Charles Cooper se pokouší ohodnotit výkon šéfů technologických firem v
uplynulém roce. Dobře v jeho očích obstál Apple, Google a Facebook,
respektive jejich výkonní ředitelé, horší je to u Yahoo, HP nebo třeba RIM.
V případě Applu jsou hrdiny jak zemřelý Steve Jobs, tak i jeho
nástupce Tim Cook. Cooper se domnívá, že z pohledu firmy se Jobsův
odchod nemusí výrazně projevit, protože Cook je jeho „alter ego“. S
Jobsem dlouho pracoval a celé vedení firmy Apple si mohlo osvojit
Jobsovu filozofii produktového designu. Faktem je, že Cook není
„idol“, ani se tak nesnaží vystupovat. Uvedení iPhonu 4S se tudíž
nestalo takovou show a stály se menší fronty. Akcie Applu, mnohdy už
předtím pokládané za nadhodnocené, dokázaly ale i tak během roku
přidat 17 % své hodnoty. Při dnešních fluktuacích kapitálových trhů to
samo o sobě moc nevypovídá, nicméně relativně už ano: Apple svým
růstem překonal indexy Nasdaq i S&P 500. Všechno zatím nasvědčuje
tomu, že předání rolí proběhlo bezproblémově a úspěšně.
Druhým hrdinou roku má být Mark Zuckerberg. Proč? Cooper zmiňuje, že
udělal z Facebooku samozřejmost. Novinkou nyní je, když se někdo
rozhodne, že Facebook přestane využívat, účet jednotlivců i firem se
zde pokládá za samozřejmost (dalo by se říct defaultní nastavení).
Zuckerberg se stal mediální hvězdou. Firma může při IPO získat až 100
miliard dolarů, a jakýkoliv výsledek, který se tomu bude blížit
alespoň řádově, je vzhledem k jejím příjmům a zisku v podstatě z
jiného světa. V roce 2006 Zuckerbergovi přitom za celou firmu nabízeli
750 milionů dolarů a všichni se divili, že peníze nevzal a „přecenil
své síly“ (už tato částka byla hodnocena jako nadsazená, Facebook se
tehdy pokládal za méně nadějný než MySpace). Prakticky jediné, o co
Facebook neustále zakopává, jsou kauzy týkající se ochrany soukromí
uživatelů. Zuckerberg se rozhodl ve sporu s americkou Federal Trade
Comission pokud možno ve všem ustoupit; zřejmě se obává tahanic s
administrativou po vzoru Microsoftu. Rozhodnutí je to zřejmě moudré.
Přichází ovšem Google+ a Facebook rozhodně není v situaci, kdy by šlo
přepnout na autopilota…
Třetí na stupních vítězů má být spoluzakladatel Googlu a jeho současný
CEO Larry Page. Od chvíle, kdy převzal řízení firmy, cena akcií Googlu
stoupla. Page na sebe vzal odpovědnost za koupi Motorola Mobility,
jejímž hlavním cílem bylo ochránit Android před patentovými spory.
Podíl Androidu úspěšně roste, příznivě byla přijata také síť Google+.
Otázkou je, jak se Pageovi podaří dále pracovat s firemní kulturou.
Jak firma roste, pohlcují ji vnitřní procesy, přibývá v ní lenochů,
snižuje se efektivita – tak jako u jiných gigantů. Hrozí, že obrovské
technické know-how zůstane nevyužito. Page to zatím řeší tak, že se
snaží zabránit roztříštěnosti; některé projekty ukončil a snaží se
inženýrské úsilí koncentrovat tam, kde vidí největší obchodní
potenciál.
A opačná strana žebříčku, tedy nejméně úspěšní CEO?
Galerie
Žebříček Charlese Coopera je následující:
Reed Hastings, zakladatel a CEO Netflix. Jediné chybné rozhodnutí, de
facto zdražení a související mediální neobratnost, způsobily, že
služba ztratila 800 000 zákazníků. Cena akcií za rok klesla z 300 na
70 dolarů (dále to přeskočme, protože se to týká prakticky výhradně
amerického trhu).
Leo Apotheker, HP. Na toto téma se zde již psalo opakovaně, Cooper
pouze dodává, že většina členů představenstva HP později přiznala, že
až do hlasování o jeho jmenování se s Apothekerem nikdy nesetkali. V
zásadě samotný plán zbavit se PC/tabletů a soustředit se na podnikový
software a služby nemusel být tak špatný; podobný krok přece provedla
celkem úspěšně IBM. Zásadně špatné však bylo načasování, nejprve
rychlé zaříznutí tabletů TouchPad („nedali jste produktu šanci“ –
jakoby vše bylo rozhodnuté již předem a čekalo se jen na záminku,
respektive neúspěch byl málem přáním) a pak sebevražedný pokus dát
ruce pryč od PC bez toho, aby byl znám kupec divize. Za těchto
podmínek by prodej nejspíš dopadl výrazně pod cenou… Akcie HP
ztratily za rok zhruba 40 % své hodnoty.
Galerie
Mezi poraženými jsou i šéfové RIM Jim Balsillie a Mike Lazaridis.
Akcie RIM přišly o více než 75 % své hodnoty. BlackBerry bylo ovšem
objektivně v obtížné situaci, nastupující konkurenci bylo těžké
odolat. Nicméně RIM prakticky vyklidil pole bez boje a dříve vedoucí
dodavatel smartphonů pro podniky se v podstatě složil. Firma nejen
nedokázala odpovědět žádnou netradiční strategií, ale dokonce ani
normálně fungovat, uvést nějakou zásadnější novou verzi apod.
Všechno
trvá strašně dlouho a šéfové jen vysvětlují, proč něco nejde.
A nakonec k neúspěšným CEO má patřit Tim Armstrong z AOL. Opět jde jen
o americký trh, takže pouze stručně. Firmě se nepodařilo odlišit od
konkurence a žije de facto jen ze své dávné slávy. Neúspěchem skončila
expanze na poli médií (Huffington Post a TechCrunch).
Osud AOL v tomto
trochu připomíná Yahoo, nicméně AOL je na tom ještě hůře. Není známo,
že by někdo projevoval příliš zájmu o její koupi, na rozdíl od Yahoo
ani nemá prosperující divize ve východní Asii…