internetu a zájemcům dává jednoduše hypertextový odkaz. Zajímavé podle Nielsena také je, že japonský vědec komunikuje v psané formě naprosto bezchybnou angličtinou, což není mezi japonskou populací úplně běžné. Všeobecně se totiž předpokládalo, že autor konceptu právě kvůli kvalitě jazykové výbavy nemůže být rodilým Japoncem. Sám Mochizuki se sice narodil v Japonsku, ale žil nějaký čas v New Yorku a vystudoval na americkém Princetonu.
Otazníky zůstávají
Nakamoto, pokud jde o vědomosti, má na jediného člověka extrémně rozsáhle povědomí o kryptografii, programování, ekonomice a lidské motivace. Právě proto se zdá nepravděpodobné, že by se mohlo jednat o jediného člověka. Mochizuki ale důkaz o to, že je geniální také v jiné oblasti, než je matematika (odmyslíme li zvládnutí dalšího jazyka) zatím nepodal. Všechny vědcovy práce jsou úzce specializované záležitosti z oboru teoretické matematiky, propojovací můstek mezi oběma osobnostmi zde tedy zatím chybí.
Odhalování identity autora Bitcoinu jako národní sport
V Americe se rozhodně nejedná o první pokus zjistit, kdo za konceptem úspěšné digitální měny stojí, strhnout masku z tváře Satoshi Nakamota se pokoušel již The New Yorker a Fast Company.
Server The New Yorker vsadil na experty z oboru kryptografie, hledal zejména mezi účastníky konference Crypto 2011. Na základě analýzy jazyka, použitého při popisu fungování měny, vytipoval Michaela Clearyho, třiadvacetiletého studenta kryptografie Dublinské univerzity, ten ale svoji totožnost s Nakamotem jednoznačně popřel. Fast Company pro změnu objevil patent trojice vědců, který obsahoval slovní obrat „computationally impractical to reverse“, což je stejné spojení, jaké lze nalézt právě v návrhu Bitcoinu.
Problém je, že se jedná o poměrně frekventovaný kryptografický obrat a sám patent s ničím, co je pro Bitcoin klíčové prakticky nesouvisí. Zajímavá je zde pouze souvislost časová, patent byl totiž podaný 15. Srpna 2010 a doména bitcoin.org spuštěna jen o tři dny později. Pravděpodobně jde však pouze o náhodu.