Optická vlákna: kudy vedou podmořské kabely

Optická komunikace hraje v přenosech dat stále větší roli. V poslední době se prosazuje čím dál více i na úrovni samotných čipů a jejich vnitřní komunikace. Optika má ale perspektivu také při komunikaci na extrémní vzdálenosti, důkazem mohou být současné pokusy s laserovými přenosy ve vesmíru. My se v dnešním článku zaměříme na zdánlivě konzervativnější, ale neméně zajímavou oblast – optické datové okruhy, které tvoří páteřní část dnešního internetu.

Trocha historie, aneb uvedení do kontextu

Průřez podmořským optickým kabelem (zdroj: Wikimédia))

První experimenty s materiály, které jsou schopny vést světlo, proběhly již v 19. stol. Avšak první relevantní výzkumy, které navazovaly na tehdejší vědecko-technické objevy (hlavně objev laseru a tranzistoru), s jasným cílem – přenášet větší počet informací (bitů) na větší vzdálenost s menší energií za méně peněz, proběhly počátkem 60. let 20. století. Byl to výzkum a vývoj vynucený především potřebou přenášet a zpracovávat stále více informací, s tím podtextem, že tehdejší „měděná“ technika již nestačila.

Jako přelomový bod se uvádí moment, kdy bylo dosaženo hodnoty 20 dB/km (decibelů na kilometr) (attenuation) tj. průchodnosti světla optických materiálem. Tato hodnota znamenala, že optická vlákna se stala výhodnější než vlákna měděná.

Jako skutečný počátek tzv. „ informační revoluce“ se uvádí rok 1988, kdy byl uložen první transatlantický optický kabel. Následoval sled dalších a dalších uložení nejenom mořských kabelů, ale i pozemních. Dnes tyto linie nazýváme „informační dálnice“, které přenášejí informace v bitech rychlostí světla (poněkud však pomaleji vzhledem refrakci – indexu lomu). Jejich digitální forma umožňuje zpracování pro jakoukoli formu užití (TV, telefon – mobil, internet a informační toky apod.) – záleží jen na vstupních a výstupních zařízení. V současné době je na cca 400.000 km optických sítí s kapacitou blížící se 100 Tb/sec. (lit capacity) A v současné době zejména v Pacifiku optických kabelových sítí rychle přibývá. Pro zajímavost; průměr mořského optického kabelu činí 69 mm s váhou 10 kg/metr a kapacitou 10-30Gb/sec.

Současné podmořské trasy optických vláken globálně (Zdroj: Greg’s Cable Map)

Další široké uplatnění optických vláken (kabelů) s doslova exponenciálním růstem instalací je v rezidenčních, ale zvl. firemních budovách či objektech a to nejen jako „komunikační“ prostředek, ale i jako regulační z hlediska úspory energie – dnes nový obor tzv. „smart gridů.

K hlavním výhodám oproti „klasickým“ měděným (vodičům) kabelům je jednak úspora materiálu, energie, vyšší kvalita přenosu informací ale především rychlost přenosu a jejich další rozvoj. Uvádí se, že „výkonnost“ v přenosu informací optickou technikou je řádově o dva až tři řády rychlejší než tomu bylo u měděných vodičů.

Současné podmořské trasy optických vláken v okolí Evropy (Zdroj: Greg’s Cable Map)

Výroba optických vláken potažmo optických kabelů a navazující techniky dnes patří k jednomu z nejrychleji rostoucímu odvětví ITC (Information Technology Industries). Úzce navazuje na vědu a výzkum nových materiálů, optiku, ale i fyziku a informatiku. Výzkum a výroba optických vláken včetně jejich využívání je v širokém pojetí interdisciplinární výzkumně-výrobní disciplína, která se rozvíjí komplexně a má zpětnou vazbu i na jiné „hight-tech“ obory. Postupně pronikají optická vlákna i do letectví a kosmonautiky a iluminačních systémů.

