ERP v cloudu brzdí nízké mzdy v IT

Už se ERP v cloudu stává tématem i pro české zákazníky?

Cloud zatím pro české výrobní podniky není téma. V zahraničí je to velké téma, v Severní Americe si nějakých 25 % zákazníků IFS pořizuje informační systém do cloudu. To je velmi vysoké číslo. Motivují je ceny a nedostatek zdrojů. I západní země podobně jako ČR trpí nedostatkem lidských zdrojů v IT. Mají problém s vysokými náklady na IT, takže hledají cesty, jak uspořit. V ČR, když se dělali výpočty na umístění informačního systému do cloudu, tak jednak firmy to neumí správně spočítat, protože na jednu stranu dají náklady na provoz v cloudu a na druhé počítají třeba jenom náklady na server, ale už nepočítají třeba náklady na místo, energie a hlavně lidi, kteří se o to celé musejí starat. Do nich je třeba také investovat, rozvíjet jejich knowhow.

Ale pravdou je, i při započítání to stále nevychází tak příznivě, jako je tomu v západních zemích, protože mzdy IT pracovníků jsou zde diametrálně odlišné od těch v západních zemích. Takže ekonomicky to v ČR stále nevychází zajímavě.

Zatímco před lety o tom firmy nechtěly ani slyšet, tak dnes se s námi o cloudu seriózně baví, a pak až na výjimky skončí u standardního on-premise řešení implementovaného u zákazníka. Ale věřím tomu, že v brzké době dojde ke změně, protože se už všichni naučili mít svůj Outlook v cloudu a mobilní telefony také běžně využívají cloud, takže zvyk se rozšiřuje. Pak dojde i na ERP, protože dřívější bariéry jako drahé garantované linky, problémy s integrací, problémy s těžkými klienty, to všechno už odpadlo. Už nejsou žádné praktické bariéry, už je to jen o hlavě a o ekonomice.

Jak vnímáte současný stav ERP trhu v ČR?

Ekonomika ve všech oblastech funguje dobře, vyrábí se, nakupuje se, všechny firmy rostou a mají dostatek zákazníků, což se projevuje i na naší straně dodavatelů informačních systémů. Když to vezmu pocitově, mohu říci, že se mezi lety 2016-2017 poptávka zvýšila tak o 10-15 %. Letos zatím nejsou žádné náznaky toho, že by se něco měnilo.

Mezi naše výhody v době nedostatku programátorských kapacit patří, že si se můžeme vzít ze zahraničí, ale pak jsou zdroje, které nenahradíme, jako jsou konzultanti, které je třeba dlouhodobě vychovávat a také potřebujeme, aby uměli česky nebo slovensky.

Kdo je typickým zákazníkem pro vaše ERP řešení?

Náš typický zákazník je středně velká až velká firma. IFS sice může běžet i v malé firmě, ale procesy jsou nastavené tak, že jsou rozdělené mezi pozice typické pro větší organizace. Takže IFS není vhodné řešení pro malé firmy. Z hlediska segmentů jsou to obory, kde se něco vyrábí: průmyslová, strojírenská, automobilová výroba, ale i výstavba a stavebnictví, servisní organizace, údržba, opravárenství, letectví, to všechno jsou segmenty IFS. Nepůsobíme v oblasti financí a oborů s tím spojených, primárně se zaměřujeme na výrobu.

Největší přidanou hodnotu a největší úspěchy máme v situaci, kdy je u zákazníka něco složitého. Není to třeba jednoduchá výroba, je to výroba, která se skládá z různých celků, musí se montovat na místě, nebo je to automobilový průmysl, který má svoje specifika. Tam, kde je složitější výroba, se nejvíce docení výhody IFS Applications.

Mění se postupem času způsob, jakým firmy ERP systém využívají?

Fluktuací zaměstnanců dochází postupem času k určité ztrátě knowhow a to, co jsme je naučili během implementace, se postupně vytrácí, takže po letech často zjistíme, že uživatelé systém používají jinak, ne úplně správně, nebo že si k tomu připojili nějaké excelovské tabulky a podobně. My se s tím samozřejmě snažíme bojovat. Jednou z cest je, že každý rok pořádáme setkání s uživateli, ukazujeme zákaznická řešení, specifická rozšíření, inspirativní procesy. Ukazujeme funkcionality a jejich správné používání, a tím jim předáváme knowhow, aby využívali to nejlepší, co jim systém nabízí.

Jak podporujete sdružování uživatelů IFS a výměnu zkušeností?

Máme portál Open IFS, který slouží pro sdružování zákazníků, je to místo, kde mohou sdílet své znalosti a zkušenosti. Pořádáme uživatelská setkání nejen v zahraničí, ale i v ČR, byť zde to není tak masivní. Čeští zákazníci jsou méně sdílní a nepodílejí se na předávání zkušeností, mají přesvědčení, že oni jsou nějakým způsobem jiní. Díky tomu také často poměrně s obtížemi přijímají standardizaci.

Situace se ale v posledních letech zlepšuje, firmy se chtějí standardizovat čím dál více, snaží se přizpůsobit svoje procesy systému a začínají vnímat, že systém vymyslel někdo, kdo má zkušenosti z tisíců podobných projektů od podobných zákazníků. A vyladili to zákazníci z výrazně úspěšnějších a vyspělejších ekonomik, a tím pádem je mnohem pravděpodobnější, že je to tak správně, než že by to bylo špatně.

Kolik uživatelů IFS Applications je na aktuální verzi?

Majorita je na posledních dvou verzích, to znamená přes 60 procent zákazníků v ČR a SR. Naši zákazníci jsou primárně průmyslová výroba a jsou hodně konzervativní, my bychom dokázali upgradovat mnohem rychleji, ale oni k těm inovacím přistupují pomalu. Jen výjimečně chtějí upgradovat na následující verzi. Častým problémem, se kterým se setkáváme při implementaci je, že používají MS Office v tak staré verzi, že je nekompatibilní s nasazovanou verzí IFS Applications a musí se také upgradovat.

Není povinnost přecházet na nejnovější verze. V cloudu pracujeme jako on-premise, takže je to vyhrazené řešení, které může být i customizované, a o upgradu rozhoduje zákazník. Jsou k dispozici široké možnosti nastavení, čímž se dají odbourat customizace, tedy úpravy na míru, a díky tomu se pak dá snadno přecházet na nové verze. Konfigurace se přenášejí automaticky. U zákaznických úprav záleží na konkrétní situaci a na tom, jak se změnila základní verze systému.