Jaký je současný trh práce v oboru IT na Moravě? Jak jej vnímají společnosti, které se snaží nalézt vhodné zaměstnance? A jak je vnímá strana druhá, tedy uchazeči o práci? Jaké trendy sezačínají na trhu prosazovat a jak na ně mohou obě strany reagovat ? Zkusme si na tyto otázky odpovědět.
Nebude jistě překvapením, pokud v úvodu článku zopakuji tu nejzákladnější charakteristiku dnešního stavu – neustálý převis poptávky nad nabídkou. Hlad po šikovných IT pracovnících je velký, v některých specifických oblastech dokonce narůstá poměrně výrazně. Oproti tomu počet šikovných kandidátů se nijak dramaticky nezvyšuje – na trhu tak chybí nemalé množství IT specialistů různé odbornosti. Nejedná se samozřejmě pouze o specifikum Moravy, ale o situaci obecně platnou pro celou Českou Republiku a v širším pohledu pro celou (a dávno již ne jen západní) Evropu.
Brno, Ostrava a Zlín – tradičně silná univerzitní města
Pokud se podíváme na situaci z pohledu moravského regionu, můžeme ji z jistého úhlu pohledu vnímat jako poněkud paradoxní – několik kvalitních univerzit (Brno, Ostrava, Zlín) každým rokem produkuje na stovky technicky zdatných absolventů v IT či velmi příbuzných oborech. Tito absolventi nemají obvykle problém s nalezením vhodného uplatnění (často ještě před samotným ukončením studia), jejich nástupní platy patří k nejvyšším. Přesto se jich neustále nedostává. Nabídka tedy není malá – jednoduchou úvahou pak lze dovodit, že poptávka je velká. Ano, moravský region se stává oblíbenou destinací různých společností, které ke svému fungování ve větší (i absolutní) či menší míře potřebují schopné IT odborníky.
Brnu se zcela oprávněně přezdívá „české Silicon Valley“ – nalezneme zde nepřeberně IT firem – od malých start-up společností, různě specializovaných SW domů, několik silných hráčů světových jmen a samozřejmě SSC / BPO centra, která dokáží zaměstnat tisíce specialistů, často od juniorů a absolventů až po zkušené a „ostřílené“ odborníky. A noví investoři přicházejí – spolu s nimi pak volná pracovní místa pro další stovky lidí. Ostrava pochopitelně nezůstává pozadu, i zde poptávka po šikovných zaměstnancích roste. Neroste však jen z pohledu kvantitativního, ale také z pohledu kvalitativního – přicházejí nové technologie, nové programovací jazyky, zvyšují se nároky na jazykovou vybavenost uchazečů. Bohužel trh, a zejména vzdělávací sféra, nejsou schopny na tyto změny reagovat dostatečně pružně, proto je pak nedostatek vhodných kandidátů logickým důsledkem.
Kaleidoskop pohledů
Z pohledu uchazeče, například již několikrát zmiňovaného absolventa některé moravské technické univerzity, se situace může jevit jako nejlepší možná – firmy se o něj poperou, a to většinou ještě před tím, než vzdělání dokončí. Toto vnímání (byť nezřídka oprávněné) pak vede k situaci, kdy mnozí kandidáti přicházejí s neúměrnými požadavky, ať už se jedná o plat či jiné formy ohodnocení. Není tak výjimečná situace, kdy absolvent, často bez jakékoliv komerční zkušenosti a třeba s průměrnou jazykovou vybaveností žádá plat, který pobírá vývojář již několik let působící u společnosti.
Toto pak vyvolává nesoulad, v jehož důsledku může být pro firmy ještě obtížnější některé pozice obsadit – absolventi mají nereálná očekávání (nepodložená dovednostmi a zkušenostmi) a zkušení kandidáti nejsou většinou k dispozici – například vyhledání zkušeného vývojáře či SW architekta nemusí být o nic jednodušší, než vyhledání zkušeného managera či bankéře, často je tomu právě naopak. Lehce se tak můžeme ocitnout v pomyslném začarovaném kruhu, ze kterého nemusí být lehké najít cestu ven. Přesto se však zkusme zamyslet, jakým směrem by se mohl trh ubírat a jak je možné reagovat na nové trendy a výzvy, které nám přináší.
Z pohledu potenciálních zaměstnavatelů je zcela klíčová schopnost získat, vychovat a udržet si vlastní talenty – hvězdy musí být vychovány, ne koupeny. Pokud hovoříme o studentech (či absolventech), je úzká spolupráce se vzdělávací sférou klíčová. Společnost, kterou studenti nepoznají již při studiu, silně snižuje svoje šance tyto osoby zaujmout. Nejde přitom jen o pasivní prezentaci – stále častěji se setkáváme s tím, že firmy vysílají svoje zkušené pracovníky (např. SW vývojáře), aby na univerzitě vedli specializované semináře, zaměřené např. na úzce specializovaný programovací jazyk nebo novou technologii. A nemusí zůstat jen u VŠ – hovořit s nadějnými středoškoláky již také není nic neobvyklého.
Pokud již šikovného člověka získáme, je potřeba jej udržet – a zde už se dostáváme k širokému vějíři možností. Dnešní uchazeči o práci zdaleka nehledí jen na plat – zajímá je, na jakých projektech budou pracovat, jaké technologie budou používat, jsou extrémně citliví k otázkám firemní kultury, komunikace uvnitř firmy, možnostem růstu (kariérního i znalostního).
Stravenky, notebook a mobil? A to má být nějaký benefit?
Vnímání benefitů je také poněkud odlišné – stravenky, notebook a mobil již snad ani za benefit považovat nelze, naopak možnost částečného home office je věc, která láká stále více uchazečů – jeden z mnoha aspektů stále častějšího požadavku na work – life balance. Neméně důležité je také správně a reálně definovat požadavky na uchazeče – oddělit ty podstatné od podružných. Skutečně musí umět programátor plynně anglicky (pokud se s Angličtinou setká několikrát do roka)? Skutečně musí mít nový správce sítě ukončené inženýrské studium? Je zcela jistě zbytečné zužovat množinu kandidátů jen kvůli požadavkům, které sice vypadají „profesionálně“, ale v praxi až tak podstatné nejsou.
Z pohledu uchazeče je pak podstatné znát svoje schopnosti a dokázat je adekvátně ohodnotit – jistě, v mnoha článcích se člověk dočte, že zkušený Java vývojář může měsíčně brát až sto tisíc. Ano, může. Možná i více. Ale je potřeba někde začít, získat zkušenosti z komerčního prostředí, vypracovat se. Velkým nedostatkem stále zůstává jazyková vybavenost – byť se angličtina vyučuje v rámci všech relevantních studijních oborů, praxe bývá často poměrně tristní – pokud sám uchazeč nezdokonaluje svoje schopnosti, může být právě neschopnost dorozumět se v cizím jazyce překážkou k jeho úspěšnému uplatnění. Nespoléhejte se na dva semestry angličtiny (nebo jiného jazyka), ale sami se aktivně zdokonalujte – otevře Vám to mnoho dalších dveří.
Další vývoj
Situace na IT trhu se bude zcela jistě neustále dynamicky vyvíjet. Budou přicházet noví investoři, budou přicházet nové technologie – cloud computing, mobilní aplikace. Dnes poptávané znalosti mohou být v nedaleké budoucnosti již neaktuální, nebo minimálně ne tolik „v kurzu“. Identifikujeme-li však již dnes znalosti a schopnosti, které naopak potřeba budou, můžeme již nyní začít s přípravou budoucích talentů, kteří budou schopni a ochotni požadavky společností naplnit.