Podnět této iniciativě daly poslední politické události, jako postupné mezinárodní prosazování ACTA či návrh americké SOPA, které vedou k postupné kontrole a cenzuře Internetu jakožto svobodného komunikačního nástroje. Celý projekt, který nese název Project HGG (Hackerspace Global Grid), překvapivě nepůsobí vůbec utopisticky.
Idea a plán na realizaci projektu byl představen na konferenci Chaos Communication Congress v Berlíně. Cílem projektu (více o HGG zde) je vybudování internetové páteřní sítě, která díky své neterestrické povaze nebude spadat pod kontrolu žádné jednotlivé národní vlády. Satelity projektu by se měly nalézat na nízkém orbitu a projekt by měl vedle samotné satelitní sítě využívat také sítě kontrolních pozemských stanic, které budou dohlížet nad dráhou satelitů a zamezovat případnému nebezpečí srážek.
„Hlavním úkolem projektu je dosáhnout necenzurovatelného Internetu ve vesmíru. Pojďme vyrvat Internet z područí terestrických sítí, které jsou vydány na milost politickým tlakům v zemích, kde leží,“ prohlašuje hlavní aktivista HGG Nick Farr. Jako příklad postupného omezování svobody projevu na Internetu cituje návrh amerického zákona Stop Online Piracy Act (SOPA).
Vícefázový plán
Celý plán má několik fází. V té první nedojde hned k vypouštění satelitů na nízký orbit, ale pouze k výstavbě sítě základnových pozemských stanic.
První etapa také zahrnuje další mezifáze, mezi které nyní patří zejména vývoj hardware a software k budoucímu propojení stanic s anténou, která zajistí příjem signálu do PC. Každá pozemská stanice by měla vedle přijímání a dekódování signálu obsahovat moduly s informací o přesném čase a poloze. Než se podaří vybudovat nezávislý soběstačný systém, budou první pozemské stanice k synchronizaci využívat americký systém GPS. U stanic na stabilních stanovištích navíc bude možné zadat pozici napevno. Kdy přesně dojde na realizaci této fáze, není zatím známo. Cena za jednu stanici by podle současného návrhu neměla přesáhnout částku 100 EUR. „Toto je také hraniční částka, kterou jsou ochotni lidé do projektu přispět,“ říká Armin Bauer, 26 letý člen iniciativy HGG.
Další mezifáze je vytvoření výpočetního gridu. Jednotlivé pozemské stanice do projektu zapojených dobrovolníků využijí k vytvoření distribuované sítě klasický Internet. Zvažuje se například nasazení distribuované výpočetní sítě Constellation, kterou vyvinula Stuttgartská univerzita a jež je postavena na BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing). Grid by měl zabezpečovat všechny důležité a na výpočtech závislé funkce projektu.
Jednou z funkcí kontrolních pozemských stanic by měla být i možnost přesně zjišťovat polohu objektů v blízkém vesmíru. Princip je podobný jako u GPS, poloha satelitu či jiného vysílajícího objektu ve vzduchu. Bude zjistitelná na základě přijetí signálu a časového odstupu signálu u čtyř pozemských stanic.
Současný stav
Celý projekt se momentálně nalézá ve stádiu příprav. Hackeři ovšem na konferenci představili první prototypy základních modulů. Během fáze testování použitelnosti systému budou Hackeři přijímat letecké signály ADS-B, kterými letadla oznamují aktuální polohu. Na samotné satelity dojde až v další fázi. Zakladatelé iniciativy také vyjádřili naději, že se jim podaří navázat spolupráci s již běžícími nevládními projekty, které vysílají do vesmíru vlastní femtosatelity. Právě od nich chtějí získat potřebné know how jak o satelitech samotných, tak o metodách jejich balonového vypouštění.
Výzvy, komplikace a naděje
Experti na kosmonautiku se shodují, že celý plán je až překvapivě dobře realizovatelný, upozorňují ale na možná technická úskalí. „Satelity na nízkém orbitu, což je přesně případ těch, které různými nízkonákladovými metodami vypouštějí amatéři, nemají stabilní orbitální dráhu, ale mění ji přibližně každých 90 minut,“ upozorňuje na jeden z možných problémů Alan Woodward z University v Surrey.
Asi nejzajímavější aspekt celého počinu v druhé fázi, kdy dojde na realizaci vlastní satelitní sítě, je právní vakuum, ve kterém se bude satelitní síť nacházet. V současné době neexistují žádné restrikce, které by legitimně umožňovaly národním vládám zasahovat do provozu objektů v meziplanetárním prostoru. Teoreticky by tak síť mohla sloužit jako autonomní zóna, ve které by se mohl nacházet absolutně necenzurovaný Internet, nebo síť pro různé jinak ilegální aktivity.