Komu patří budoucnost? ptá se v knize Jaron Lanier
V nakladatelství Dokořán právě vychází skvělá kniha Jarona Laniera: Komu patří budoucnost (Who Owns the Future, 2013), která si jistě najde své místo v knihovně každého, kdo se zamýšlí nad digitální ekonomikou, internetem a novými technologiemi nad rámec napulírovaných marketingových zpráv z firemních brožurek a technologických webů. To, že kniha vychází s tříletím zpožděním vůbec nevadí. Lanier je vizionářem těžké váhy a jeho myšlenky jsou stále platné i dnes - snad ještě víc než kdysi.
Lanier, padesátiletý hipík s dredy do pasu, svérázná celebrita ze Silicon Valley, jež současné dění na internetu označuje za digitální maoismus. Hudebník, filosof a otec virtuální reality, který nikdy nedostudoval žádnou univerzitu a při svých potulkách po Spojených Státech skončil v kalifornském technologickém kotli.
Připomeňme si zde, bez dlouhých řečí, pouze pár myšlenek z jeho právě vycházející knížky:
Během celé historie lidstva byli lidé vždy svými nejhoršími nepřáteli a kdykoli někdo někoho utlačoval, pak také usiloval o získání kontroly nad jeho komunikačními nástroji. Já a moji souputnici ze světa počítačových technologií jsme si mysleli, že digitální sítě tuto starou hru změní
V období digitální ekonomiky mít moc znamená vlastnit nejvýkonnější počítače na síti - Sirény.
Personální počítače měly znásobit naší inteligenci a vést nás k dosahování nových a nových intelektuálních cílů. (Apple prezentoval své první počítače jako bicykl pro mozek). Tablet, ale i chytrý telefon, je už ovšem zařízení, kterým se prosazují nové mocenské struktury. Běží na nich pouze programy schválené jedinou autoritou.
Microsoft sám sebe kdysi prezentoval jako firmu nabízející pracovní nástroje. Největší popularitu spotřebitelů ale získal svou herní konzolou Xbox.
Digitální ekonomika je založena na špehování. Smířili jsme se s tím, že budeme neustále sledováni. Bezbřehost naší spotřebitelské pasivity je deprimující.
Nabídku webové služby zdarma (vyhledávání, sociální sítě) jsme ochotni vyměnit za svou osobní svobodu. Pokud ale dnes žádáme služby zdarma, měli bychom si být vědomi toho, že za ně v budoucnu zaplatíme. Požadujme takovou informační ekonomiku, která bude ku prospěchu všech, jinak dojde k neomezené koncentraci moci.
Internet je často srovnáván s Divokým Západem, s jeho snílky a podvodníky. S báječným příslibem půdy zdarma, přístupné ovšem po monopolizované železnici. Systémy, kde se dává něco za nic, jsme ale překonali už dříve – a můžeme to udělat znovu.
Digitální pesimismus
Technologický průkopník a provokativní myslitel Jaron Lanier svou knihou zpochybňuje vize „krásného nového světa“ digitálního věku, v němž prostřednictvím sítí volně plynou informace a všechno bude dostupné všem a prakticky zdarma. Takový svět totiž čeká jen trvalý hospodářský sestup a sociální degradace většiny lidí, zatímco peníze a moc se budou koncentrovat u těch, kdo vlastní a ovládají nejvýkonnější počítačové servery a největší sítě. Autorovo varování před nedávno nastoupeným směrem ve vývoji sítí vychází z pesimistické teze, podle níž jsou digitální technologie první technologií v dějinách, která v konečném výsledku zlikviduje více pracovních míst, než jich vytvoří.
Zničí sirény kreativitu a střední třídu?
Nejvýkonnější počítačové servery, jež autor nazývá „Sirény“, totiž lákají uživatele na rychlé a bezplatné služby a prakticky zadarmo od nich získávají ohromný objem informací. Tyto informace (uživatelem vytvořený obsah, jeho osobní data, preference i zvyky) potom prodávají dál, čímž podle autora nenápadně likvidují střední třídu, a to s její vlastní pomocí. Podle jeho analýzy se v rukou několika stovek takzvaných „Sirén“ – centrálních informačních serverů, které lákají na rychlé a bezplatné služby – které soustřeďují vedle intimních údajů i výsledky veškeré tvůrčí práce všech ostatních uživatelů. Sirény pak filtrováním a přeprodáváním těchto informací generují zisky v řádu stovek miliard dolarů – a všem ostatním hrozí ztráta zaměstnání a příjmů za jakoukoli smysluplnou činnost.
Jaron Lanier (* 1960) je americký odborník na informační technologie, hudebník, podnikatel a vědec, který mimo jiné stál u zrodu technologie virtuální reality. Zakládal startupy, které postupně odkoupily firmy Oracle, Adobe nebo Google. Je autorem knihy Information Is an Alienated Experience (Informace je odcizenou zkušeností, 2006) a bestselleru You Are Not a Gadget (Nejste žádný mechanismus, 2010), které významně zasáhly do diskuse o perspektivách informatizace společnosti. V současnosti navrhuje nové projekty pro Microsoft.
Knihu Jaron Lanier: Komu patří budoucnost? vydalo nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo
