Jak se pozná, že IT v podniku dosluhuje?
Téměř vždy samozřejmě existuje nějaký novější systém/verze softwaru, jak ale poznat, že podnikové IT by si žádalo zásadnější řez? Kdy se stává pro normální fungování firmy brzdou? Andrew Froehlich na Informationweek.com uvádí následující varovné příznaky. Jde pouze o signály, není nutné reagovat na každý z jednotlivý nich. Řada faktorů ostatně působí proti upgradům – ať už jde o kapacity oddělení IT (nebo jeho ochotu), otázku nákladů či priority vedení firmy.
Přibývá požadavků na oddělení IT/podpory
Oddělení IT by mělo mít metriky, aby bylo hned jasné, co se děje. Přibývá-li požadavků, může to být prostě následek upgradu, tedy toho, že technologie jsou naopak nové. Nicméně pokud nedošlo k žádné aktualizaci, a přesto se tak děje, pak už systémy zřejmě neodpovídají pracovním procesům. Zpomalují práci/snižují produktivitu a stávají se úzkým místem. IT oddělení mají často přístup „nevrtat do toho, co funguje“ – zde již ale rostoucí problémy uživatelů ukazují, že zdánlivě spolehlivá technologie je na konci životnosti.
Roste množství výpadků
Selhání, závady… v některých případech je jasné, v čem je problém, hardware je už opotřebovaný nebo software na konci životního cyklu a dodavatel k němu již např. přestal vydávat opravy a aktualizace. Mnohdy ovšem příčiny selhání nemusejí být tak zřejmé; samotná technologie by třeba ještě mohla fungovat, ale už si pořádně nerozumí s nějakou novější. Náklady na správu a údržbu infrastruktury mohou růst bez ohledu na to, že výrobci vše ještě podporují. Minimálně je potřeba aktualizovat plány na to, jak řešit rostoucí pravděpodobnost selhání v produkčním prostředí.
Růst stínového IT
I když podstatou stínového IT je právě to, že o něm oddělení IT přesně neví a nemá ho pod kontrolou, určitý přehled by přesto mít mělo. Užívají-li zaměstnanci svá soukromá zařízení nebo veřejná cloudové služby pro práci s firemními daty, je opět jasné, že vlastní firemní IT nějak zaspalo. (Nestačí ovšem monitorovat síťový provoz, protože lidé dnes užívají třeba externí Wi-Fi nebo i vlastní mobilní internet.) Někdy je samozřejmě obtížné tento problém řešit – např. aplikace, které splňují podnikové parametry z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti, uživatelům nevyhovují, protože ti si již zvykli na příjemnější rozhraní.
Těžko se shánějí zaměstnanci
Některé technologie jsou cool, jiné už málem nikdo nezná. Při hledání nových IT specialistů se vyplatí popsat požadované technologie co nejkonkrétněji. Pokud je výsledkem malý zájem uchazečů nebo se zájemci rekrutují pouze ze zkušených veteránů, může to naznačovat, že firma používá zastaralé technologie. Samozřejmě opět: netřeba nasazovat něco jen proto, že v tom lidé rádi programují nebo to používají na svých smartphonech. Navíc je pravda, že aktuálně je mnohde poptávka po zaměstnancích vyšší než nabídka, relativně malá odezva na poptávku může mít tedy i jiné příčiny. Varovné je spíše to, že odpovídají zájemci, kteří se s požadavky míjí, ztrácí zájem v průběhu náboru apod.
Těžko se nasazují nové technologie
To je asi vůbec nejvážnější signál. Když rozvoj podnikání vyžaduje provést určitou úpravu, neměly by vznikat problémy s kompatibilitou. Často se podaří prosadit ve firmě nějaký nový projekt (nasazení IoT apod.), nicméně stávající infrastruktura v nasazení brání nebo neumožňuje novou technologii plně využít (např. vznikají datová sila a data nejsou přístupná všude tam, kde jsou potřeba; automatizace se na určitém místě zadrhne a vznikne úzké hrdlo). Firma může nějak fungovat se starým systémem, pokud působí problémy sám o sobě, nesmí ale paralyzovat inovace v jiných oblastech.
