V architektuře současných počítačů se ukládání a zpracování dat provádí na různých místech. Přenosy dat mezi pamětí a procesorem vše zdržují. Kdyby se obě komponenty podařilo spojit do jedné, kromě větší rychlosti by to umožnilo také snížení spotřeby energie a další miniaturizaci, tedy vylepšení důležitá např. pro mobilní zařízení.
Výzkumníci z Nanyang Technological University (Singapur) a německých RWTH Aachen University a institutu Forschungszentrum Juelich právě takový koncept publikovali v časopisu Scientific Reports. Základem jsou paměťové čipy ReRAM (rezistivní RAM, tedy operační paměť uchovávající data i po odpojení napájení).
Samotnou tuto technologii by Sandisk, Panasonic a další firmy měly již brzo nabídnout i v zařízeních běžně prodávaných na trhu, nový přístup nicméně znamená postavit na bázi ReRAM také procesor. Ten by měl využívat „čtyřkovou soustavu“, tj. informace by se kódovala v jednotce umožňující přepínání mezi 4 stavy. Tento počet by se do budoucna měl ještě rozšířit na 6, technologie to údajně umožňuje. Oproti binární reprezentaci dat tak lze dosáhnout vyšší hustoty ukládané informace.
Nový hybrid paměti a procesoru ovšem zatím pracuje pouze na frekvenci 5 MHz, takže architektura v této podobě by měla smysl jen pro velmi specifický typ úloh. U mobilních zařízení možná režim spánku, dále snad energeticky nenáročné senzory, které komunikují po síti malou rychlostí a malé množství dat potřebují zpracovávat samy.
Paměť ReRAM funguje na bázi memristoru, tedy čtvrtém základním prvku elektrických obvodů. Na memristory ve svém konceptu počítačů příští generace dnes sází především HP.
Zdroj: Phys.org a další