Průzkum HackerRank ukázal, že JavaScript je nejpopulárnějším programovacím jazykem, ovšem také nejkontroverznějším. Nicméně zatímco podíl vývojářů, kteří ho používají, stále roste, podíl odpůrců se postupně snižuje.
Letošní průzkum HackerRank byl proveden mezi 71 000 vývojáři ve 100 zemích. V rámci studie 2019 Developer Skills Report stouplo množství vývojářů, kteří uvedli, že ovládají JavaScript, ze 66 %.na 73 %. Ještě před rokem přitom vyšel JavaScript až na druhém místě, kdy nejvíc lidí reportovalo znalost Javy. Postupně také roste podíl lidí (ze 77 % na 84 %), kteří jsou přesvědčeni, že vývoj JavaScriptu se ubírá správným směrem. Za hlavní nedostatky jazyka se pokládá slabé dynamické typování, příliš často se měnící specifikace, množství různých frameworků a historická zátěž (zpětná podpora).
Thomas Claburn na The Register dává růst popularity JavaScriptu do souvislosti především s open source rozšířením TypeScript od Microsoftu, což je právě nadstavba obohacující JavaScript o prvky objektově orientovaného programování, zejména o statické typování. Stále více lidí se už učí přímo TypeScript.
Nejpopulárnějším frameworkem pro JS je Angular a následuje React. Pokud nicméně budou pokračovat současné trendy, letos se React zřejmě dostane na první místo, protože v loňském roce jeho znalost vzrostla z 20 % na 26 % účastníků průzkumu. Tento framework nad konkurencí jasně vede i co se týče technologie, kterou se vývojáři chtějí aktuálně naučit. React má oproti Angularu pověst platformy jednodušší a flexibilnější, u Angularu je navíc problém s přechodem z verze 1 na verzi 2 bez zpětné kompatibility.
Pořadí programovacích jazyků z hlediska jejich znalosti
1. JavaScript
2. Java
3. Python
4. C++
5. PHP
6. C#
7. TypeScript
8. Pascal
9. Ruby
10. R
Zdroj: HackerRank 2019
JavaScript se už občas používá i jako úvodní, demonstrační programovací jazyk i v učebnicích či úvodech do programování pro začátečníky; zde může hrát roli i to, že výsledky lze pak snadno spouštět a v prohlížeči sdílet, respektive kombinovat s obsahem na webu. Ovšem tradice výuky programování je stále přece jen jinde, takže právě vývojáři z řad studentů představují výjimku – z nich dle průzkumu ovládá JavaScript jen 42 %.
Z hlediska zájmu vývojářů zvládnout nové technologie je pořadí jazyků následující: Go, Python, Kotlin (úspěch firmy JetBrains), TypeScript. Se zájmem o TypeScript podle HackerRank zase klesá chuť zvládat prostředí Scala (poznámka: i když jak to spolu přímo souvisí, jedno je nadstavba pro JavaScript a jedno pro Javu, respektive Scala je nový jazyk zpětně kompatibilní s Javou).
Co se týče nejčastěji přiznávaných prohřešků vývojářů, více než 60 % připustilo použití netestovaného nebo vadného kódu, kolem 10 % se přiznalo, že někdy omylem smazali klíčovou databázi nebo vypnuli produkční server.
Viz také necelý rok starý průzkum JetBrains: JavaScript mezi programátory stále vede
Studie byla provedena ve 100 zemích, tudíž se zaměřuje i na rozdíly mezi jednotlivými regiony. Jak se liší vývojáři ve (především východní) Asii, Evropě a Severní Americe? Stručně řečeno, v Asii kladou největší důraz na svůj profesní růst, v USA je tato preference nejnižší a Evropa někde mezitím. Opačné je to z hlediska důležitosti platu a dalších benefitů. V Evropě se relativně největší důraz přikládá tomu, aby řešené problémy byly samy o sobě zajímavé, vývojáři také nejvíc požadují flexibilní pracovní dobu/práci z domova. A na závěr z průzkumu, jaké nové technologie považují vývojáři obecně za perspektivní a jaké naopak za přeceňované? Do první skupiny spadá především hluboké učení a Internet věcí, relativně největší skepse naproti tomu panuje k praktickému využití blockchainu a kvantových počítačů.
Zdroj: HackerRank 2019 Developer Skills Report a další