I přes prudký nárůst počtu zařízení s operačním systémem Android v Evropě se potvrdilo, že Apple iOS je stále celosvětově vedoucím operačním systémem v rámci podnikové mobility. iOS je také preferovanou platformou napříč mnoha průmysly, ať už se jedná o maloobchod nebo restauratérství. To je hlavní závěr studie Enterprise Mobility Cloud Report, která odhalující klíčové trendy, jež formují trh podnikové mobility, a studií stojí společnost Citrix.
Android, nebo iOS? Toť otázka!
Operační systém iOS je neustále vedoucí podnikovou mobilní platformou, protože ji tvoří 58 procent všech zahrnutých zařízení. Android ztratil v globálním rozsahu dvě procenta a Windows Mobile zůstává na stejné úrovni – tvoří 9 procent zařízení.
Podle výzkumu je v Evropě nejrychleji rostoucí platformou operační systém Android, a stejně tomu tak je i na Blízkém Východě a v Africe, a to s celkovými 11 procenty navíc oproti předchozímu kvartálu (Q3, 2012).
Podíl Androidu v rámci podnikové mobility tvořil ve zmíněném regionu v daném období celkově 36 procent. Apple v tomto regionu pozoruje pokles iOS, který poklesl z 56 procent na 43 procent v rámci zkoumaných zařízení, oproti tomu Windows Mobile získal dvě procenta navíc a dosahujetak 21 procent.
Podle výzkumu je iOS preferovanou platformou u evidovaných zařízení v průmyslových oblastech, v rámci kterých je používání mobilních zařízení ovlivněno zákazníky „one-on-one“, jako je maloobchod nebo restauratérství. Android je naopak preferovanou platformou pro organizace s mobilní oblastí služeb, mezi něž se řadí například doprava a veřejné služby.
Podle statistik si úplně nejčastěji Android přisvojuje oblast zdravotnictví, v rámci kterého tvoří většinu organizace domácí zdravotní péče, jež zavedly podnikovou mobilitu založenou na cloudu, a doprava. iOS naopak zase nejčastěji přijímají společnosti v rámci právního a pojišťovacího odvětví.
Aplikační blacklist roste, zakazován je i Facebook a Drpbox
Podle nedávného průzkumu se organizace daleko striktněji staví k využívání nejrůznějších aplikací a u mnoha z nich existují blacklisty – seznamy zakázaných aplikací. Z výzkumu, do kterého je v nezkrácené verzi možné nahlédnout zde, také vyplynulo, že takovou politiku zavedlo 18 procent, což je nárůst o 11 procent oproti předchozímu kvartálu.
Nejčastěji dávají organizace na blacklist aplikace, u kterých cítí možnost hrozby pro data nebo bezpečnost sítě. To se týká třeba aplikací synchronizujících data a sdílejících soubory mimo podnikovou síť.
Některými zakázanými aplikacemi jsou také ty, které mohou negativně ovlivňovat produktivitu – jako hry nebo sociální média. To se stává především u zařízení používaných úkolovými pracovníky.
Nejčastěji uváděnými aplikacemi objevujícími se na blacklistu byly: Angry Bird, Facebook, Dropbox, You Tube; zatímco nejčastěji uváděnými aplikacemi v rámci whitelistu jsou Evernote, NitroDesk TouchDown, Google Chrome a Adobe Reader. Jedinou aplikací, která se dostala na blacklist i whitelist současně, je Skype.