Současná generální ředitelka Hewlett Packard Meg Whitman pokračuje v drsné transformaci firmy. Ostatně má důvod, HP připomíná dinosaura, který přežil díky svým tukovým zásobám do éry savců, jenže nyní je nutně potřeba učinit alespoň jeden evoluční krok, aby to nebyla poslední zastávka na jeho pouti.
Zatím posledním nápadem železné lady korporátního světa je přeměna HP na flexibilní firmu, což je samo o sobě poměrně odvážný krok, navíc hodlá zaměřit HP hlavně na výrobu tabletů a chytrých mobilních telefonů. Pamětníci dobře vědí, že na tomto poli HP zkoušelo štěstí již několikrát a téměř pokaždé s rozpačitými výsledky. Druhým problémem zůstává jednoduše fakt, že HP je něco jako obří zaoceánský parník, který se špatně manévruje, neboť každé pootočení kormidlem se projeví změnou kurzu až za notný čas a pokud už hrozí blízká srážka s ledovcem, je někdy výhodnější prorazit silou v již nastaveném kurzu.
Společnost momentálně a koneckonců dlouhodobě těží zejména ze své velikosti, která jí zajišťuje výhodnou pozici na určitých trzích, jako jsou kancelářské a průmyslové tiskárny či určité typy serverů, jenže to je právě problém. Trhy na kterých HP hraje dlouhodobě prim, se totiž stávají čím dál více okrajové a jednoho dne by to takto velké společnosti mohlo definitivně zlomit vaz.
Čas na změnu trhu
Whitman v několika rozhovorech z minulého týdne přiznala, že chce proto probudit firmu radikálním obratem, hlavní úsilí má být napříště orientováno na mobilní byznys chytrých telefonů, tablety a vůbec zařízení stojící na NAND flash pamětích, jako jsou nejrůznější microservery a plejáda produktů pro koncový segment.
Ředitelka zdůraznila, že HP potřebuje zejména silný chytrý telefon, jinak nebude ve světě, kde podobná zařízení představují hlavní počítač většiny populace, znamenat za chvíli nic.
Čím má HP na trhu, kde již jednou neuspělo prorazit? Podle hlavy HP leží klíč zejména v designu. Připomněla poněkud netaktně svůj nástup do společnosti, kdy dostala svůj první služební HP notebook. Když Whitman přístroj uviděla, pomyslela si svým typicky ženským pohledem, že dostala místo krásného nového počítače hnusnou tmavou cihlu. Po návštěvě logistiky v Palo Alto, kde vedle sebe ležela seřazená HP PC jí v podobném duchu nešlo na rozum, jak někdo může něco takového vůbec kupovat. Nová, nebo lépe řečeno spíše oprášená strategie tedy leží v zaměření na unikátní estetiku, která s trochou štěstí, nebo epigonství bude úspěšně emulovat výsledky designu Apple.
Motivů je ovšem více
Jsou ale i jiné důvody přemýšlet o změně. Diane Bryant z Intelu nedávno potvrdil to, co ve svých odhadech říkají i agentury sledující vývoj trhu, HP se propadá z první trojky mezi výrobci velkých serverů pro datacentra někam na čtvrté až páté místo. To b mohlo těšit zejména jeho odvěkého rivala IBM, tedy alespoň v případě, že by mu zároveň nerostla nová agresivní asijská konkurence. Zbylí matadoři, tedy již zmiňované IBM či slabší Dell se přitom na svých pozicích drží celkem spolehlivě.
Není pochyb, že tak rychlý propad firmu zvyklou fungovat do značné míry ze setrvačnosti, poněkud překvapil, otázkou zůstává co dál.
Směr, který vytyčila nová ředitelka, nepřináší až zase tolik výhod a je krokem do obrovského rizika. Tak tomu bylo u spotřebitelského trhu, na který teď zaměřuje HP zrak, ostatně vždycky. Případný neúspěch odčerpá společnosti množství prostředků, přinese další vlnu propouštění a poškodí značku, což je dnes pomalu to jediné hodnotné na celé společnosti. Na radikální obrat nezbývá navíc potřebný čas. Jenže co dělat jiného? Držet se současných byť výhledově ztracených pozic, modlit se a doufat? A vůbec, neocitla se HP už dávno na bludné spirále vedoucí do pekel?