Jaký měla věda vliv na rozvoj optické technologie

  1. útlum (attenuation) – neboli průchod světla optickým materiálem během 40 let vývoje se dostal z limitní hranice 20 dB/km dnešní úrovně 2 dB/km. V laboratorních podmínkách bylo ale dosaženo již úrovně 0,37 dB/km.
  2. Jestliže přenos informací (v bitech) se uváděl v 90. letech v megabitech/sec., v roce 2000 již bylo dosaženo úrovně v gigabitech/sec.a v roce 2009 již bylo dosaženo úrovně 40 gigabitů/sec. V loňském roce 2012 bylo dosaženo přenosové frekvence 100 gigabitů (Gbit/s) a na vzdálenost 52 km byla překonaná hranice 1 petabitu/sec. !
  3. Rychlým rozvojem došlo k zjednodušení a několikanásobnému snížení váhy (2-3x) techniky spojené s optickou technologií.
Současné podmořské trasy optických vláken v Pacifiku (Zdroj: Greg’s Cable Map)

Potřeba informací v jakékoli formě a jejich přenos a zpracování tzv. „informační revoluce“ jsou hlavním hybatelem lidské společnosti. A jejich potřeba roste exponenciálním tempem, který dnes může uspokojit jen technologie optických vláken. Odborníci odhadli, že v roce 2011 cca 65-70% všech informací (bitů) bylo šířeno optickou technikou! A předpokládá se, že do 5-6 let to bude již 90%. Pořád je tady ještě „stará“ technika založená na měděných vodičích nebo hliníkových.

Je až překvapující, že satelitní neboli družicová síť technika, která prošla taktéž převratným vývojem, přenáší jen 1 procento všech informací! V současnosti se oba systémy šíření informací vzájemně doplňují v pragmatické součinnosti!

Přehled hlavních transkontinentálních sítí :

Pořadí

 

Tichý oceán

Atlantský

oceán

Asie

 

1.

CUCN (China-USA Cable
Network)

/30.800km/

80Gbit/s /

TYCO,NEC

TAT-14(Trans Atlantic
Telecommunication Cable)USA-EU /15.428km/

1.870Gbit/s

 

EAC-C2C

V,JV Asie
-Pacifické pobřeží

36.800km

320 Gbit/s

2.

SCCCN(Souther Cross
Cable)Aust.,N.Z.,USA Network)/30.500km/

2.000 Gbit/s

/Alcatel Luc.,Fujitsu

AC-1(Atlantic Crossing)
USA-UK,Hol.,Něm.

14.000km

120 Gbit/s

TYCO

APCN-2 (Asia Pacific Cable
Network) JV Asie

19.000km

520 Gbit/s

NEC

3.

TPE (Trans-Pacific
Express)China-USA

/26.000km/

1.280 Gbit/s/

TYCO

APOLLO, USA-UK,Francie

13.000km

Alcatel-Lucent

TIC (Tata Indicom Cable)

Indie-Singapur

3.200km

320 Gbit/s

Tata Communication

4.

TNG-Pacific/22.800km

1.600 Gbit/s

TATA Comm

Hibernia Atlantic,
USA,Kanada -UK,Irsko

12.200km

i2i ,India Singapur

3.100km

160 Gbit/s

5.

JUSCN (Japan-USA Cable
Network)

21.000km

1.280 Gbit/s

FUJITSU

COLUMBUS,
USA-Španělsko,Portug.,Itálie

9.900km

40 Gbit/s

RJCN (Russia Japan Cable
Network)

1.800km

50 Gbit/s

6.

PC-1 (Pacific Crossing)

21.000km

1.800 Gbit/s

FUJITSU,Alcatel-Luc.

AC-2(Atlantic Crossing)

Yellow, USA-UK

6.400km

320 Gbit/s

Level 3 Communication

RJK (Russia Japan Korea)

1.762km

40 Gbit/s

 

7.

AAG(Asia-America Gateway)

20.000km

700 Gbit/s

Alcatel-Lucent

Emerald Express,
USA,Kanada-Island-EU

5.200km

 

TIS
(Thailand-Indonesia-Sing.)

