Na začátku roku to byl IBM Next Mail, v úterý tento pracovní název zmizel a svět se dozvěděl oficiální název Verse pro to, co IBM označuje jako revoluční řešení podnikové komunikace a spolupráce.
IBM Verse v kostce
IBM Verse běžící na cloudové platformě SoftLayer s pokročilými bezpečnostními prvky v sobě spojuje všechny typy komunikace, které zaměstnanec využívá – email, konference, sociální sítě, groupware. Jeho základem je Domino server, podobně jako v případě Lotus Notes, pro které Verse nepředstavuje zcela přímou konkurenci, ale může být brán i jako alternativa. První dojem na ty, kteří se softwarem IBM nepřicházejí do styku, bude Verse působit jako mix Skypu, Dropboxu, Facebooku, Salesforce a Sharepointu, kdy jednotlivé postupy, které Verse využívá, připomene jejich funkce, logiku.
Jak to funguje
Základní myšlenkou Verse je nabídnout uživateli lepší přehled v jeho komunikaci a aktivitách. Projít řadu vstupů, kdy mail je pouze jedním z předpokládaných zdrojů a nabídnout na pracovní ploše uživateli ty nejdůležitější věci k vyřízení. Samoorganizující mail s některými analytickými nástroji se pokusí určit ty zprávy a úkoly, kterým by měl nebo chtěl uživatel věnovat pozornost. Skoring záleží na mnoha faktorech, například důvěryhodnosti zdroje, jeho provázanost na uživatele – zákazník, kolega, člen stejného týmu, i relevantnost zprávy – zda je provázána s aktivním projektem apod. V úvahu se bere i způsob práce s došlými maily, frekvence komunikace apod. Verse tedy nabídne rychlý náhled nejdůležitějších úkolů na daný den, okamžitý kontext daného projektu i osoby a týmy na něm spolupracující.
Verse vs. Google Inbox
Samozřejmě se nabízí podobnost s Google Inbox, který se pokouší roztřídit maily rovněž na základě jejich obsahu a práce s nimi. Nejde rozhodně o podobnost čistě náhodnou – uživatelé Google služeb je totiž primárním cílem tzv.Verse freemium, tedy Verse zdarma. IBM komunikaci okolo Verse sice staví tak, že freemium je jakési základní řešení pro všechny, ke kterému, pokud si to zákazník přeje nebo potřebuje, dostane coby platící analytiku Watson. Freemium sice může působit na uživatele, kteří nemají již zažitý určitých způsob práce, oblíbenou službu, nastavené workflow, nebo prostě využívají freemaily jako je Seznam. Ale pokud již platíte Google nebo jste si zvykli na Outlook a Office365, jediným důvodem, proč změnit své návyky nebude nějaké přesýpání mailu podle priorit a zlepšení organizace na vaší ploše, ale právě využití Watsona. Což je pro tento analytický nástroj konečně šance, přiblížit se běžnému uživateli a v každodenním provozu ukázat, co to jsou vlastně big data, jejich analýza, jak vám to může pomoci při práci a v neposlední řadě ukázat, že to skutečně funguje.
Kdo je sakra Watson
Watson totiž má jeden zcela zásadní problém. Jen málokdo chápe, co vlastně IBM nabízí. Pokud se někoho zeptáte, dostane se vám obecné odpovědi, že je to analytika na velký data. A tím to končí. Ani lidi „od počítačů“ se o Watsonovi nechtějí moc bavit. Všichni tak rámcově tuší oč asi jde, ale skutečně relevantních informací je poskrovnu. Lidé na pozicích CEO/CFO pak už v podstatě nechápou, co se jim to IBM snaží prodat a proč by to měli pořídit. Což je ale chyba IBM, ne zákazníka. Okolo Watsona se totiž vytvořila něco jako skupina uctívačů – na konferencích slyšíte nadšení, jak je Watson skvělý, jak ho lze využít na tohle a tohle, jak zodpoví kladené otázky, najde řešení. Řečník sklidí potlesk, ale před sálem pak projdete okolo skupin, kde typická věta zní asi „pochopil jste to někdo?“ nebo „co hulí?“. V nadšení IMBerů se totiž utápí to hlavní, sdělení podstaty. Nechtěně tak dává vzpomenout vysvětlení, že IBM vlastně znamená Inside Black Magic. Což na Watsona sedí – nikdo pořádně neví (zákazník) jak to funguje, ale dá vám to ty správné odpovědi na všechno – prostě palantír a kouzelné zrcadlo v jednom.
Verse je tak nejenom šance dostat Watsona pořádně do povědomí, ale i cesta, jak ho prodat menším firmám díky cloudovému modelu. IBM u Verse zmiňuje totiž Watsona skoro jako mimochodem, ale když už necháte analytiku projít svoji komunikaci, abyste na základě dotazů dostali co nejrelevantnější výstupy a odpovědí, včetně křížových odkazů apod., rozhodně začnete zvažovat, zda vyhledávání a třídění jsou jedné věci, která by ta věcička mohla dělat. To je samozřejmě i příležitost pro partnerská řešení, protože pokud IBM ponechá, a jak to vypadá z vyjádření o ochraně investic tak tomu i bude, podobný model přístupu jako k Domino/Lotus zákaznickým řešením, Watson bude představovat analytickou platformu, nad kterou bude váš na zakázku zhotovený front end, možná se objeví i nějaké základní „šablony“ v rámci vertikál.
Závěr
Osobně tak nevnímám Verse hlavně jako přelom v přístupu k mailům, i když potenciál skutečně má, ale snadnou cestu, jak dostat nástroje pro pokročilou analýzu i do menších firem, které si je nemohly dosud v takové míře dovolit. Důležitá bude samozřejmě licenční politika, ale „lidovější“ ceny by si mohla IBM vynahradit sekundární analýzou chování svých klientů – tedy zpracováním vlastních big data, které tito klienti vyprodukují. A k tomu není ani potřeba dnes tolik oblíbená politika, kdy data ve freecloudu, freemailu apod. vlastně mohou patřit provozovateli, má právo na analýzu pro vlastní potřeby a řada dalších právních obezliček, jak se dostat k vašim informacím a vyždímat z nich co se dá.