Lehký úvod do světa unixových serverů IBM POWER7

V polovině října, tedy asi před čtyřmi týdny, společnost International Business Machines oznámila upgrade své druhé nejvýkonnější serverové řady, kategorie Power Systems. Ta se dočkala přidání nejmodernějších sběrnic a zdvojnásobení připojitelné operační paměti, to vše při zachování stávajících cen. Dříve než si odpovíme na otázku, k čemu je takový výkon vlastně dobrý, zkusme se sami sebe zeptat, vyznáme se vůbec ve světě nejvýkonnějších IBM unixových serverů jako takových?

portfolio IBM POWER7 blade serverů

IBM řadu POWER7 představila loni v únoru, na trh pak byla uvedena v srpnu téhož roku, kdy nahradila předchozí generaci Power6 (v nejaktuálnější konfiguraci běžící na Power6+ procesorech). Vedle většího počtu jader a lepší energetické efektivity, která je dnes prakticky jako samozřejmost, přišla nová generace zejména s dramaticky navýšenou propustností. Hlavní přínos není tedy ani tak v samotném výkonu hardware (jmenovitě hlavně procesorů, jejichž výchozí taktovací frekvence se dokonce nepatrně snížila), jako v alchymii vyvážení taktovacích rychlostí, vláken a jednotlivých procesorových jader k dokonalé souhře, připravené dynamicky reagovat na jakoukoli nárazovou (i stálou) pracovní zátěž.

Protože není univerzálnosti bez plýtvání výkonem, železo je pochopitelně optimalizováno primárně na provoz vícevláknových aplikací, jako je Java, databáze a různý korporátní middleware. Již to nám napovídá, jaký je asi hlavní rozdíl mezi šestou a sedmou generací Power systémů, jedná se vedle čtyřnásobného navýšení počtu jader a osminásobného navýšení počtu vláken, které umožní paralelní běh většího počtu vláken současně, o úplně nový způsob práce s L1, L2 a L3 cache pamětí. Obojí představuje kritické komponenty pro to, aby se data mohla skrze systém pohybovat co nejrychleji (například aplikace jako transakční procesy a analytiky).

Malý pohled do historie

Jak se vyvíjely POWER procesory

Jak se vyvíjely POWER procesory a kam směřují

Generace procesorů POWER7 představuje oproti předchozí mikroarchitektuře POWER6 krok úplně novým směrem. Hlavní důraz je v ní kladen na mnohem větší energetickou efektivitu a již výše zmíněné paralelizované procesy, které si vyžádaly dramatické navýšení počtu procesorových jader. Několik let si přitom IBM u řady POWER vystačilo jen se dvěma jádry na procesoru.

IBM prodávala dual-core 64-bitové POWER procesory od dob, kdy v roce 2001 přišla s generací POWER4 a tohoto konceptu se držela přes 130 nanometrovým výrobním procesem vyráběné POWER5 procesory z roku 2004 až po 65 nanometrovou technologii u čipů POWER6 z roku 2007. Změna nenastala dokonce ani u generace POWER6+, která byla představena v roce 2008 (pro blade servery 2009).

Revoluce přišla až se sedmou generací , která přinesla 8 jader a totálně odlišnou architekturu, kde každé jádro představuje vlastně plnohodnotný procesor, který však disponuje pouze jednou výkonnou pipeline, jíž do jádra proudí sekvence kroků, které instrukce, nebo instrukční sety mají být vykonány. Každé jádro zvládne naráz vykonávat až čtyři paralelizované procesy a procesor tedy zvládá obsluhovat zároveň až 32 procesů.

Kdy má smysl o POWER7 portfoliu uvažovat

Architektura POWER7 procesoru

Co asi napadne téměř každého, jsou samozřejmě finanční trhy a bankovně-pojišťovací sektor, kde jsou potřeba analytická řešení schopná vyhodnocovat enormní množství dat a transakcí v reálném čase. Jenže výkonné unixové systémy typu POWER7 mají mnohem širší využití, příkladem z průmyslu může být třeba segment správy aplikací chytrých energetických sítí, využití na silnicích či v dodavatelském řetězci. Ty vyžadují na minutu aktuální data, aby mohla v reálném čase dodávat elektřinu tam, kde je nejvíc potřeba, a zároveň třeba pomáhala zákazníkům průběžně monitorovat spotřebu energie, aby ji mohli omezit během každodenní nejdražší špičky.

Po extrémně výkonných unixových serverech ale sahají čím dál tím častěji také menší a střední podniky, které potřebují virtualizovat větší množství starého hardware či vyžadují nárazově extrémní výkon (systémy POWER bez potíží zvládají až 90% vytížení procesorů), ale bojí se svěřit svá kritická data veřejnému cloudu.

Seznámení s POWER7 portfoliem

V portfoliu POWER7 nalezneme konfigurace, jejichž rozpětí sahá od robustních systémů, přes snadno škálovatelná bladová řešení do datacenter až po výkonné platformy pro menší podniky. Zde je malý přehled:

V portfoliu POWER7 nalezneme konfigurace, jejichž rozpětí sahá od robustních systémů, přes snadno škálovatelná bladová řešení do datacenter až po výkonné platformy pro menší podniky. Zde je malý přehled:

IBM Power 755

Ve všech serverech lze provozovat přes 15 000 aplikací pro operační systémy AIX, IBMi a Linux. Software vůbec představuje specifickou kapitolu světa POWER7, ale o tom zase někdy jindy.

Exit mobile version