Americký miliardář Elon Musk se dohodl, že koupí internetovou společnost Twitter za 44 miliard dolarů (zhruba bilion Kč). Oznámila to dnes firma. Musk tak získá kontrolu nad vlivnou sociální sítí používanou miliony lidí na celém světě. Po dokončení transakce budou akcie Twitteru staženy z burzy, na kterou vstoupily v roce 2013.

Musk již začátkem dubna oznámil, že koupil v Twitteru zhruba devítiprocentní podíl. V polovině dubna pak přišel s nabídkou na převzetí celého podniku. Firma dnes uvedla, že její správní rada transakci jednohlasně schválila. Nyní musejí dohodu ještě odsouhlasit akcionáři a regulátoři.

„Podle podmínek dohody obdrží akcionáři Twitteru za každou kmenovou akcii 54,20 dolaru v hotovosti,“ uvedla dnes firma. Akcie podniku dnes posílily o téměř 5,7 procenta a uzavřely obchodování na 51,70 dolaru.

Podle Muska je nutné, aby byl Twitter převeden do soukromého vlastnictví, aby se mohl rozvíjet a stal se skutečnou platformou pro svobodné vyjadřování.

„Svoboda projevu je základem fungující demokracie a twitter je digitální náměstí, na kterém se diskutuje o zásadních věcech pro budoucnost lidstva,“ uvedl Musk v dnešní tiskové zprávě společnosti Twitter. „Twitter má obrovský potenciál. Těším se, že budu s touto firmou a s uživatelskou komunitou pracovat na jeho využití,“ dodal.

Musk je šéfem automobilky Tesla a nejbohatším člověkem na světě. Časopis Time i ekonomický list Financial Times jej loni v prosinci vyhlásily osobností roku.

Bílý dům se dnes k dohodě o převzetí společnosti Twitter odmítl vyjádřit. Upozornil nicméně, že prezidenta Joea Bidena dlouhodobě znepokojuje síla sociálních médií a jejich schopnost šířit dezinformace.

Sociální síť Twitter byla pro veřejnost otevřena před téměř 16 lety, 15. července 2006. Umožňuje uživatelům posílat a číst příspěvky zaslané jinými uživateli, známé jako tweety.

Elon Musk, profil
Vizionář Elon Musk vyrábí elektroauta a chce vyslat lidi na Mars
Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se podílel na vzniku internetového platebního systému PayPal a z peněz za jeho prodej založil v roce 2002 úspěšnou společnost SpaceX pro vývoj kosmických raket. Padesátiletý Musk kromě toho změnil svými elektrovozy Tesla i svět automobilového průmyslu. Byznysmen, který se kvůli svému neortodoxnímu chování dostal opakovaně do sporu s americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (SEC), nyní kupuje sociální síť Twitter, ve které dosud držel podíl 9,2 procenta, za 44 miliard dolarů (zhruba bilion korun). Nedávno se Musk také dostal do čela žebříčku nejbohatších lidí světa, časopis Forbes začátkem dubna jeho jmění odhadl na 219 miliard dolarů (4,9 bilionu korun) a Musk tak předstihl zakladatele společnosti Amazon Jeffa Bezose, který si prvenství držel předchozí čtyři roky.

V posledních letech budil Musk rozruch nejen slovními přestřelkami se SEC, ale také třeba komentáři k bitcoinu i jiným digitálním měnám, které několikrát rozkolísaly jejich kurz, a to oběma směry. Osobnost veleúspěšného podnikatele přiblížilo i jeho loňské vystoupení v americké komediální show Saturday Night Live (SNL) . Tam mimo jiné uvedl, že trpí Aspergerovým syndromem, tedy lehkou formou autismu. V pořadu vysílaném živě také nešetřil vtipy na svůj účet. „Všem, které jsem kdy urazil, chci říct, že jsem přišel s novou verzí elektroaut a vysílám lidi na Mars ve vesmírné raketě. To jste si mysleli, že budu normální, pohodový chlápek?“ prohlásil loni v květnu.

Musk se letos 5. dubna (ve stejný den, kdy byl vydán aktuální žebříček Forbesu) stal největším akcionářem své oblíbené sociální sítě Twitter, podle oznámení se také měl stát členem správní rady. Do ní měl usednout v sobotu 9. dubna, v ten den ale na tento záměr rezignoval. Tím, že se nestane členem správní rady, může totiž dále nakupovat akcie bez omezení, jako člen by mohl zvýšit svůj podíl jen na 14,9 procenta. Ve středu 13. dubna také bývalí akcionáři Twitteru oznámili, že Muska žalují kvůli tomu, že zveřejnil pozdě překročení pětiprocentního podílu ve firmě, což mu umožnilo koupit více akcií za nižší ceny. Dosavadní majitelé akcií zároveň přišli o peníze, když prodali své akcie za „uměle snížené“ ceny.

