Pokud chce ČR posílit konkurenceschopnost firem a českou ekonomiku opřít o obory s vysokou přidanou hodnotou, musíme intenzivněji šlápnout do digitalizace a inovací. V přepočtu na obyvatele zatím výše českých investic do výzkumu a vývoje nedosahují ani polovinu toho, co v Německu a zaostávají i za průměrem EU. Do značné míry inovační projekty brzdí i nedostatek českých IT expertů. Firmy proto musí stále častěji najímat cizince, což jim ovšem v současné době komplikuje pandemická situace. Výrazně by pomohlo, kdyby jim česká legislativa umožnila vykonávat práci i z jejich domovských zemí.
„S další a další pandemickou vlnou si firmy uvědomují, že svět byznysu se už do starých kolejí nevrátí a že tedy musí své vnitřní fungování změnit natrvalo, což znamená digitalizovat. Zároveň vnímají nutnost rozvíjet výzkum a vývoj a zaměřit se na obory s vysokou přidanou hodnotou. Jen tím zajistí sobě a následně i celé české ekonomice stabilitu a konkurenceschopnost,“ říká Illya Pavlov, ředitel společnosti Acamar, s tím, že v ČR, ale i v celé EU aktuálně chybí dostatek kvalifikovaných expertů, kteří by inovační projekty realizovali.
Z údajů poradenské společnosti McKinsey přitom vyplývá, že firmy, které se během pandemie pustily do digitální transformace svého podnikání, dosáhly za 10 dní toho, co by jinak trvalo 10 měsíců. Stejně razantně se ovšem zrychlila i potřeba specializovaných dovedností. Podle zprávy Světového ekonomického fóra o budoucnosti pracovních míst souvisí všech 10 nejpoptávanějších rolí s digitalizací a technologiemi. Zájem o datové vědce, specialisty na umělou inteligenci a strojové učení, digitální marketingové pracovníky a vývojáře softwaru roste po celém světě.
Chybí milion IT expertů
Dle odhadů má jen v EU chybět až milion IT expertů. „Teze, že by EU mohla tato chybějící místa zaplnit z vlastních zdrojů je nereálná, vždyť podle průzkumu EU z roku 2019 dvě pětiny zdejší populace nebyly schopny vykonávat základní úkony, jako připojit se na Wi-Fi nebo používat webové stránky. Jediným řešením jsou odborníci ze zemí mimo EU,“ říká Illya Pavlov. Po pandemii se dle něj určitě nevrátí svět do starých kolejí, firmy se budou muset přizpůsobit, zvyknout si na vzdálené fungování, mezinárodní týmy a být více flexibilní. Například česká centra podnikových služeb, která se inovačním projektům intenzivně věnují, dnes dle oborové asociace ABSL zaměstnávají už téměř polovinu cizinců. Většina jich pochází ze zemí EU, ale roste i počet absolventů a zkušených talentů z mimoevropských zemí.
Situaci s náborem či najímáním expertů ze zahraničí však v celé Evropě komplikují pandemická opatření a v Česku navíc i platná legislativa. Kvalifikovaní cizinci k nám kvůli epidemii nemohou snadno přesídlit a kvůli daňovým zákonům dlouhodobě nemohou svoji práci vykonávat ze zahraničí. Zaměstnavatelům i zaměstnancům by potenciální dvojí zdanění značně komplikovalo život. Zjednodušení a zpřehlednění těchto pravidel by na české straně podpořila rozvoj inovací a zvýšila přidanou hodnotu zdejších projektů.
Ostatně koronavirová krize ukázala, že mnoho pracovních činností lze vykonávat odkudkoliv a pracovníci tak nemusí být v kancelářích, dokonce ani nemusí být ve stejném městě či zemi. Zatímco před pandemií pracovala dle studie personální společnosti Randstad na dálku zhruba čtvrtina zaměstnanců, tak na konci loňského roku to již byla polovina. Zároveň průzkum ukázal, čtyři z pěti firem dokonce zaváží nějakou trvalou politiku práce z domova.
Vzdálená práce i přes státní hranice se ve světě rychle stala běžnou realitou a Česká republika na tento trend musí rychle reagovat, aby jí neujel vlak. Pracovní síla bude stále mobilnější a s možností práce odkudkoli. Nezávislí profesionálové si mohou vybrat mezi dočasnými pracemi a projekty po celém světě, zatímco zaměstnavatelé mohou vybírat nejvhodnější kandidáty pro konkrétní projekty bez geografických omezení.
