Operátoři T-Mobile a síť Sigfox představili s IBM a aplikačním partnerem Softech představili vpravdě unikátní projekt využití IoT pro včelaře. IT Biz vyzpovídal Pavla Macha, ředitele společnosti Softech.
IoT (internet věcí) je „technology driven“ a doposud s málo příkladů využití (use cases). Co vás vedlo jako technologickou firmu využít IoT právě u včel?
Firmu Softech mám už od roku 1991 a jako absolvent MFF UK mám blízko k matematickým základům výpočetních systémů IBM. Kromě toho jsem sám také včelařem, chovám stovku včelstev. Prostě jsem dostal nápad, jak pomoci včelařům, zjednodušit a zpříjemnit nám všem život. Jde o dálkové měření několika fyzikálních parametrů včelstev, sběr dat a jejich vyhodnocování.
Pavel Mach | Softech
Která data jste schopni u včelstev získávat?
Dálkově měřit, sbírat a vyhodnocovat můžeme spoustu dat. Zatím jsme vybrali na základě zkušeností hmotnost úlu, teplotu v úlu a zvukové projevy včelstva. Tato data totiž vypovídají nejvíce o stavu a zdraví včelstva.
Jak naměřená data přenášíte?
Pro přenos údajů o hmotnosti a teplotě v úlech jsme zvolili síť Sigfox, protože tato data se nemění každou minutu, stačí jedenkrát až dvakrát za hodinu. Baterie v těchto čidlech proto vydrží řadu let. Zvuk ve včelstvu zatím přenášíme přes mobilní síť, po optimalizaci i zde uvažujeme o síti Sigfox.
Kde data ze včelstev zpracováváte?
Naše firma Softech vyvinula aplikaci pro přenos dat a jejich evidenci v elektronickém deníku včelaře (www.probee.cz). Analýza anonymizovaných dat pak běží v cloudu IBM Bluemix v systému umělé inteligence IBM Watson. Zpracovaná data pak budou automaticky prezentována včelaři v jeho elektronickém deníku. Vyhodnocení zvuku na základě typických vzorků se Watson učí s pomocí zkušených včelařů, kteří pouhým poslechem poznají, zda jsou včely zdravé nebo mají nějaký problém. Zvuk například vypovídá o tom, zda je ve včelstvu přítomna královna nebo ne. Watson bude umět rozpoznat anomálie, které včelaři doposud museli zjišťovat fyzickou prohlídkou včelstev.
Existuje už také nějaká kalkulace návratnosti investic pro včelaře? Jaký je zájem včelařů?
Jistě, včelstvo s úlem má podle ročního období hodnotu zhruba 5 000 korun, senzor a přenos dat z něj bude stát zhruba desetikoruny měsíčně, takže jak investice, tak provoz se vyplatí, zejména pokud má včelař svoje včelstva na více místech. Zájem je už teď velký, protože jde o neinvazivní metodu hlídání stavu a zdraví včelstva, což bude výrazně šetřit včelařův čas a zpříjemní mu práci.
Včelstva se ale také kradou. Co když někdo ukradne úl se včelstvem i čidly?
Tohle samozřejmě jako včelaři víme a budeme proto mít k dispozici i senzor reagující na náklon a pohyb včetně lokalizace polohy, takže zloděj s úlem daleko neujede…