Multikanálová budoucnost: jaké mobilní aplikace budete vytvářet vy?

Nejen zákazníci, ale i zaměstnanci a obchodní partneři budou mít v blízké budoucnosti na výběr mezi přístupem z počítače, tabletu, smartphonu a případně osobním jednáním. Firemním informatikům, kteří budou nuceni pokrýt různá zařízení, se otevírají tři varianty architektury: nativní aplikace, webové aplikace a hybridní aplikace.

Richard Marshall přednesl na pražském briefingu Gartneru na toto téma velmi inspirativní přednášku.

V souvislosti s multikanálovou budoucností připomněl také koncept BYOD, který navíc získává další zajímavý aspekt. Uživatelé si stále častěji zvykají používat nejen svoje vlastní zařízení, ale především svoje vlastní aplikace (BYOA). Proč mám používat zastaralou firemní aplikaci, když mám vlastní mnohem lepší řešení? A uživatelé jsou schopni si skutečně najít aplikaci s vyšší úrovní designu i vyšší mírou uživatelského pohodlí. Takovou, která je za přijatelnou cenu dostupná jednotlivým uživatelům, a nikoliv organizacím, připomíná Richard Marshall.

Zavádění vlastních aplikací, které budou tyto podmínky respektovat, se nelze vyhnout, ale jakou zvolit strategii? Budeme vyvíjet nativní aplikace pro každou situaci, proces a pro každé zařízení? Nebylo by lepší vytvářet webové aplikace? Kde jsou výhody jednotlivých řešení?

V zásadě existují tři možné architektury pro mobilní řešení. Jsou nativní aplikace, hybridní aplikace a webové aplikace.

Nativní aplikace

Přímo vytvořené nativní aplikace nabízí nejširší funkce, nejpohodlnější uživatelské prostředí a nejlepší využití všech funkcí daného přístroje. Bohužel jsou taky nejdražší, nejhůře se opravují a testují, zabírají nejvíce místa a musí být vyvíjeny pro každou platformu zvlášť. Existuje sice několik balíků, které umožňují vyvíjet pro více platforem, výsledný kód však rozhodně není optimalizovaný. Tato cesta obsahuje tři základní problémy.

  1. Vývoj a testování je zapotřebí řešit pro různé operační systémy, různé verze těchto systémů, různé velikosti obrazovek a funkcionality zařízení. To se týká i každé opravy, upgradu apod.
  2. Chybu nelze napravit okamžitě. Nová verze aplikace musí být vystavena na několika storech s běžnou schvalovací dobou kolem 14 dnů.
  3. Nezanedbatelná je i velikost aplikace, což může omezit použitelnost u levnějších mobilních zařízení.

Webové aplikace

Taková architektura je zřetelně nejjednodušší, ať už se jedná o optimalizovanou webovou stránku, web adapter nebo HTML stránky. Výhodami jsou především cena, nezávislost na platformě a možnost rychlých změn (agility).
Hlavní slabinou pak je nižší uživatelská přívětivost, a především nedostupnost řady funkcí zařízení (fotoaparát, NFC komunikátor, čtečka QR kódů atd.). Webová aplikace tak z „nabušeného smartphone“ udělá v podstatě čtečku s možností vkládání základních údajů

Hybridní aplikace

Hybridní aplikace mají zpravidla serverovou část, kde je realizována většina funkcí, a nativní část optimalizovanou pro dané zařízení dostupnou na příslušném aplikačním storu. Uživatel, který do svého zařízení instaluje nativní část, může využívat různé serverové části (tedy fakticky pracovat s různými aplikacemi). Výhodou takového uspořádání je podstatně nižší cena nežli u nativních aplikací, podstatně lepší možnost využití funkcí zařízení, vysoká dostupnost na různých platformách, schopnost rychle reagovat na změny nebo případné chyby v aplikaci a nižší nároky na paměť zařízení. Nevýhodou proti čistě nativním aplikacím zůstává nižší kvalita uživatelského prostředí.

Kterou architekturu vybrat?

Záleží, komu je aplikace určena. Pokud budeme hledat řešení pro desetitisíce velmi náročných uživatelů, určitě je potřeba se orientovat na nativní aplikace. Typickým příkladem je elektronické bankovnictví. Na druhou stranu, není realistické předpokládat, že by uživatel instaloval nativní aplikaci každého obchodu, který mu chce něco poskytovat. Není reálné sledovat příliš mnoho aplikací v jediném zařízení a ve smartphonech často ani není dost místa.

Webové aplikace jsou nejjednodušší. Tam, kde stačí jednoduchý sběr dat, výběr z předem známých variant nebo poskytnutí základních informací, tam určitě mají své místo.

Hybridní aplikace jsou nejvhodnějším řešením pro B2B a vnitrofiremní aplikace. Právě touto cestou jdou především firmy jako je SAP, které nabízejí nativní verzi aplikace, která zprostředkuje napojení na vlastní server SAP. Jsou však dostupné i balíky nevázané na licence SAP, jako je třeba FormApps602.

Co na závěr?

Kovářova kobyla chodí bosa, a to platí i pro místní zastoupení Gartner – KPC Group. Prakticky každý v sále měl v kapse smartphone, tablet nebo počítač. Bohužel jen velmi málo z nás mělo propisovačku. Papírový formulář vyhodnocení konference tak působil trochu, jako by Gartner či jeho místní partner neuměl aplikovat své vlastní předpovědi. Prezentace na CD byla rovněž anachronismem. Nikdo z nás, co jsme seděli při obědě u stolu, už nemá ve svém zařízení CD mechaniku.

Ale pokud je prognóza Richarda Marshalla správná, čeká i KPC Group multikanálová budoucnost. Možná, že už příští rok nabídnou vedle papírových dotazníků i elektronické kanály – aplikace pro různé typy zařízení a situací uživatelů.

Autor textu pracuje jako výkonný ředitel ve společnosti Software602 a. s.

Exit mobile version