Jak si stojí IT v leteckém průmyslu

Letecká výroba spolu s kosmonautikou je dnes etalonem průmyslové vyspělosti jednotlivých států. Funguje zde tudíž dokonalá symbióza. Letecko-kosmické průmyslové odvětví doslova potřebuje ITC a to naopak nalézá největší aplikační bázi v L-K průmyslu.

L-K průmysl můžeme rozčlenit na základní obory jako je:

• Výrobu letadel všech kategorií
• Výrobu leteckých součástek včetně tzv. avioniky (elektronických systémů)
• Výrobu raket a střel pro obranné účely včetně vypouštěcích platforem
• Výrobu kosmických raket, kosmických lodí a kosmických soud (družic, satelitů) pro nejrůznější účely.

IT divize leteckých společností a firmy na hraně

Největší L-K koncerny mají i ITC divize a jsou vlastně „hraniční“ firmy mezi odvětvími L-K průmyslu a ITC. Zvláště je to zřetelné u L-K firem, které vyrábějí tzv. Avioniku (Honeywell, Rockwell-Collins, Thales Group apod.), kde vlastně ITC vysoce převládá. Když budeme hodnotit celý L-K průmysl, dle kvalifikovaných odhadů cca 35 % výroby jeho hodnoty tvoří výroba ITC; ale před 10-ti léty to bylo jen 25 %. Takže lze předpokládat, že zastoupení ITC se bude brzy blížit 50 %! Je třeba připomenout, že výrobky ITC pro L-K průmysl jsou vysoce sofistikované, u některých výrobků se jedná dokonce o prototypy (např. pro kosmický výzkum), s vysokou přidanou hodnotou. Poznámka: „Avionika“ neboli elektronické systémy pro L-K výrobu se člení na tyto základní kategorie: a) prostředky pro komunikaci, b) prostředky pro navigaci, c) prostředky pro monitorování (např. palubní deska, tzv. glass cockpit).

Armáda

Obrovský fenomén v leteckém průmyslu tvoří vývoj vojenských technologií, zde tvoří IT technologie 90 % veškerého snažení. Jen v loňském roce (2012) dosáhla celková výroba L-K průmyslu hodnoty cca 690 miliardy USD, z toho pro vojenství cca 290 miliard USD, takže plných cca 42 % výroby L-K průmyslu bylo určeno pro armády.

Z této skutečnosti je zřetelné, že nejvyspělejší současná L-K výroba (s nejvyšší přidanou hodnotou) je velmi drahá, to je dáno zejména nároky na vědu a výzkum. Válečné zbrojení (I. A II. Světová válka, ale i „studená“ válka) jak je známo, bylo „hybatelem“ především technického pokroku; odrazilo se především v L-K výrobě se zpětnou vazbou na L-K výrobu pro civilní účely. V současné době je zbrojení založeno na „hi-tech“oborech včetně L-K výzkumu, do kterého je zapojen i tzv. základní výzkum (výzkum laserů, všech druhů záření, kvantové fyziky apod.).

Ze světových bojišť rovnou do vesmíru

Vedle uvedeného zbrojního výzkumu se stává „novým hybatelem“ tzv. kosmický výzkum, který rovněž navazuje, resp. je úzce propojen se základním výzkumem. Zde je zapotřebí konstatovat, že dnes neexistuje ostrá hranice mezi vědou a výzkumem, které jsou zaměřeny na zbrojení systémy a výzkum vesmíru či jiný základní výzkum. I když jsou, např. v USA, prostředky (rozpočtové výdaje) určené na vědu a výzkum striktně alokovány, výstupy z výzkumů mají prostřednictvím koncernů někdy i civilní uplatnění – platí zde zákon trhu a čistý pragmatizmus.

Není potěšitelné zjištění, že v současné době výdaje na zbrojení celosvětově rostou, což se odráží i v celkové výrobě L-K průmyslu pro zbrojení, který stoupá rychleji než je tomu u výroby pro civilní účely. Souvisí to především s tím, že se díky globalizaci výroby prosazuje stále více zemí na celosvětové scéně; především jde o země seskupení BRICS (Čína, Indie, Brazílie, Rusko, Jižní Afrika). Protože těmto zemím roste HDP rychleji než v EU a USA, stávají se asertivními (více sebevědomými), což se projevuje v prosazování jejich „lokálních“ či „obchodních“ zájmů – tudíž zvyšováním výdajů na zbrojení.