Podnikatel, který v rozporu s pravidly akciových trhů jedná opakovaně, je přitom právem označován za technologického vizionáře. Asi nejvíc pozornosti poutá jeho vesmírný program, který spadá pod společnost Space Explorations Technologies (SpaceX). Ta mimo jiné vrátila Spojeným státům schopnost vozit lidi do vesmíru, když 30. května 2020 – v programu financovaném Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) – vyslala do kosmu pilotovanou loď Crew Dragon, která se úspěšně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na palubě měla dvojici astronautů, kteří se tak stali prvními Američany vynesenými do vesmíru americkou technikou od ukončení programu raketoplánů v roce 2011.

SpaceX také dokázala v roce 2015 vrátit první stupeň raketového nosiče na pevnou zem a nejdražší část rakety se tak mohla začít používat opakovaně. Přistávání nosičů Falcon 9, jež zpočátku připomínalo záběry z vědeckofantastických filmů, je dnes pro SpaceX rutina. Dalším Muskovým vesmírným projektem je satelitní síť Starlink, kterou buduje od roku 2018, kdy do vesmíru vypustil první zkušební družice. Cílem projektu je vytvoření sítě, která by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Společnost SpaceX už v rámci této iniciativy vypustila do vesmíru přes 2000 družic a jeho satelitní distribuce internetu nyní pomáhá i válčící Ukrajině.

Muskovy aktivity jsou ale mnohem širší. Jím řízená automobilka Tesla udělala z elektromobilů pro pár nadšenců běžnou součást silnic a přinutila prakticky všechny světové výrobce pustit se do vývoje elektřinou poháněných vozů. První model Tesla Roadster, který se začal prodávat v roce 2008 (a jeden Musk vystřelil i do vesmíru), byl přitom malý sporťák, následovaly spíše luxusnější Tesly S a X. V březnu 2016 pak přišel první vůz pro masový trh, Model 3. Přestože spuštění jeho výroby se neobešlo bez problémů a dodnes se objevují zprávy o někdy pochybné kvalitě vyrobených aut, pro Teslu znamenal trefu do černého. Titul nejprodávanějšího elektromobilu světa mu patří od března 2020 a dosud se ho globálně prodalo přes milion kusů.

V roce 2016 také Musk založil firmu Neuralink, zaměřenou na vývoj technologií pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu prohlásil, že „soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války“. Je jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství. Před časem Musk šokoval konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely, ten se ale zatím zdá být slepou uličkou.

Rodák z jihoafrické Pretorie, který přišel na svět 28. června 1971, začínal jako programátor, už jako dvanáctiletý prodal za 500 dolarů svůj první program – vesmírnou hru Blastar. V roce 1988 utekl do Kanady, kde měl příbuzné. A to kvůli tomu, že nechtěl nastoupit na vojnu v armádě, která utlačovala černochy. V roce 1992, po dvou letech na univerzitě v Ontariu, odjel do USA, „země neomezených možností“, studovat podnikání na Pensylvánské univerzitě. V roce 1995 založil s o rok mladším bratrem Kimbalem svou první firmu Zip2, která poskytovala software pro internetové publikování mediálním společnostem.

Koncem 90. let Zip2 prodali firmě Compaq za 307 milionů dolarů. O čtyři roky později založil Musk firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. V roce 2000 fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z toho produktu se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, který v roce 2002 koupila firma eBay za 1,5 miliardy dolarů. V roce 2015 se PayPal od eBaye oddělil, ovšem už bez Muska, pro kterého peníze za platební systém znamenaly svobodu a také mu umožnily plnit si své sny o cestách na oběžnou dráhu Země a časem ještě dál.

Musk, který touží dopravit lidi na Mars, byl ženatý s kanadskou spisovatelkou Justine Wilsonovou, která byla jeho láskou na univerzitě a s níž má pět synů. Později se dvakrát oženil a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Později žil a zase se rozcházel se zpěvačkou Grimes, se kterou má syna pojmenovaného X AE A-XII Musk a dceru jménem Y, kterou porodila náhradní matka.

