Neověřená zpráva z Ruska již stačila vzbudit ve světě poměrně velký ohlas. Microsoft prý umožňuje světovým výzvědným službám odposlouchávat konverzaci s ověřením místa, kde se uživatel v době hovoru nacházel.
První report v této souvislosti přinesl minulý týden ruský deník Vedomosti, ruská kontrarozvědka Федеральная служба безопасности Российской Федерации
Federální služba bezpečnosti (FSB), je prý schopná odposlouchávat Skypové hovory již několik let. V této souvislosti není bez zajímavosti připomenout, že FSB před dvěma lety svým zaměstnancům zakázala používání tří mezinárodních IT služeb: GMailu, Hotmailu a právě zmiňovaného Skype. V důsledku informace některé ruské velké společnosti od užívání služby opustily. Mezi společnostmi je i renomovaná ruská bezpečnostní společnost Group-IB.
Co přesně Vedomosti tvrdí? Podle ruského deníku nejde ani tak technickou chybu v šifrování, jako o skrytou funkcionalitu pro potřeby zpravodajských služeb, deník přímo obviňuje Microsoft z integrace špionážní komponenty.
“Společnost Microsoft po koupi služby Skype upravila její kód tak, aby bylo možné šifrované hovory odposlouchávat, v současnosti to firma umožňuje například orgánům činným v trestním řízení„ cituje deník ředitele společnosti Peak Systems, Maxima Emma. Podle Emma umí Microsoft přepnout klientskou aplikaci každého uživatele do speciálního režimu, kdy se klíče pro šifrování hovoru negenerují na straně klienta, ale až na serverech Microsoftu, s přístupem ke klíčům pak je možné hovory odposlouchávat.
Technologická stránka věci a historický kontext
Pokud se podíváme na stav služby před akvizicí Microsoftem, neměla být díky kombinaci P2P komunikace v kombinaci s relativně silným 256-bitovým šifrováním (vyvinutým v USA) prakticky možná, přesto se již v té době objevovaly první pochybnosti. A objevily se první diskutabilní důkazy o odposleších, ty byly ale realizovány spíše prostřednictvím trojských koní, které se nacházely na PC uživatele, než prostřednictvím samotného Skype.
V roce 2008 společnost Skype oficiálně prohlásila, že popírá jakékoli zvěsti o možném odposlechu své služby, ani sama společnost prý vzhledem k P2P povaze Skype efektivní odposlouchávání zprostředkovat nedokáže. V podobném duchu se nesla například i prohlášení německé policie, která měla o rok dříve přesně opačný problém – vadila jí nemožnost odposlechu hovorů.
Microsoft přináší nečekané změny
Microsoft službu odkoupil v poměrně napínavé dražbě roku 2011, na dotaz ohledně možnosti odposlechů se ale na rozdíl od původní společnosti Skype odmítl jakkoli vyjádřit, čímž vznikl prostor pro dohady.
Počátkem léta loňského roku Microsoft zemnil původní P2P architekturu služby a spekulace o možnosti odposlechu, respektive rovnou nové integraci prvků pro možnost špehování se objevily na scéně znovu.
K modifikaci architektury došlo oficiálně z důvodu zajištění větší stability služby, to byla a do dnes zůstává velká Achillova pata bezplatného nástroje pro internetové (non SIP) hovory a videohovory. Microsoft tehdy udělal to, že přesunul tzv. „superuzly“, které routují provoz na svoje vlastní servery ve svých cloudových datacentrech, právě tento centralizující krok vyvolal obavu kvůli možnému snazšímu sledování hovorů. Dříve se uzly pro směrování hovorů nacházely na počítačích uživatelů. Microsoft sám o této změně tvrdí, že sloužila pouze ke zvýšení výkonu sítě a rozšíření její škálovatelnosti.
Přibližně ve stejné době ale americký Washington Post přinesl zprávu, že Microsoft skutečně umožnil orgánům činným v trestném řízení přístup ke komunikaci uživatelů. To sice Microsoft skutečně potvrdil ale s poukazem na fakt, že se jednalo pouze o textovou (IM) komunikaci a ne o samotné hovory.
Otevřený dopis
Nad fungováním Skype a ochranou jeho prostřednictvím přenášených dat se vznášejí různé otazníky, skupina neziskových organizací, novinářů a dalších aktivistů proto na konci ledna letošního roku přišla s otevřeným dopisem společnosti Microsoft (Respektive třem odpovědným osobám), ve kterém žádá o ztransparentnění současného stavu služby. Dopis prozatím zůstává bez odezvy.