1.100km

320 Gbit/s

8.

AJC (Australia-Japan Cable
Network)

12.700km

320 Gbit/s

NEC

Project Express, Kanada-UK

4.600km

 

MCS (Matrix Cable System),
Singapur-Jakarta

1.000km

70 Gbit/s

 

 

 

9.

UNITY, USA-Japonsko

9.600km

4.800 Gbit/s

NEC, TYCO

 

KJCN (Korea Japan Cable
Network)

500km

50 Gbit/s

Fujitsu

10.

Telstra Endeavour,
Austráli-Hawai

9.100km

160 Gbit/s

Alcatel-Lucent

 

BDM (Batam Dumai Malacca)

400km

11.

PPC-1,
Guam-Austrálie

6.900km

160 Gbit/s

TYCO

 

 

BLCS (Bharat Lanka Cable
System), Indie-Sri Lanka

320km,

40 Gbit/s

12.

Hototu, Tahiti-Hawai

4.700km

20 Gbit/s

 

 

TSE(Taiwan Straint Express),
Taiwan-Čína

270km

 

13.

Guam-Philippines

3.600km

40 Gbit/s

TYCO

 

GBI (Gulf Bridge
International)

Saud.Arábie,
Kuv.,SAE, Dubai,

14.

ASH/SAS, Americká
Samoa-Hawai

 

 

MIC (Moratel International
Cable), Singapur-Batam (Indinesia)

70km

Z uvedených tabulek je patrné, že celosvětová (globální) síť optických kabelů je v současné době skutečnou „informační“ dálnicí, bez které by doslova nemohla fungovat naše civilizace! V uvedeném přehledu je zachycena pouze síť v mezinárodním (interkontinentálním) rozsahu v čase „in-time“.

Pořadí

 

Afrika,

Afrika-Asie

Kontinentální
sítě

1.

WACS (West Africa
Cable System)

14.000km

600 Gbit/s

 

 

SEA-ME-WE 3

South-East
Asia-Middle East-Western Europe),

39.000km

480 Gbit/s

France
Telecom+China telecom

2.

SAFE (South Africa
Far East)

13.104km

60 Gbit/s

FLAG Cable System
(Fibre-Optical Link Around the Globe)

1.FLAG FA-1
(Flag Atlantic

2.FLAG- FALCON
(Flag Alcatel-Lucent Optical Network)

3. FLAG FEA
(Flag Europe Asia)

4. FLAG FNAL
(Flag North Asia Loop)/Tiger

27.000km

10 Gbit/s

3.

EASSY(East Africa
Submarine Cable System)

10.000km

500 Gbit/s

SEA-ME-WE 4

18.800km

1.280 Gbit/s

Alcate-Lucent

Fujitsu

4.

LION (Lower Indian
Ocean Network)

Madag.-Reunion-Mauritius

1.000km

EIG (Europe India
Gateway)

15.000km

3.840 Gbit/s

5.

 

I-ME-WE 3 (India-Middle
East-Western Europe)

13.000km

3.840 Gbit/s

Alcatel-Lucent

Trasy ve výstavbě (Zdroj: Greg’s Cable Map)

V současné době jsou uváděny do provozu nové a nové sítě a řada stávajících tras je průběžně „upgradována“. Je zapotřebí uvést, že akce spojená s uložením podmořského kabelu v interkontinentálním rozsahu včetně jeho uvedení do provozu trvá velmi rychle – cca 2 roky a investičně se pohybuje v rozsahu 1 mld. USD. Neuvedli jsme sítě vnitrostátní ani „regionální“, protože je jich již velké množství a rychle přibývají či jsou „upgradovány“.
Rozsah a kapacita uvedené sítě optických kabelů kopíruje ekonomickou „sílu“ jednotlivých států, resp. ekonomických center.

Pro doplnění uvádíme největší provozovatele na trhu globálních optických komunikačních sítí:

(ve většině států jsou optické sítě provozovány státními koncerny, viz Čína)

Exit mobile version