Fyzikální čtvrtek na ČVUT-FEL o jádru, velká posluchárna 209 byla plná, na téma „Energie pro budoucnost“ hovořil absolvent ČVUT, Fakulty elektrotechnické a současný šéf české jaderné energetiky, Bohdan Zonek, ředitel Divize jaderná energetika ČEZ. Téma by se sice spíše hodilo pro Sciencemag.cz, ale týkalo se spíše byznysu a toho, zda budeme moci v budoucnu vůbec zapnout vypínačem. ČEZ kromě toho hledá nové pracovníky pro jaderné elektrárny.
Bohdan Zonek začínal v Temelíně jako operátor velínu, dnes má kompletně na starosti vše, co souvisí s naší jadernou energetikou. Kromě ČEZu tedy i řadu souvisejících organizací, včetně servisních, výzkumného ústavu v Řeži u Prahy apod.
Čeká nás 50% nedostatek elektrické energie
Při zvažování u ceny elektřiny a stavby jaderných reaktorů jde mj. o návratovou cenu pro investora, která se dnes pohybuje od 40 eur do 140 eur na megawatthodinu, u nás cca 52 eur až 53 eur za MWh. Jde o dlouhodobou investici do infrastruktury, podobně jako stavba dálnic. Při výstavbě jaderné elektrárny se počítá s životností 60 let. V roce 2020 čeká Temelín obnova licence, která už bude oproti minulosti neomezená, bude se však muset obhajovat. Dukovany už mají licenci po 30 letech provozu obnovenou. Obě naše jaderné elektrárny však čeká obhajoba licence. Dukovany mají dosloužit v roce 2040, s předpokladem dalších pěti let provozu. Pak nastane dilema, co s 50% nedostatkem elektřiny, protože naše uhelné elektrárny až na pár výjimek také doslouží; kromě toho dojde k vytěžení uhlí. Když se přitom otevře otázka, kde postavit větrníky nebo přečerpávací elektrárnu jako například Dlouhé stráně, každý křičí „NE“! Jediným bezproblémovým východiskem jsou tak fotovoltaické panely na střechách domů, případně parkovišť. S nedostatkem nových pracovníků se přitom potýká i ČEZ, zmínil Bohdan Zonek.
Jaderná elektrárna a její bezpečnost
Provoz jaderné elektrárny je v podstatě čekání na problém. Jde o spoustu rutinních činností, testů a vyhledávání problémů ještě než přijdou. Celosvětová jaderná energetika byla poznamenána třemi významnými haváriemi – Three Miles Island (1979), Černobyl (1986) a Fukušima (2011), kdy každá přispěla k bezpečnosti svým dílem, ta ve Fukušimě „díky“ fatálnímu výpadku všech čtyř bloků. Standardní život jaderné elektrárny přitom není jen provoz. Pohled na bezpečnost jaderných elektráren poznamenaly i události 11. září 2001, takže i jaderná elektrárna se musí umět bránit (na fotografii jsou protiletadlové rakety KUB/BUK).
ČEZ si umí v mnohém poradit sám
Co se týče provozních kontrol a diagnostiky, ČEZ si sám vyvinul „inhouse“ řadu velmi moderních řešení, která zkvalitňují a zrychlují provozní kontroly a diagnostiku. Například kompletně bezpapírové provozní kontroly s přenosnými handheldy (v podstatě smartphone Honeywell s kompletně uzavřeným a bezpečným Androidem) a tablety, kde se načítají čárové kódy každého kontrolovaného zařízení a zaznamenává se jeho stav. Výstupní protokol pak je v elektronické podobě s automaticky připojenými potřebnými přílohami. Je tak mnohem snazší i zjistit propagaci stavu kontrolovaného zařízení. Takových řešení vytvořili v ČEZu vlastními silami a ve vlastní režii více. Kdyby je nakupovali, stálo by je to statisíce až miliony, navíc by neměli je pod dostatečnou kontrolou.
Spolupráce s vysokými školami
Když se provádějí provozní kontroly nebo dojde k nutnosti něco umět upravit, musí se vědět proč. „Dobrých nápadů“, kdy někoho napadne na něčem téměř bezmyšlenkovitě ušetřit, se v jaderné elektrárně dost bojí. Dopředu totiž nikdo neví, co může ušetřený kus trubky nebo jiného materiálu někde jinde způsobit za maglajz. Proto je spolupráce s vysokými školami, kde vše umějí přesně spočítat, naprostou nutností. Například proč se uvolnily lopatky turbíny, proč došlo k excentritě axiálního hřídele velkého elektromotoru apod. K tomu se přidávají pochybnosti o tom, zda je na kotli či jiné součásti defekt. Současná defektoskopie je navíc mnohem přesnější, takže se někdy může zdát, že je díl v defektním stavu, a přitom nejde o trhlinu, nýbrž o standardní stav daný opracováním při výrobě.
ČEZ hledá nové lidi
Bohdan Zonek nakonec nechal promítnout video, na kterém představil dva mladé pracovníky pro Temelín; jednoho absolventa ČVUT-FJFI, druhého z ČVUT-FEL. Rádi by přijali další, protože ti, kteří například na Temelíně začínali, dnes začínají odcházet do důchodu.