Twitter, profil a historie firmy
Internetová sociální síť Twitter funguje už téměř 16 let

Americká internetová sociální síť Twitter byla pro veřejnost otevřena před téměř 16 lety, 15. července 2006. První pokusná zpráva byla poslána již 21. března 2006. Firma, která umožňuje uživatelům posílat a číst příspěvky (dlouhé maximálně 280 znaků) zaslané jinými uživateli, známé jako tweety, vstoupila 7. listopadu 2013 na newyorskou burzu.
Nápad, že by textové zprávy z mobilních telefonů mohly přes internet vytvořit jednoduchý nástroj pro komunikaci, se zrodil v hlavě amerického programátora Jacka Dorseyho. Pokusnou zprávu Dorsey odeslal v březnu 2006, ale zpočátku byla služba pouze pro zaměstnance firmy. V polovině téhož roku byl nový komunikační kanál nabídnut všem pod názvem Twitter, jenž vychází z anglického slovesa tweet, tedy pípat. U zrodu služby obecně označované jako mikroblog byli i jeho spolupracovníci Biz Stone, Evan Williams a Noah Glass.
Z twitteru se stal záhy fenomén, který zásadně změnil způsob informování o událostech. Některé zprávy se prostřednictvím twitteru šíří rychleji než u klasických médií. Například oznámení o smrti nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina si mohli lidé nejdřív přečíst právě na twitteru, opozičníci v diktátorských režimech ho využívají jako hlavní komunikační kanál. Jedním z nejvášnivějších uživatelů twitteru byl například bývalý americký prezident Donald Trump. Služba má ale i své odpůrce, nejčastější kritika zní, že velká část tweetů obsahuje banality.
Prostřednictvím služby si mohou uživatelé sdělovat krátké vzkazy v délce do 280 znaků (do roku 2017 to bylo 140 znaků). Twitter dlouhá léta nevykazoval žádný zisk. Poprvé vykázal čistý zisk až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017.
Loni se sociální síť rozhodla spustit novou funkci, která uživatelům umožní jednoduše zasílat peníze autorům příspěvků, aby tak ocenili jejich činnost. Funkce s označením Tip Jar (sklenice na spropitné) je podle Twitteru novým způsobem, jak se uživatelé mohou vzájemně podporovat. Letos v dubnu společnost Twitter na své vlastní sociální síti oznámila, že testuje tlačítko pro dodatečnou úpravu příspěvků.
Denní počet aktivních uživatelů, kteří vidí reklamu, se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 13 procent na 217 milionů. Čistý zisk klesl na 182 milionů USD (tehdy 3,9 miliardy Kč) z předloňské srovnatelné hodnoty 222 milionů USD. Tržby z reklamy a růst počtu uživatelů pak zaostaly za očekáváním, stejně jako prognóza výnosů na první čtvrtletí. Celoročně pak Twitter zůstal ve ztrátě, byť ji výrazně snížil. Twitter však ve zprávě, kterou zveřejnil 10. února, poznamenal, že dosáhl významného pokroku na cestě ke svému cíli, kterým je mít do konce roku 2023 roční příjmy 7,5 miliardy USD a 315 milionů uživatelů.
Loni v listopadu společnost oznámila, že její generální ředitel a spoluzakladatel Jack Dorsey odstoupil. Jeho nástupcem se s okamžitou platností stal Parag Agrawal, dosavadní technický ředitel firmy.
Twitter, který často využívají politici, se několikrát stal cílem kritiky. Například v období kolem amerických prezidentských voleb v roce 2020 se dostal do obtížné situace, když bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi zakázal přístup na jeho účet, přičemž Dorsey tento krok obhajoval tím, že výtržnosti v Kongresu 6. ledna a Trumpovy tweety po této události vedly k ohrožení bezpečnosti. Trump v červenci zažaloval firmu, spolu s Facebookem a YouTubem, kvůli podezření z cenzury. Po ruském útoku na Ukrajinu ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval přístup k celosvětovým sociálním sítím včetně Twitteru ve snaze kontrolovat zprávy o ruské invazi na Ukrajinu. Již loni dostal Twitter v Rusku pokutu za to, že ze svých sociálních sítí neodstraňuje zakázaný obsah. Twitterové účty se také několikrát staly terčem hackerských útoků.
Miliardář a šéf automobilky Tesla Elon Musk počátkem dubna oznámil, že se stal největším akcionářem Twitteru. Agentura Bloomberg v polovině dubna informovala o jeho úmyslu Twitter koupit. V provozovateli sociální sítě už měl podíl 9,2 procenta. Dnes Musk oznámil, že Twitter kupuje za 44 miliard dolarů (zhruba bilion Kč).