Přehled o výdajích na zbrojení jednotlivých zemí(v mld. USD) a jejich růst 2001/2011

Pořadí	Stát	Výdaje 2012 (mld.USD	Růst v % 2001/11	Pořadí	Stát	Výdaje 2012 (mld. USD)	Růst v % 2001/11
1.	USA	711	80	6.	Japonsko	59	50
2.	Čína	143	286	7.	Indie	49	71
3.	Rusko	72	121	8.	J.Afrika	48	10
4.	U.K.	63	31	9.	Německo	47	1
5.	Francie	63	1,0	10.	Brazílie	35	30

Ročenka renomovaného institutu, SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute), který do oficiálních výdajů na obranu zahrnuje i další výdaje „uschované“ i v jiných rozpočtových kapitolách, uvádí, že celkové výdaje na zbrojení všech zemí světa v roce 2011 dosáhly úrovně 1.738 mld. USD. Z toho výdaje USA na obranu činily plných cca 40 % z celosvětových.

Dle statistik dosáhla hodnota výroby L-K průmyslu v roce 2012 cca 700 mld. USD, z toho zakázky pro armády dosáhly cca 300 mld. USD. Je třeba dodat, že díky celkovému růstu výdajů na zbrojení, rostou i objednávky pro L-K techniku. Naopak výdaje na civilní techniku stagnují, což je způsobeno pomalým růstem ekonomik vyspělých zemí (EU, USA), i když trend poněkud „vylepšují“ opět země BRICS, převážně však Čína.

Přehled největších světových L-K koncernů dle obratu (v mld. USD) v roce 2012

Pořadí	Firma	Obrat 2012 (mld.USD)	Pořadí	Firma	Obrat 2012 (mld.USD)
1.	Boeing	81,7	6.	Honeywell	37,1
2.	EADS	73,0	7.	General Dynamics	33,0
3.	United Technologies	64,0	8.	BAE Systems	27,2
4.	AVIC (Aviation Industry Corporation of China)	55,0	9.	Northrop- Grumman	26,0
5.	Lockheed-Martin	47,0	10.	Raytheon	24,9

Největším výrobcem L-K techniky v roce 2012 byly koncerny v roce USA, hodnota jejich výrobků dosáhla výše 218 mld. USD, což bylo cca 30 % celosvětové výroby. Struktura výroby byla následovná:

• Letadla pro civilní užití 52 mld.USD
• Letadla pro armádu 65 mld. USD
• Střely a rakety pro armádu: 25 mld.USD
• Kosmická technika: 45 mld.USD
• Výroba součástek pro let. techniku, vč. avioniky 31 mld.USD

O důležitosti L-K průmyslu pro USA svědčí i to, že dodávky pro Pentagon (obranný rozpočet) dosáhly v roce 2012 v hodnotu cca 110 mld. USD; činily tudíž cca 15 % z celkových výdajů.

Přehled největších L-K koncernů USA dle obratu (v mld. USD) v roce 2012

Pořadí	Firma	Obrat 2012 ( mld. USD)	Pořadí	Firma	Obrat 2012 ( mld. USD)
1.	Boeing	81,7	6.	Northrop Grumman	26,0
2.	United Technologies	64,0	7.	Raytheon	24,9
3.	Lockheed-Martin	47,0	8.	L-3 Communication	15,7
4.	Honeywell	37,1	9.	Textron	12,2
5.	General Dynamics	33,0	10.	Precision Castparts	7,2

Důležitou součástí L-K průmyslu je ta jeho část, která se zabývá výzkumem a výrobou zaměřenou na pronikání do kosmického prostoru a jeho využíváním pro podnikání, tedy tzv.„kosmický průmysl“. Jak bylo výše uvedeno, celková hodnota výroby L-K průmyslu se v roce 2012 odhadovala v rozsahu cca 700 mld. USD, z toho hodnota výroby pro „kosmického průmyslu“ byla cca 150 miliard dolarů.

Výdaje (investice) na výzkum a využívání kosmického prostoru prostřednictvím kosmických agentur se v roce 2012 odhadovaly na cca 41 mld. USD, podnikatelský sektor investoval cca 10 mld. USD a cca 50 – 60 mld. USD připadalo na ozbrojené složky. Celkově činily přímé investice na výzkum a využívání včetně obrany cca 110 mld. USD.

Například výroba komerčních satelitů realizovaná L-K koncerny činila v roce 2012 cca 12 mld. USD a služby spojené s vypouštěním satelitů do kosmu (nosné rakety) dosáhly hodnoty cca 2,5 mld. USD.

