Doménová jména mohla od počátků internetového věku obsahovat pouze znaky latinky. První myšlenky o využití znaků národních abeced, tedy například čínských znaků či znaků s diakritikou, se objevují v polovině devadesátých let minulého století. Různé pokusy a postupy nakonec vyústily v tzv. IDN, tedy Internationalized Domain Names. Jejich přijímání je stále ještě značně rozpačité a konzervativní guruové před nimi varují, budeme si na ně muset zvyknout?
Česká vs. evropská top level doména
Povolení znaků národních abeced v případě registrace domény druhé úrovně je v gesci národních registrátorů. Národní domény mohou obsahovat znaky mimo latinku od konce roku 2009. Pro úplnost dodejme, že .cz domény druhého řádu národní znaky využívat nemohou. Sdružení CZ.NIC podporu IDN zatím, i přes technickou připravenost k tomuto kroku, pro nezájem internetové komunity nezavedlo.
Příznivější je situace v případě .eu domén, které mohou obsahovat znaky z jakéhokoli písma oficiálního jazyka Evropské unie. Samozřejmě můžete u EU domény využít řeckou abecedu či bulharskou cyrilici.
Na misce vah
Mezi hlavní výhody podpory národních znaků patří zejména možnost registrovat skutečně požadovanou podobu doménového jména, které tak může být například zcela shodné s názvem firmy. Dalšími přínosy podpory IDN jsou nezaměnitelnost doménových jmen, jednodušší vyhledávání a samozřejmě také větší přívětivost pro běžné uživatele.
Podpora národních znaků v doménových jménech ale může přinést i nevýhody, jednou z nejpodstatnějších je problematická kompatibilita se zahraničními návštěvníky. Asi si dovedete představit, kolik z běžných našinců dokáže do URL správně zadat čínské znaky. Například.
Trocha aktuálních dat
Studiemi o využívání znaků národních abeced v doménových jménech se pravidelně zabývá sdružení EURid ve spolupráci s organizací UNESCO. Nejnovější zpráva World Report 2013 z konce října letošního roku uvádí, že pouze 2 procenta světově zaregistrovaných doménových jmen využívají IDN. Takto malé procento je v přímém kontrastu k neustále se zvyšujícímu vícejazyčnému on-line obsahu. Uživatelé sice vyžadují obsah, který je dostupný v národních jazycích, ale na národních znacích v doménách netrvají.
Na druhou stranu, prakticky ve všech případech, kdy jsou národní znaky v doménovém jméně využity, dochází k úzké korelaci mezi jazykem či písmem doménového jména a jazykem souvisejícího obsahu. Velmi vysoká korelace přesahující ve většině regionů 99 procent – například v Japonsku jde o 99,9 % – je jasným důkazem, že IDN má zásadní roli v rozvoji mnohajazyčného internetu.
Dvě procenta využití vs. skoro stoprocentní korelace. Otázkou je, proč jsou nůžky mezi těmito dvěma ukazateli tak rozevřené. Odborná veřejnost všeobecně soudí, že prosazení národních znaků v doménových jménech vyžaduje mnohem větší čas, než se původně předpokládalo. A závěry studie World Report 2013 tuto představu jednoznačně potvrzují. Mají-li doménová jména obsahující znaky národních abeced podpořit růst mnohojazyčnosti, pak čeká všechny zúčastněné strany ještě mnoho další práce včetně osvěty.
Národní znaky lze využívat i pro nové domény nejvyšší úrovně. Podpora IDN v případě těchto domén může výrazně zvýšit povědomí koncových uživatelů o tom, že doménová jména nemusí obsahovat pouze znaky z latinky.
Závěry zprávy World Report 2013 vychází z analýzy 228 milionů doménových jmen a zahrnují detailní informace o více než miliónu .com, .net a .eu domén s národními znaky.