Poznámka: Pokud hovoříme o „kosmickém průmyslu“ myslíme tím výrobu přímou, tj. spojenou jen s L-K průmyslem, protože „nepřímo“ včetně návazných dalších průmyslových oborů a služeb se vytváří tzv. multiplikační efekt. V případě L-K průmyslu se jedná o 3 x větší hodnotu. Týká se to i investic – investovaný dolar vygeneruje cca 3 dolary zisku.

Připomeňme, že přední L-K koncerny, jak je výše uvedeno, jsou i velkými výrobci „kosmické“ techniky. Jistá specializace koncernů nastává, když jejich obrat klesá pod 10 mld. USD ročně.

V posledních deseti letech dochází k novému „fenoménu“ v podnikání směrem ke kosmickému prostoru; začaly vznikat nové podnikatelské subjekty, které považují vesmír jako nový prostor pro podnikání. Je zajímavé, že tuto možnost akceptovaly menší společnosti nebo dokonce vznikly zcela nové firmy, velké koncerny zatím vyčkávají.

NASA si uvědomila, že je zapotřebí uvedeným aktivitám vyjít vstříc a vyhlásila výběrové řízení v rámci projektu COTS (Commercial Orbital Transportation Services) na nákladní zásobování ISS (International Space Station) a CCDev (Commercial Crew Developement) a CCiCap (Commercial Crew Intergated Capability). Na uvedené projekty NASA postupně přispěla částkou cca 3 mld. USD, ročně cca 500 mil. USD. NASA uvedenou aktivitu nazvala, jako nový typ podnikatelských „inkubátorů“. Nejvíce uvedené příležitost využila společnost SpaceX podnikatele E. Muska, která již úspěšně vypouští svými nosnými raketami Falcon 9 kosmické lodě Dragon, které zásobují ISS. Důležité je, že SpaceX vypouští náklad do kosmu levněji než současné rakety. V letošním roce podobnou aktivitu chystá firmy Orbital Science Corporation s raketou Antares a lodí Cygnus.

Takto nově vzniklé firmy se nazývají „NewSpace“ a jsou stále jistými fenomény v podnikání i s tím podtextem, že některé založili i bývalí podnikatelé ze „silicon valley“, tudíž podnikatelé v ITC.

Přehled „NewSpace“ firem a jejich podnikání

Nosné rakety/kosmické lodě	Kosmické moduly	Kosmická turistika + suborbitální lety	Kosmické součástky + kosmické služby
Orbital Science Corporation	Bigelow Aerospace)	Armadillo Aeospace	Andrew Space
Reaction Engines	Excalibur Almaz	Blue Origin	T/Space
SpaceX Space Exploration Technologies Corp.		Spaceship Company	Masten Space System
Sierra Nevada Cor.		Space Adventures
		XCOR

Poznámka: Podnikatelé z ITC; E.Musk - SpaceX(e-commerce), J.Carmack – Armadillo Aerospace (video games), J.Bezos – Blue Origin (e-commerce).

K uvedeným firmám musíme ještě uvést společnosti nebo i neziskové nadace, které mají dnes poněkud „sci-fi“ cíle; jejich úvahy ale vycházejí z reálných základů:

1. firmy Planetary Resources a Deep Space Industries - chtějí získávat nerosty z asteroidů
2. firma Golden Spike si vzala za cíl opětné přistání na Měsíci 2 lidí za cenu 1,5 mld. USD
3. nadace Inspiration Mars Foundation by chtěla poslat dvojici lidí (muž-žena) k Marsu, který by jen obletěli s návratem na Zemi za 501 dní.

Závěr

Jak bylo uvedeno, vesmír podnikatelsky inspiruje nejvíce podnikatele z ITC, protože jednak mají dostatek kapitálu a jednak proto, že mohou uplatnit své manažerské zkušenosti a efektivně aplikovat širokou škálu výrobků ITC.

Tito „noví“ podnikatelé mají vlastně jen jednu snahu; dopravit do kosmu náklad daleko levněji (až násobně) než je tomu doposud a tím zpřístupnit kosmický prostor dalším podnikatelům a vlastně také široké veřejnosti. Jinými slovy jde o to přesvědčit investory a vědeckou veřejnost, aby investovali více peněz do vesmíru s menším rizikem. Když komercionalizace podnikání v kosmickém prostoru dosáhne určité úrovně – dnes se hovoří o 100 miliardách USD – tak v dalších krocích Měsíc a dokonce i Mars nebude problémem; potřebné know-how již k dispozici jako lidstvo máme.

Není tajemstvím, že hodnota výrobků uvedených firem „NewSpace“ je dnes více než z 50 % tvořena právě IT. Nejpravděpodobnější scénář proto překvapivě vypadá tak, že L-K na konec degraduje na pouhou součást IT průmyslu.